Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Touha po odvetě (2022) 

Symbolická rozlučka s Brucem Willisem. Béčko jako vyšité, s necharismatickým kladným hrdinou Clivem Standenem v hlavní roli mstitele a se zapamatovatelným psychoušem Theo Rossim v hlavní roli.  A Thomas Jane s dýmkou zde straší nedopatřením. A Mike Tyson? Uši tentokrát neukusuje a dvě kratičké scény se s ním dají vydržet. Scenárista a režisér v jedné osobě Jared Cohn, který je se svou béčkovou kategorií již delší dobu zcela smířený a evidentně neusiluje o vyšší postup, stvořil jednoduchý příběh muže, který se jde mstít zločineckému gangu za smrt své dcerušky, protože soudní systém zase jednou selhal. Než se naděje, o život přijde i jeho žena, takže pomsta se rázem znásobí. Bruce Willis hraje vůdce gangu, ovšem většinou vsedě. Do terénu vysílá blond hispánce Rossiho, který film zřetelně táhne. K dobru se dá připočíst dobrý spád filmu i několik překvapení stran úmrtí. V globálu film příliš nepřekvapí. Podobně koncipovaných thrillerů existuje nemálo, rozpočtově to také nikterak neohromí a do titulní role to fakt chtělo někoho mnohem zajímavějšího a akčněji disponovaného. Z filmu na mě kolikrát dýchla dokonalá rutina i celkem kvalitní režie v rámci své kategorie. Důležité je, že divák, co nepotřebuje nějaký vyložené inovační přístup, si přijde na své. Akční sekvence jsou natočeny spolehlivě, průstřely jsou zvládnuté a krevní odtok přijatelný. A mistr Alexej Pyško u dabingu svého kmenového herce Bruce Willise snad usínal nebo se příšerně nudil. 6/10

plakát

Predátor: Kořist (2022) 

Indiáni z Větrova versus sráč. Kdyby to totiž nebyl výstavní sráč, tak bych napsal PREDÁTOR. Ten by totiž s tou nesympatickou šeredou a nevěrohodnou vyzáblinou Amber Midthunder zatočil. Rozkaz od Pizdney studia zněl jasně: natočí se nový Predátor - prequel. Před Schwarzeneggerem nikdo ani slovo, mohl by dostat kolaps. Van Damme má ještě někde ve sklepě nevrácený predátorův kostým, který už zřejmě sežrali hlodavci. Nevadí, ušije se nový, lepší. Predátor pochopitelně vypadal úděsně. Musí se vybrat lokace: hledejte lesíky a remízky v rámci akce Brontosaurus, vlnící se trávu a pokuste se najít i nějaký plácek připomínající prérii. Hudba, musí tam být hudba, nějaké smyčce - exhumujte Belfína, obvolejte Andrého Rieu i Šporcla. Krotitele divé zvěře netřeba - (levné) CGI to jistí, úchvatný cválající medvěd vejde do filmových dějin. A hlavně děti, mládež a rodiče musí vidět pozitivní závěr. Sráč nesmí vyhrát. A je naprosto jedno, že to bude vypadat maximálně dementně. A pozor s tou brutalitou - kameramane koriguj ty nejvíc fujtajbl záběry. Amber Midthunder nesmí měsíc žrát, hlídejte jí váhu a kupte tempery, musí mít pomalovaný ksicht. Nevíte, jestli má Gojko Mitič čas, protože by se nám hodil koordinátor indiánů. Chudák Predátor! Ten dopadl. Naprostý výsměch originálu. Vznikla nanicovatá parodie v režii totálního patlala Dana Trachtenberga. Indiáni a Predátor - to ten kokain lezl scenáristovi i ušima, řitní otvor už trumfli jiní. 2/10

plakát

Z for Zachariah (2015) 

