kingik

Hláškující inteligent a hovado Julius Lavický s myšlením primáta dokazuje, že i fotbalisté mají své (plodné) dny. Zelený pažit je jeho druhý domov a coby geniální fotbalista na něm po kontaktu s míčem předvádí své nejlepší technické finesy. Pravda, září jen v druhé lize, v FK Slavoj Vyšehrad, kam po špatné morálce klesl, ale to se všechno přece může změnit. Nepůjde to ale hned. Jeho soukromý život je navíc zatížen požíváním alkoholu a drog a na kontě má i četné milostné aféry. Ta jedna už má stáří 8 let a má podobu blonďatého chlapečka, který tvrdí, že populární skandalista "Lavi" je jeho otec. Jakub Štáfek vtrhl z internetových platforem na plátna kin, aby vztyčeným prostředníčkem všem komediálním tvůrcům ukázal, jak se má dělat dobrá komedie. Nekorektně a opravdu humorně sledujeme příval originálních hlášek, které se zastaví až s naběhnutím závěrečných titulek. Svatba i otcovské pudy zasáhnou do života fotbalisty. A jelikož je řeč o českém fotbalu, tak se to neobejde ani bez korupčních afér. Je to Štáfkův film, podílel se dokonce i na režii, takže v něm vyniká především on, ale rozhodně by ten pohyb po komediálním hřišti nešel tak zdařile, kdyby neměl kvalitní spoluhráče. Šárka Vaculíková jako jeho novomanželka zastává povětšinou roli objektu sexuálního zájmu. Výrazným komediálním partnerem je zde i Jakub Prachař jako fotbalový agent. Neztratili se ani další a početní účastníci komediálního mače. V podstatě každá figurka na poli je nějakým způsobem zábavná. Tahle hrubozrnná záležitost značně vyniká svojí unikátní originalitou a velkou humornou kadencí, což se projevilo i na vysoké divácké návštěvnosti, tudíž by guma Lavický nemusel kopnout do fotbalového míče naposledy. A někdy v budoucnu by se se svojí diagnózou fotbalového génia i blba mohl vrátit. 9/10

Jan Hřebejk skončil v zadku. Aby to tedy nevyznělo příliš pejorativně, tak je třeba osvětlit, že nám ve své minisérii poodhaluje jakousi filosofickou formou taje análního sexu. Kdo se tedy zaradoval z toho, že Česká televize v neděli v hlavním vysílacím čase vysílá pornografický obsah, tak by měl podstatně krotit nadšení a vášně, načež si bude muset vystačit se scénou, v níž si Petra Hřebíčková za účelem masturbace bere do vany i vibrátor. A nic explicitního se následně nekoná. V popředí příběhu stojí sourozenecká dvojice, bratr a sestra, kterou spolu pojí problémy v manželství, vysokoškolská pedagogika a především spisovatelské ambice. Zatímco Vojtěch (Jiří Havelka) je univerzitní pedagog a zavedený autor knih, jeho sestra potají a pod pseudonymem sepsala svoji literární prvotinu v podobě provokativního erotického románu s názvem Pozadí událostí, s pikantním tématem análního sexu, který následně rozdělil odbornou kritiku na dva tábory. A výrazně podráždil upjatou děkanku (afektovaně hrající Jitka Čvančarová). První dějství ale rozjíždí vícero obsahu, takže díl neustále přeskakuje od jednoho k druhému, takže jsme co chvíli na fakultě mezi studenty, sledujeme přípravy na školní divadelní představení a pobýváme v rodinném soukromí s oběma sourozenci. Ve výsledku to má takový neúhledný ráz. Seznamujeme se také s osádkou studenstva, ve které dlí jedna rusovlasá studentka (Kamila Trnková), co nazná, že její profesor by neměl pohlavně strádat, když ho opustila manželka (otřesně šeredná