Zajímavosti (13)
- Během Pražského povstání doprovázel nákladní auto plné zbraní a byl zajat oddílem SS. Uvězněn byl v loretánském klášteře a popraven měl být 9. 5. 1945, k tomu však nedošlo. (sator)
Peklo s princeznou (2009)
- V pozadí na stěně pekla je možné zahlédnout obrazy se slavnými čerty české filmografie, například Lucifera Karla Heřmánka z S Čerty nejsou žerty (1984) a čert Stanislav Neumann z Hrátek s čertem (1956). (John8)
Skřivánci na niti (1969)
- Režisér Jiří Menzel nabídl původně roli ministra Nejedlého (Vladimír Šmeral) herci Stanislavu Neumannovi, který ji nakonec odmítl. (moriaty)
Dařbuján a Pandrhola (1959)
- Rozprávka bola tak trochu problémová už pred natočením, kde súdruhom schvaľovateľom vadila Svätá Barbora. Najskôr bola zo scenára vyškrtnutá pieseň "Svätá Barbora, panna poctivá" a neskôr nočná scéna, keď Stanislav Neumann (dedo Pšuk) v opitom stave vedie rozhovor zo sochou Svätej Barbory. Nakoniec sa ale scenáristovi a autorovi rozprávky Janovi Drdovi podarilo kompetentných presvedčiť, aby scenár nebol menený. Po páde komunistov príbeh, v ktorom obyčajný baník odmietne za krstného otca Boha a dá sa dokopy so Smrťou a navyše zosmiešni bohatého pána, leží niektorým odporcom komunizmu v žalúdku dodnes. V poslednej dobe sa objavujú hlasy, či je vôbec rozprávka vhodná pre deti kvôli drsným záberom ako je strieľanie do prasiat alebo odsekávanie kohútej hlavy sekerou, ktorá zostávala v detských predstavách pomerne dlho a priama konfrontácia so smrťou, ktorá má hrozný zmysel pre humor, otvára veľa otázok. (Raccoon.city)
Princezna se zlatou hvězdou (1959)
- K jednej scéne bol pripravený veľký hrniec šľahačky a starí maškrtní páni Theodor Pištěk (princův pobočník), Eduard Kohout (maršálek) a Stanislav Neumann (vrchní kuchař) si dávali tak dlho do nosa, až im musel režisér Martin Frič vynadať, inak by im šľahačka na nakrúcanie nezostala. (Raccoon.city)
Hrátky s čertem (1956)
- Jména čertů pocházejí z latiny a hebrejštiny. Jméno Lucius (Josef Vinklář) má původ v latinském „lux“, tedy „záře“, Solfernus (Vladimír Ráž) je složeninou „sol“ („slunce“) a „inferno“ („peklo“). Karborund (František Filipovský) může souviset s uhlím – „carboneum“. Omnimor (Stanislav Neumann) je složeninou „omni“ a „mor“, tedy „všichni mrtvi“. Belial (Rudolf Deyl) je jedno z tradičních hebrejských jmen pro ďábla a znamená „bezcenný“. Belzebub (Ladislav Pešek), v hebrejštině Be'el Zebub, je rovněž jménem ďábla a překládá se i jako „Pán much“. (L_O_U_S)
Hrátky s čertem (1956)
- V roce 1954 byla původní divadelní hra Jana Drdy upravena i do podoby rozhlasové hry, ve které se objevila řada známých herců, z nichž někteří si zahráli o dva roky později i ve filmové podobě. Dvojí zkušenost s titulem tak získali Stanislav Neumann (Omnimor), František Filipovský (Karborund), Jaroslav Vojta (Sarka Farka) a František Smolík (Školastykus). (Martrix)
Proti všem (1956)
- Jak na začátku filmu zmínil sakristián (Stanislav Neumann), husité skutečně rozsévali po Čechách teror mnoha způsoby. Vypalovali kláštery, neváhali ani vraždit jeptišky či jinověrce. Husitský kronikář Vavřinec z Březové píše: „Dne 12. června 1420 upálili táborité čtyři zbraslavské cisterciácké mnichy proto, že nechtěli svolit k přijímání pod obojí způsobou a že nechtěli odložit svůj šat řeholní.“ Prosluli taktéž jako takzvaní obrazoborci, ačkoliv v propagandistické trilogii působili zbožně, co se týče svatých ikon, sochy demolovali, světce na obrazech bodali kopím do očí a přitom posměšně říkali: „Jsi-li Bůh nebo svatý, braň se, a my ti uvěříme!“ Zabíjeli se dokonce i mezi sebou, Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek) po bitvě u Strauchova dvora ve zlosti roztříštil umírněnému husitskému knězi hlavu palcátem a prohlásil, že „musí pražským kněžím vyholit lysiny“. Nectily se ani zásady čestného boje. Při jednání o kapitulaci Německého Brodu 10. ledna 1422 Jan Žižka nerespektoval ani on, ani jeho muži vyhlášené příměří. Vpadli do města a rozpoutali naprostý masakr, při němž zahynulo asi 1 500 místních ozbrojenců i civilistů. Film tedy vytváří dost zkreslenou představu o nezištných utlačovaných a vždy poctivých husitech. (Nick321)