Nadržený černoch a běloch se svými radioaktivními penisy obtěžují lepou bělošku. A ta jednomu z nich dá...najíst, napít a pocit živočišného tepla. Trojlístek Margot Robbie, Chiwetel Ejiofor a Chris Pine jsou hlavní devízou jednotvárně laděného filmu, kterému chybí nějaký zásadní režijní vrchol, případně nadstandardně natočená scéna. Zajímavý režisér Craig Zobel diváky situuje do údolí, které jako zázrakem přežilo ničivý dopad nukleární války a dá se v něm bez problému vegetovat, i když všude kolem je radiace. Mladá ženština, patrně poslední svého druhu na Zemi, vlastní farmu, co oplývá mlékem, slepičkami a úrodnou vegetací. A když se jednoho dne dostaví dva chlapáci, tak její vaginální vibrace určí, který se jí podívá hned příští noc do kalhotek. Všichni tvůrčí účastníci s největší pravděpodobností nevěřili ve velkou výnosnost tohoto filmového projektu a ani podle scénáře Nissara Modi se film neprofiloval do úchvatnosti. Takže všechno ve filmu působí průměrně, nedostaví se ani žádná závratná finální část a nikdo nenutil Margotku se opětovně svlékat, což by film jistě pozvedlo. O celé katastrofické události kolují filmem jen kusé informace. Postapokalyptický dojem se nemá z čeho dostavit. Krajina je zalitá sluncem, flora vesele bují, ani fauna nezůstává pozadu. Nikdo si nedal ani nejmenší práci zdevastovanými scenériemi navodit depresivní dojmy. Nějaký přilehlý vyrabovaný obchod a benzínka opravdu nic neřeší. A tak na režisérovi bylo, aby nám předvedl vztahové a romantické peripetie ústředního trojúhelníku. Víc nic. S takovou hvězdnou hereckou sestavou bylo jistě zaděláno na dost fajnový biják. Vzešel z toho průměr, kdy se o plnohodnotné ingredience proklamovaného sci-fi a thrilleru nezavadilo. 5/10

plakát

Čekání na Aňu (2020) 

Nuda a nic než nuda. A navíc podaná v televizním hávu, s evidentně nízkým rozpočtem. Válka v plném proudu, vesnice v Pyrenejích a židovská drobotina, která je převáděna přes hranice do Španělska, dočasně ukrytá před nacisty ve stodole, a vše korunováno příjezdem německých vojáků do vesničky. To je přece dobrý základ pro film z války. A režisér Ben Cookson se rozhodl, že diváky znudí a otráví tím, že se ve filmu nestane nic dramatického, drastického a hlavně jakkoliv záživného. Jean Reno, jehož jménem se mnozí diváci nechají zlákat, zde hraje víceméně jen druhé housle. A ke všemu působí hodně zvětrale. Anjelica Huston je dost dobrá herecká položka a není patřičně využita. V rolích velících důstojníků vystupuje démonický Tómas Lemarquis a Thomas Kretschmann. Oba naprosto brilantní, jenže režisér je víceméně polidštil, takže se v nějaké hrozivé kráse ani jeden z nich příliš nepředvede. V popředí je mladý Noah Schnapp, ztvárnil pastýře, jehož starší vypravěčská verze nás příběhem provází. A kdo je vlastně ona záhadná Aňa? To je na začátku filmu židovská dívenka, která byla deportována vláčkem, a její tatík stále věří v její návrat. A já jsem stále věřil, že se monotónní styl vyprávění pozvedne a určitě přijde minimálně jedna dost dobrá scéna, která zachrání naprosto unylý ráz filmu. Nestalo se tak. Vše dobré zůstalo hrubě nevyužito, scenérie horské oblasti neměly štěstí na vynalézavého kameramana a zrodilo se v podstatě televizní dílko hodné na zapadnutí. A to má film téměř dvě hodiny, kdy se vše dalo v pohodě smrsknout do standardních devadesáti minut, neprotivil bych se ani osmdesátiminutové délce. Film mě v předložené režii nebavil a nemám nejmenší touhu o něm přemítat. Za takovou ucouranou nudu a promrhaný potenciál patří režiséra nakopat do zadnice. 4/10

plakát

Allan Quatermain a Ztracené Město Zlata (1986) 