a nesympatická) takže mu nabídne svůj klín. A ráno ji najdou mrtvou. Ne v jeho posteli, ale v divadelním zákulisí univerzitního divadla. Pohledem na její bezvládné tělo končí první díl minisérie, která se bude zřejmě odvíjet směrem detektivní zápletky. A kdovíco na diváka ještě tvůrčí dvojka Jan Hřebejk a Petr Jarchovský v dalších dějstvích chystá. Poutavost děje není ještě nastavena na maximum, zároveň nejsem jejich počínáním nikterak odpuzen. Petra Hřebíčková v nové image zrzky a sympatický Jiří Havelka docela baví. A vše korunuje Olomouc, kde se natáčelo. 7/10

Kudla, tahle nekorektní pohádková bambitka střílí do všech směrů! A nevynechá ani ten politický. Je naprosto ojedinělým jevem, aby se televizní pohádka dočkala pokračování, které je určeno do kin. Jedničku od sebe dělí jedenáct let, takže je jasné, že postavy si prošly určitým vývojem a stárnoucím procesem. Tentokrát se v problémech ocitá království královny Julie (Veronika Khek Kubařová), kam se uchýlili a posléze začali nekompromisně úřadovat a prosazovat svůj tvrdý politický režim uprchlí proradní rádcové (Miroslav Vladyka a Jiří Lábus), co dříve škodili na královském dvoře prince Jakuba, a které sousedí s královstvím nynějších vladařů Jakuba (Tomáš Klus) a Aničky (Kamila Janovičová), kteří jsou od té doby svoji a kteří v prvním dílu zaujímali zcela jiné posty. Anička byla tehdy mladinkou loupežnickou dcerkou nechvalně proslulého loupežníka Karaby (Ondřej Vetchý), který má dnes vzkvétající hrnčířskou živnost, je milujícím dědečkem malé princezny Johanky a posléze se chce dostat pod sukně urozené kralující milfky. Z Jakuba je král, co se občasně převléká za kominíka, aby vyčinil šejdířům z řad svého poddaného lidu. A všichni společně spojí síly, aby zlo z královského dvora bylo náležitě a jednou provždy vyhnáno. Evžena Gogelu patrně osvítil(a) duch(aplnost) všech kvalitních scenáristů, takže se jedná o jeho nejlepší scenáristický kus. Má na svědomí sérii Kameňáků, takže je div, že druhý díl vládne solidní nápaditou dějovou a vesměs nestupidní složkou a přítomné postavy se ve většině případů nechovají idiotsky. Režie se opětovně ujal Ivo Macharáček, který ovšem filmové aspekty nezvládá s bravurou a servíruje především vylepšenou televizní pohádku, která disponuje o něco bohatší výpravnou a hudební složkou, kterou zkomponoval Václav Noid Bárta. Zpívané songy nemají přímo hitové ambice, určitě jsou ale velmi obstojné. Možná bych se i bez nich obešel. Z herců nikdo vyloženě neiritoval. Tomáš Klus a Vašek Noid nikdy nebudou velkými hereckými esy, což je naprosto znát ve srovnání se zkušenými herci na place, ovšem nikdo nepodal natolik odstrašující herectví, abych ho za to plísnil. Nejvíce vynikal Miroslav Vladyka v roli zlotřilého rádce, dost dobrá byla i Kubařová a její nadržená kreace ženy, co má na muže tak nějak smůlu. Zbytek byl takový přijatelný sympatický standard. Postava zlotřilce v podání Jiřího Lábuse vynikala ve frekventovaném komolení slov, což může někomu připadat i vtipné. Pohádková dvojka je ideální pro pohodové rozjímaní na gauči s celou rodinou, ovšem je prosta jakéhokoliv mimořádného filmového zážitku a užijí si ji o něco více dospělí diváci. 6/10

