Zabiják

Noirový samomluvca v podaní geniálneho režiséra, od ktorého som sa však špičkového celovečeráku už dlho nedočkal a Zabijak to nezmenil, hoci bol určite lepší ako Mank. Všetko založené na myšlienkach chladného ksichtu, ktorý má vyvolať tajomnú atmosféru v tmavých zákutiach od hotelovej izby až po noblesnú reštauráciu. Ale tento nihilista nezaujme tak ako páni v Klube bitkárov a po pravde na konci si človek uvedomí, že film je zaujímavý len svojim režisérom a hlavným hercom, čo ho od priemernosti nezachraňuje. Film s málom poriadnej akcie a úmyselnou ťahavosťou, z ktorej sa miestami z toho obšívania na gauči robia na zadku opary. (12.11.2023)

Napadá mě několik paralel s Klubem rváčů. Oba filmy stojí na protagonistově voiceoveru, který bychom mohli označit za nespolehlivý, ale v každém případě z trochu jiných důvodů. Zatímco Jack / Tyler Durden je nespolehlivým vypravěčem, s nímž sdílíme schizofrenně poblouzněné vidění reality, stoické promluvy nájemného vraha v Zabijákovi jsou nespolehlivé v tom smyslu, že přes zdání husťáckých (sebe)motivačních keců představují zvrácený postoj ke světu, s nímž se nakonec ocitá v rozporu i sám asasín. Je to taková krajně nihilistická variace Ghost Doga, v níž se východní praktiky jako meditace a jóga staly především dalším nástrojem k zefektivňování vlastní práce. Když si pak zabiják podesáté zopakuje mantru "Neimprovizuj" a vy přitom vidíte, že od začátku nedělá nic jiného, než že improvizuje, musíte se tomu smát. (Ano, Zabiják je černá komedie, která by se měla jmenovat Gone Wrong). Vypravěčsky přitom skvěle fungují jak první tři kapitoly, v nichž jsme převážně pozadu za protagonistou (a částečně stejně jako on netušíme přesně, proti čemu stojí), tak kapitoly čtyři až šest (plus epilog), kde už má akce spíš charakter postupně odškrtávaných fajfek, nicméně jakýkoli dojem mechaničnosti dokáže šikovně přesměrovat do ubíjejícího aktu pomsty jako takového. Druhá paralela s Klubem rváčů je více tematická. Oba jsou to filmy (černé komedie) o životě v pozdním kapitalismu. Jenže zatímco v Klubu rváčů ještě Jack / Tyler sní o autentickém vzdoru proti systému, v Zabijákovi už je jakékoli domnělé outsiderství protagonisty plně začleněné do neoliberálních struktur. Jestliže Tyler Durden se bouří proti konzumu a pokouší se obnovit smysl pro autentickou zkušenost (a autentickou maskulinitu), anonymní zabiják s nekonečným množstvím identit a mega tučným bankovním kontem (které si ale nemá čas užít) ze svojí askeze udělal integrální součást sebe jako pozdně kapitalistického subjektu. Všeprostupující distance (odcizení) už není nežádoucím prvkem, který bychom měli překonat, ale naopak žádoucí součástí takřka všech profesních i jiných vztahů. Scéna v restauraci je antitezí steakové scény z Matrixu, kde ještě existovala domněnka, že člověk se zaprodá systému kvůli povrchním smyslovým počitkům; tady už ani tohle nefunguje. Není to nic extra nového, o týchž věcech už kdysi točil Antonioni, a pokud mi Zabiják nějaký film připomněl, tak (vedle Melvilleových gangsterek) Povolání: Reportér. Fincherův smysl pro jízlivost mi ne vždycky sedne, ale tady je natolik jemně a hladce zašitý do přesně šlapající žánrovky, že mě to bavilo velmi. (11.11.2023)

Asi trochu jiné, než jsem čekal, ale pořád v pohodě. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že Fincherovi spolupráce s Netflixem prostě nesvědčí. Film nás zavede do života nájemného vraha, kterému se po nepovedené akci obrátí život vzhůru nohama. I přes jeho chladný a profesionální přístup udělá chybu a odnesou to jeho nejbližší. Pak už jen následuje cesta za chladnou pomstou, na které nenechá nikoho na živu. Tempo je celkem pomalé a místy se tam toho moc neděje. Má to ale svoji atmosféru a jednu povedenou fyzickou akční scénu. Jinak je to spíš konverzační, nebo slyšíme voice over. Z Fassbenderovy strany jde určitě o slušný výkon. "Neimprovizuj." (14.11.2023)

Taxe nám náhle poManktený Davča zaplaťsatan vrátil. Nevrátil se sice jako ten dřívější ztepilý, mysteriózní, inteligentní a tajuplný elegán v ručně šitém qádru, nýbrž tak trochu strojově shrbený, se začínajícím panděrem a v rutinně připosraných slipech a děravých ponožkách, ale jebat! Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě napsat „povznesme se nad to“.  V jeho zkušeném a zručném podání je i taková kapku vyčpělá Odplata ryloudyt bez vtipu i Gibsna stále řádně plnotučná a ryze zábavná jednohubka, kde mohl Mischi Bednář zase jednou pořádně předvést obě své tváře, tedy jaký je to nesympatický kokot a vynikající herec. Tudíž velmi doufám, Davčo, že ses už dostatečně posamohanil a na to „umění“ definitivně vysral, tímto ses i bulvárně vyřádil a budeš nás do budoucna opět oblažovat jen samými neotřelými, vkusnými, svižnými, chytrými, provokativními a šťavnatými kousky, jaxme u Tebe byli zvyklí! (14.11.2023)

David Fincher se rozhodl  odložit šablonovité dobro a zlo, žánr nájemných zábijáků obohatit o charakter kliďase, který je velmi realistický ve svých cílech a přípravách. Můžete mu fandit, nebo jen zvědavě sledovat jeho eskapády. Nečekejte nic ohnivě spektakulárního. Spíše na vás bude dýchat realismus, nenápadné budování atmosféry, chladný charakter hlavního hrdiny je otřesen a on musí riskovat zcela neprofesionální věc, jako pomstu, ale také vlastní přežití. Závěrečný charakterový zvrat je možná až moc rychlý a nečekaný, nicméně dává smysl. Rozhodně film hodný opakování. Michael Fassbender je naprosto excelentní zabiják neznající slitování. (03.12.2023)