Sympatický dobrodruh Richard Chamberlain a krásná archeoložka Sharon Stone jsou zpět. Cílem jejich druhé dobrodružné výpravy je bájné Ztracené Město zlata, kde končí stopa po záhadně zmizelém bratrovi dobrodruha. Dvojka si bere četnou inspiraci z Indiana Jonese a Chrámu zkázy. Je zde fanatický vůdce (Henry Silva), který zotročuje lidi, a na rázu filmu je citelně znát, že se evidentně vzhlédl v mnohem slavnějším dobrodruhovi ze Spielbergovy stáje. 80tky však dokázaly dát dobrodružnému žánru jistý punc, který je vtisknut i Allainu Quatermainovi. Ten měl jen smůlu na méně zručnější režiséry a štědřejší rozpočet. Z dnešního pohledu je triková oblast velmi slabá a naivní. Herci tak bojují hlavně s okatou zadní projekcí v pasáži sjíždění podzemní řeky a lacinou animací kousavých nestvůr a netopýrů. Velkým rozpočtem ani nehýří pasáže z onoho proklamovaného Ztraceného Města. Naštěstí je kam směřovat pohledy a to konkrétně do dekoltů Cassandry Peterson a Aileen Marson. A stranou nezůstane ani Sharon Stone, která diváctvu o šest let později v Základním instinktu ukázala, jak si v kožených kalhotách, zde vytrvale nošených, vypěstovala vaginální konsternaci policejního týmu přehozením nohou. I v akční oblasti jsou realizační nedodělky - při závěrečném skoku do chrámu jistí hlavního hrdinu nepřehlédnutelné lano. Režisér Gary Nelson se tedy spíše nevyznamenal. Protřelý scenárista Gene Quintano i napodruhé stvořil poměrně zábavný scénář, kterým zdatně provokuje publikum nakloněné Indianu Jonesovi. I ošlehanému Richardu Chamberlanovi to v klobouku svědčí. Chybějící rozpočet zaletoval svým charismatem, Stone přidala svůj pověstný sexappeal, hudební skladatel Michael Linn dodal chytlavý hudební motiv a na světě je sice nikterak režijně vybroušené a vypilované dobrodružství, co ale diváka zabaví. A dobrodružných filmů není nikdy dost. 7/10

plakát

Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství (2022) 

Geniální chirurg a především superhrdina se ocitá v paralelním světě. Režijně jeho comicsové manévry diriguje velezkušený Sam Raimi. A chlapcům ta nová spolupráce svědčí. Zaprděného Scotta Derricksona  z jedničky vystřídala uznávaná režijní kapacita, která pojala pokračování jako přehlídku speciálních efektů. Ve filmu v podstatě není obraz, který by se obešel bez trikového podkladu. Kdo to má rád, tak si to užije měrou vrchovatou. Efekty navíc vypadají kvalitně a neobjevil jsem rušivé a nekvalitní sekvence. Z hlediska příběhu to rozhodně také není nezajímavé. Na lepou čarodějnici v podání Elizabeth Olsen udeřil znenadání menzes, tak to dojde tak daleko, až si bude chtít pozvat na kobereček mladší konkurentku, která se "ve svých dnech" dokáže přesunovat mezi světy. To samozřejmě nemůže zůstat bez odezvy a následuje hon na likvidaci Xochitl Gomez. To zabírá většinovou dvouhodinovou délku filmu. Raimi se v akčnosti naprosto vyžívá, je vidět, že ho taková tvůrčí práce baví. A není divu, režijní pauza trvala několik let, takže režisér se potřeboval vyřádit. A při té příležitosti neopomněl věnovat malou roličku pouličního prodejce pizzy svému dvornímu herci Bruci Campbellovi. Veškeré herecké osazenstvo je skvělé. Benedict Cumberbatch je ve své roli opětně dokonalý. Nepochválím závěrečné rozuzlení. Nebylo prostě optimální. Určitou míru slabšího vyvrcholení, přítomné dámy Rachel McAdams a (potitulková a do latexu oděná) Charlize Theron jistě prominou, přisuzuji to ne úplně filmy protřelé scenáristické dvojici Michael Waldron a Jade Halley Bartlett, která nedokázala vymyslet nějaký fakt zajímavý závěr. Cumberbatch a spol. je zpět. S kvalitním režisérem a v neselhávajícím tempu si jeho druhé dobrodružství napříč paralelními světy lze bez problému vychutnat pořádně objemnou comicsovou lžící. 8/10