Film, který se tlačí k inteligentní pointě, co hororové aspekty využívá ke své psychologické inklinaci. A ženský divák pochopí, co mu debutující režisérka Gia Elliot chce vlastně sdělit. Atraktivní vizuální umělkyně se jedné noci stane obětí útoku. Četná zranění na jejím těle prokazují fyzické napadení, ovšem závěr policejní vyšetřovatelky je nemilosrdný: žádný pachatel zřejmě neexistuje. A co hůř, útok vykazuje známky abnormality, kdy ženu patrně napadlo cosi nadpřirozeného. Emma Fitzpatrick se po jedné takové večerní sexuální úmluvě s Giou Elliot rozhodla sepsat společný scénář, který konečně poukáže na zranitelnost vagín. A vznikl film, co se tváří jako horor, respektive ve svých nejlepších scénách tak působí. Jenže všechno je v závěru maličko jinak, takže divák, co přetrpěl ultra levnou trikovou složku, kdy agresivní monstrum reprezentuje tmavá šmouha a chlupaté tlapy evokující to nejlepší z českých studiových pohádek, se v závěru dočká satisfakce. Emma Fitzpatrick by mohla ukazovat kozy častěji, nechá je ale vykouknout jen na malý mžik z profilu, přičemž mnoho diváků si jistě její krátké vlasy spojí s různými erotickými fantaziemi. Okamžitě pánskému publiku šrotují v hlavě sexuální pozice, ve kterých se kratší ženský vlas promění v jakousi oj při souloži zezadu, načež shledají, že s dlouhými vlasy se to spřežení přece je kočíruje snáze. Dámské publikum, co je nezřídka při nočních toulkách městem ohrožováno na křehké psychice, si film oblíbí a dá mu v podstatě zapravdu. Jedná se o nikterak ohromující počin v nikterak ohromující režii, co má svoji originální stavbu a neokoukanou herečku v titulní roli, která do filmu solidně (sexuálně)  zapadla. 6/10

Dva nerozluční kamarádi Jakub a Radek mají největší potěšení z drogového rauše. Když se jim jednou za čas v jejich zhulených kebulích rozjasní, nemile zjišťují, že svět kolem nich není jen konopí a pervitin, ale vyřítí se na ně problémy, které jdou za hranici zákona. Tenhle film považuji tak nějak za zapomenutý a vymykající se z tvorby Milana Šteindlera. Ten obměnil svůj ustálený tvůrčí tým, nepovolal k sepsání scénáře svoji dvorní scenáristku Halinu Pawlowskou a pokusil se jít cestou nevšedního experimentu. Vznikl snímek, co má charakteristiku černé komedie s detektivní zápletkou, která nemá problém přejít do dramatického vyostření. V titulních rolích září Jan Dolanský, ještě s chlapeckou vizáží, a Radek Kuchař, ještě před svými 150 kily. Oba vydatně hláškují a daří se jim zvládat i dramatické pasáže. Méně kvalitním tahem se ukázalo zobrazení rodinného zázemí postavy Dolanského. Toho ve větší či menší míře kontrolují jeho rodiče, Michal Dočolomanský a Sylva Legnerová, jejichž působení ve filmu ještě dostalo i retrospektivní pasáž, která ukazuje podivné rodičovské výchovné metody na prázdninové dovolené na chatě u jezera. Ještě se sluší podotknout, že všichni slovenští herci jsou předabování českými herci, přičemž by to ani tak nevadilo, kdyby se nejednalo o známé slovenské tváře, které jsou nebo byly majiteli poměrně libozvučných hlasů. A aby se do filmu dostal i nějaký ten mafiánský prvek, zlotřilého majitele hudebního klubu ztvárnil (zesnulý) Vladimír Marek, poměrně specialista na podobné zloduchy. Film postupně chce rozhodně překvapovat. Scenáristicky i režijně. Režijní styl se svým uchopením blíží k videoklipové formě, která ovšem není nikterak nesnesitelně přehnaná. Scénář scenáristy a skladatele Martina Němce tentokrát spolehlivě odhání dosavadní Šteindlerovu stálou diváckou klientelu. Příznivci jeho opusu Díky za každé nové ráno film moc neocení, fanoušci jeho režijní prvotiny Vrať se do hrobu! také budou nevěřícně zírat, zda se stále jedná o tvorbu toho samého režiséra. Film oslavil dvacáté výročí svého vzniku. Má svoje tvůrčí finesy, originalitu a zub času ho ještě úplně neohlodal. 8/10