Pyšná princezna (1952)
- Zábudlivého a nerozhodného kráľa Polnočného kráľovstva stvárnil Stanislav Neumann, syn Stanislava Kostku Neumanna. Do podoby starého panovníka ho museli výrazne maskovať, pretože Neumann mal v čase nakrúcania len 50 rokov. (Arsenal83)
Pyšná princezna (1952)
- Niekto z kulisárov a stavbárov vzal starému kráľovi polnočného kráľovstva (Stanislav Neumann) zlú mieru na trón a tým pádom kráľ nedosiahol na zem. (Raccoon.city)
Pyšná princezna (1952)
- Vladimír Ráž (král Miroslav) v jednom z rozhovorů prozradil, že bylo v plánu natočit barevné pokračování s názvem Pyšná princezna královnou. Zápletka se měla točit kolem princezny Míly, dcery krále Miroslava (Vladimír Ráž) a královny Krasomily (Alena Vránová). Jejich dcera se měla zamilovat do zámeckého zahradníka (tentokrát opravdového). Zatímco Krasomile se zahradník jako zeť zamlouvá, králi již ne, protože není urozeného původu. Ve filmu se měly objevit i další postavy z prvního dílu, jako tři rádcové, kteří si již odpykali trest, starý král (Stanislav Neumann) a již dospělý syn hospodáře (Otomar Korbelář), u kterého se Miroslav a Krasomila skrývali v prvním dílu. Scénář, který napsal Bořivoj Zeman, byl dokonce schválen, ale Aleně Vránové a Vladimíru Rážovi se nelíbil, což později vedlo k narušení přátelských vztahů mezi nimi a Bořivojem Zemanem. Vadilo jim údajně mnoho moderních a realistických prvků a absence původní pohádkové poetiky. (M.B)
Jiří Sovák
- O překvapivých křivkách herecké kariéry: "Tvůrčí špičku mívá herec buď mladej, nebo ve středním věku a někdy až ve stáří, kdy už to vypadá jako ztracený. A ono se ukáže, že to ztracený není. Takovej Standa Neumann byl přece rozkošnej až jako dědek - král z Pyšné princezny: 'Našli, mí zlatí rádcové, našli princeznu Krasomilku? Našli? Nenašli? Našli?...' I to je na kumštu vzrušující, že je to napínavá hra va bank. Nikdo přesně neví, zda prohraje, nebo vyhraje - leda až úplně na konci." (NIRO)
Julius Neumann
- Herec, divadelní režisér, novinář, překladatel a redaktor. Byl pravnukem básníka Stanislava Kostky Neumanna a vnukem herce Stanislava Neumanna. Jeho otec byl politik a básník Stanislav Neumann ml., který umřel vlastní rukou ve 42 letech. Jeho bratr je Stan Neumann. Jeho matka byla signatářka Charty 77, historička a rusistka Dr. Jana Neumannová. V roce 1984 odešel do emigrace do Anglie, v Londýně pak až do roku 2005 pracoval jako editor českého rozhlasového vysílání BBC. (sator)
Herec
Seriály | |
---|---|
1973 |
Německé pohádky |
O duchu v lahvi (E04) |
|
1969 |
Hříšní lidé města pražského |
Špion přijede v sedm (E12) |
|
1967 |
Soudničky |
1960 |
Ferda Mravenec |
Dokumentární | |
---|---|
2014 |
Filmy pod taktovkou FOK - a.z. |
1964 |
Humor je vážná věc (TV film) - a.z. |
1961 |
Herec Stanislav Neumann |
1960 |
Zaječí hony - vypravěč |
1955 |
Co vyprávěl semafor - vypravěč |
Divadelní záznam | |
---|---|
1971 |
Naši furianti |
1961 |
Zdravý nemocný |
1959 |
Spálená křídla |
Krátkometrážní | |
---|---|
1971 |
Muzikant (TV film) |
1968 |
České pohádky (seriál) |
Chytrý synek (E04) |
|
Řeč o Puškinovi (TV film) |
|
1967 |
Prodej (TV film) |
1966 |
Voda čerstvosti - vypravěč |
1962 |
Malá noční povídka: O škodlivosti tabáku (TV film) |
1958 |
Jak se člověk naučil létat |
1941 |
Střevíčky slečny Pavlíny |
Účinkující
Pořady | |
---|---|
1995 |
Úsměvy českého filmu |