plakát

Láska hory přenáší (2022) 

Česká krasavice Anna Fialová a slovenská krasavice Natalia Germani přizvali mezi sebe šviháka Marka Lamboru. Z jejich spojenectví by jistě byla moc pěkná trojka, ovšem místem jejich radovánek není postel, nýbrž hotel v Tatrách, v němž hoteliér (Richard Stanke) chystá velkou svatbu své dcery. Jenže má to velký háček: po ženichovi se slehla zem, svatební svědkyně uvázla kdesi v pustině a nepřítomnost hlásí i oddávající. Ke všemu po hotelu slídí detektiv (Matej Landl) s notýskem, do něhož si pečlivě zapisuje podstatná vodítka, ubytoval se v něm rovněž David Kraus, který má na svatbě zazpívat, a možná se dostaví i Juraj Kukura. A zoufalá a vdavek chtivá nevěsta v obstarožní svatební róbě pobíhá po hotelu, aby našla svého ženicha, načež její český kamarád Lambora by rád nenápadně pozval na rande slovenskou sexici Germani. A i když se oba znají z předešlého účinkování v pohádce, jejich randění má poněkud komplikované vibrace. Režisér Jakub Machala se prezentuje v oblasti romantické a tak trochu bláznivé komedie poměrně zdatně. Jeho úsilí pokazí postupně upadající vtipnost a film ztratí i na celistvosti a jisté nepředvídatelnosti. Nápad soustředit celý kolotoč dějství do jednoho dne a prostředí (interiéry hotelu) není určitě nikterak nový. To samé platí i o podávání příběhu z úhlu několika postav. Režisér ovšem prokázal, že i tyto dávno zažité a do jisté míry i okoukané postupy lze podat osvěžujícím stylem, a koktejl namíchaný z četných nedorozumění a bláznivých situací docela lahodil. Vše v závěru ale rázem vyschlo. Film vyvrcholí dost banálně, respektive čtyři scenáristé se už na závěr nenamáhali přijít s něčím v žánru neviděným a nepředpokládaným, a počáteční neotřelost v konfrontaci jednotlivých postav vezme se závěrečným nenápaditým defilé také celkem za své. I tak má většina filmu příjemný komediální i přijatelně nenucený romantický ráz, který podporuje vhodná herecká sestava na čele s talentovanou Annou Fialovou, největším tahounem filmu. Horský hotel v zasněžených Tatrách je tak pro diváka dobrou odpočinkovou volbou. 7/10

plakát

The Gray Man (2022) 