Výška 600 metrů v hlavní roli. A dvě lepé slečny s ní přišly flirtovat. Obě rády lezou, ovšem od jisté doby, co se jedné z nich rozplácl o zem její milý, tak si daly načas, než se vydaly pokořit pořádný stožár tyčící se v poušti. Ve vedlejší roli dvěma horolezkyním bude přihrávat sup a dostaví se i zloději aut. A nadupané dekolty si jdou pro zvláštní cenu. A aby měl film punc podívané na úrovni, děvčatům bude jejich záda jistit ze země Jeffrey Dean Morgan. Scott Mann režíruje počtvrté a tentokrát se pustil do krkolomné výšky. S kameramanem MacGregorem natočil precizní survival thriller, ve kterém bruneta Grace Caroline Currey a blondýna Virginia Gardner předvádějí vytříbenou ekvilibristiku na majestátní věži, co budí respekt. Intenzivní zážitek je zaručen. Pokud se vám točí hlava jen při věšení záclon ze stoličky, tentokrát si rovnou uvažte kolem pasu jistící lano, abyste se v nastalém výškovém dusnu vůbec stačili nadechnout. Technické hledisko má film propracované. Vše ve velké výšce působí naprosto realisticky, ovšem nutno podotknout, že se jedná o filmovou realitu, která dokonale funguje jen za předpokladu, že nejste divák Rýpal, který vznese milion námitek proti nastalému a právě probíhanému dění. Pokud ovšem necháte na sebe (za)působit strašidelné metry, dostane se vám vrcholného intenzivního mrazení. Dost možná, že následně pocítíte i strach a úzkost o dvě vaginální stvoření bojující o přežití. Většina scén má také svoji originalitu, což je samozřejmě vítáno. A pokud vás dobrodružství s dvěma lezkyněmi plně nestrhne, můžete ještě fandit výrobcům push-up podprsenek, kteří toho pro tento film také hodně udělali. 10/10

Osvědčená tvůrčí značka Svěrák & Svěrák opět připravila vyhledávaný komfort pro všechny divácké kategorie. Nejedná se sice v žádném případě o scenáristické ani jiné spasení českého filmu, ovšem Svěráci se duchem vrátili k Vratným lahvím. Jsem si jist, že při své tvůrčí práci na tenhle svůj úspěšný film pomysleli a chtěli na něj nějakým způsobem navázat. V tomto filmu lze nalézt hned několik styčných bodů: velmi podobná až totožná herecká sestava ve vedlejších rolích (Budař, Vetchý, Táborský, Macháček) a hlavně opětně Daniela Kolářová po boku Zdeňka Svěráka a jejich neustálé hašteření a špičkování. Příběh je vlastně celkem jednoduchý. Postarší spisovatel Šejnoha, který píše další ze svých povídkových knih, zažívá se svými fiktivními románovými postavami, kterými se inspiroval ze svého okolí, opravdové peripetie. Vedle toho bojuje se svojí tvůrčí krizí, zlobí ho zdraví a z rovnováhy ho vyvádí i jeho hašteřivá manželka, se kterou je evidentně už jen ze zvyku. Zdeněk Svěrák film zřetelně táhne a jeho postava je osobnostní dobrák, co každou chvíli chce diváka dojmout i rozesmát. Je třeba počítat s tím, že fiktivní postavy mají své vlastní "uvažování", takže se spisovateli v různých situacích a na různých místech zjevují a stěžují si na své nedostatky, kterými je on sám coby autor obdařil. Nejzajímavější i nejvtipnější z fiktivního leporela postav je dvojice Vojtěch Kotek, frajerský fotograf, a Tereza Ramba, nedobytná lékárnice, a jejich náhlé milostné vzplanutí. Dalšími zástupci z jiných povídek je rodina Vladimíra Javorského, úzkostlivého otce, který prosí spisovatele o zázrak pro svého retardovaného syna. Úplně nejslabší a zcela nezajímavá je linie s automechanikem (Ondřej Vetchý), co používá svérázné léčitelské metody. A docela zvláštně a originálně působí sny hlavního hrdiny o jeho skonu, na jehož poslední cestě na onen svět ho dovedně vyprovází dvojice svérázných pohřebáků v podání Miroslava Táborského a Jana Budaře. Neustálé manželské soupeření Svěráka s Kolářovou silně připomene vtipné manželské zápolení z Vratných lahví. Přišlo mně, že sice bylo o poznání méně vtipné, ovšem stále velmi filmově funkční. Magický realismus, na nějž Svěráci tentokrát hodně sází, je v českém filmu poměrně ojedinělá záležitost. Takovýto tvůrčí prvek se jim daří zvládat s nadsázkou i nadhledem. Diváci mají opět možnost zažít zručně natočenou a tak trochu netradiční filmovou pohodu. 7/10

Jordan Peele  nevyrovnaně přeskakuje v žánrech a svoji kreativitu nepodporuje svým tradičně výrazným směrem. Farma černých krotitelů koní se děsí mraku, co ukrývá nevysvětlitelný jev. Létající talíř z jiné galaxie číhá na své oběti. Na filmu je velice zvláštní jeho dramaturgická kostra. Naprosto nesouvisející retrospektivní linie s agresivním šimpanzem z dávno zapomenuté televizní show je zcela zbytečný tah. Peele se režijně chtěl předvést, že šimpanz potřísněný lidskou krví zvedne divákům tep, když film globálně v podstatě na hororové scény rezignoval. Daniel Kaluuya v hlavní roli je pro mě velkým zklamáním. Předvedl naprosto nesympatickou kreaci. Keke Palmer, Brandon Perea a Michael Wincott byli jen o něco málo zajímavějšími akvizicemi. Je naprosto nemístné film označovat za horor. První hodina je poměrně rozvláčná, téměř nevzrušivá, hororové bylo maximálně to, jak se v ní nic extra napínavého neodehrálo. Čestnou výjimkou byl právě ten výše zmiňovaný šimpanz, který vzdáleně upomínal na cosi hororovějšího. Ve druhé hodině se to dějově více rozpohybovalo, ovšem UFO si oblíbilo "vcucávání" pozemšťanů, takže kdo čekal explicitní masakr, bude muset hodně fantazírovat. Režijně jsem čekal, že se Peele rozhodně více vyřádí. Nějaká originalita i technická finesa se v jeho filmu rozhodně najde, i tak jeho počin působí poměrně nezáživně, rozeklaně a nenapínavě. Chtělo to prostě se do toho více opřít, urvat se ze řetězu, prostě cokoliv divokého až nejapného. Takhle ten nevycizelovaný celek inklinoval k nudě a jednotvárnosti, kdy se občasně nebe zachvělo a divák na nějakou chvíli zpozorněl. 6/10

Čeští a slovenští herci v zajetí divadelního aranžmá, nevýrazných dialogů a snaživé realizace. Mobilní (de)generace dolehla i na skupinu letitých přátel středního věku, kteří se sešli jednoho silvestrovského večera, aby přivítali nové a možná i lepší zítřky. Byt plastického chirurga (Tomáš Maštalír) a psycholožky (Klára Issová) zažije klasickou hru na pravdu, co dlí v moderních telefonních krabičkách, jejichž důvěrný obsah se druhým zásadně nesděluje. Místo silvestrovské dobré nálady na povrch vyjde utajovaná nevěra i skrývaná homosexualita. Existence italského originálu se sice nedá úplně ignorovat, mě ale vskutku nezajímá. Předpokládám, že se v něm neřeší odhalený koitus s domestikovanou kočkou či znásilnění průvodčího v tunelu, takže směle můžu přeskočit i německou kopii a rovnou jsem se pustil do české verze. Ta je zpočátku celkem nevýrazná, zaměřená na určitý kontrast mezi postavami vytváří dialogové přestřelky, na kterých se staví, protože statická kulisa bytu diváka příliš dlouhodobě neuspokojí.  Anna Kadeřávková je napumpovaná sexappealem, jenže není přímou účastnicí sedánku a bytové prostory záhy opouští, aby v závěru do nich ještě jednou nahlédla. A kupodivu z vizuálního hlediska není nikdo, kdo by její auru nahradil. Netvrdím, že herecká sestava byla do jednoho špatná, jen neperlila, nepředvedla se a nehláškovala takovým kalibrem a formou, abych si její počínání vybavil i za několik dalších dnů, případně upozornil bych potenciální diváky na neskutečné herecké vystoupení. Z herců prostě nikdo nevyčníval. nikdo ale vyloženě nebyl kazivým faktorem. Prostřední část je na filmu tím nejlepším. Dialogy rázem chytnou slinu, režie se opře do tempa a postupně se začnou kupit nečekaná odhalení, která mají náběh do komického absurdna. To filmu nějaký limitovaný úsek vydrží, pak se ale vše překlopí do nemožného, opravdu NEMOŽNÉHO zakončení, které předchozí sympatickou snahu naprosto shodí. Zíral jsem, zda je možné takto příšerně zakončit slibně rozběhnutý filmový akt, přičemž jsem si pomyslel něco moc nelichotivého o scenáristovi. Ostřílený Petr Jarchovský to závěrečné rozuzlení rozhodně nevymyslel na přívětivou známku, rovnou neuspěl. Režisérka Zuzana Marianková oproti jeho průměrnosti byla režijně v pohodě, přechody z dramatu do komiky zvládala nerušivě. Film, respektive nestabilní scénář, celkově skvělý a na české poměry nevídaný námět solidně pohřbil. 5/10

Ana de Armas nastavuje jiným mužům klín a Ben Affleck  postupně vystavuje svoji skrývanou žárlivost. A od žárlivosti je v thrillerech jen krok od vraždy. Neoholený muž si to rozdává s vyholenou ženou. Slibované erotické dusno se nekoná, nahota je celkem cudně natočena. Affleck asi v té době už myslel na ženitbu s JLo, tak se rychle potřeboval vymanit z osidel své tehdejší postelové partnerky, což se nakonec zredukovalo jen na sérii doteků a jedné felace za jízdy v autě na rozloučenou. Dramatické chvilky byly zdatně natočeny a akčním vsuvkám nechyběl režijní um. Věčný provokatér Adrian Lyne se po mnoha letech vrátil a natočil si, co potřeboval. Affleckovi už se dá v pohodě svěřit dramatická role. Ana de Armas po něm hází roztomilé kukuče, oblaží ho pohledem na své obnažené poprsí, což by mohla dělat frekventovaněji, přičemž jsem i celkem zalitoval, že ty dva v budoucnu zřejmě už neuvidíme společně v jednom filmu. A ono jim to herecky slušelo. Pěkně vršili ty emociálně vypjaté chvilky, které byly prokládány vrstvou thrillerové fasády, jak ji známe v podání proslulého režiséra. Je ale nutno zmínit, že je přece jen znát to, že film měl produkční problémy. Někdy na mě film působil v dramaturgické oblasti poměrně nevyjasněným dojmem, respektive jak kdyby došlo v nějakém úseku filmu k razantnímu přestříhání. I tak milostné trampoty hvězdného páru mají své originální psychologické tahy, co nenechají diváky na pokoji. 7/10