Nepřiznaná parodie na bondovky. Ryan Gosling a Chris Evans si jdou vytrvale po krku a následně provedou akční nájezd na matičku Prahu. A ve volných chvílích, když dojde munice, shánějí po Praze pro Anu de Armas tenké vložky. Ryan Gosling už se potřeboval zbavit nálepky tanečníka z Buzelandu. Akční povolávací rozkaz s režijní dvojkou Anthony Russo a Joe Russo se ukázal být nejlepší volbou. Dvouhodinová akční jízda je plná výbuchů, přestřelek a bitek až po jeho agentské trenýrky. Opravdu jsem vděčný, že se nekecalo a pořád se jelo v hodně vyrovnaném a dynamickém tempu. Žehrat na neoriginalitu opravdu nebudu. Scenáristické manévry mně přišly naprosto dostačující. Navíc je znát, že režijní bratři svůj obor zvládají nadmíru kvalitně. Chris Evans se vyzbrojil asexuálním knírkem a byl senzačně psychopatický. Billy Bob Thornton povstal z tenat zapomnění, sice jeho kreace nikoho moc zajímat nebude, ovšem pendluje mezi mladšími kolegy přijatelně. Cestuje se po evropských městech, všude přijde na řadu něco akčního. Občas se film opře trefně do špionážního žánru, nikterak urážlivě nebo hanlivě, inspirace bondovkami je znát. Ty ostatně poslední dobou umíraly na akci, tady se akčně nepolevuje. Gosling a spol. si dokráčel k pěkné akční metě. S Russovými v zádech ukázal, že jeho kamenná tvář má progresivní formu. A než nám definitivně v roli Kena přijde o koule, ukázal, že akční koule rozhodně má. 10/10

plakát

Burácení (2015) 

Chlapák z kriminálu, co má koule. A má v nich i cit. Není to zdaleka poprvé, co se český film zabývá návratem muže z vězení. Náš kriminálník má tvář tentokráte neokoukaného Tomáše Hajíčka, který si odpykal osmiletý trest za vraždu. Nabízelo se, že se film ve velkém uchýlí k objasnění tohoto skutku pomocí retrospektivních náhledů, ovšem neděje se tak. O spáchaném činu se tak dozvídáme jen velmi letmo, není dokonce nikterak zřejmé, zda se skutečně jednalo o nutnou sebeobranu, jak tvrdí obviněný. Sluší se dodat, že obětí se stal otec jeho přítelkyně. Film se s daleko větší pečlivostí zaměřuje na titulní postavu a znatelně vybrušuje její charakter, případně se o to soustavně snaží. Hajíček je statný chlapík se vzhledem vysloužilého rockera, co má tak trochu umaštěné plavé vlasy po ramena a vrací se na svém chopperu na místa jemu dříve více či méně známá. Postupně obráží a ojíždí svoji bývalou milenku (Jana Kolesárová), zajde za pozůstalou (Chantal Poullain) po oběti i vůdcem party motorkářů (Zdeněk Podhůrský). A v neposlední řadě se vydá na Slovensko, kde má existovat důležitá žena z jeho minulosti. Toulky jsou doprovázeny hroznou hudbou a ještě příšernějším zvukem, mnohdy není hercům dostatečně rozumět. Asistentem režie je Kryštof Michal, známý hudebník, který pochopitelně do filmu přispěl i hudebně. Film se opírá o celkem dobrou kameru a nezkušenou režii Adolfa Ziky, dokumentaristy, který zatoužil natočit si film. Jeho dílo působí poměrně rozháraně a někdy je jeho scenáristické počínání natolik absurdní, až je to zcela bizarní. Slušné režijní momenty se najdou, povětšinou ale chybí pevnější a přehlednější režijní vedení, které má náběh k amatérismu. Nějaké to odhalené poprsí, v českém filmu neokoukaná tematika motorkářské svobody a ne úplně marná obrazová skládačka z cest hlavního hrdiny zážitek vylepšují na snesitelnou úroveň. 6/10

plakát

Jurský svět: Nadvláda (2022) 

Osvěžující přehlídka prehistorických kreatur to jistí. Mistr Steven Spielberg před třiceti lety vdechl život dinosaurům. A ti se v nepravidelných intervalech vrací stále. A tentokrát jsou na scéně i účinkující z právě jeho úplně první prohlídky dávno zaniklého světa, jmenovitě Sam Neill, Laura Dern a Jeff Goldblum. Chybí jen ty dvě děti z jedničky, které nejspíše dospěly, případně se nevyhnuly filmovému úhynu. Nástup hlásí hvězdy Bryce Dallas Howard, která od prvního sexuálního dobrodružství s dinosaury v prvním Jurském světě mírně nakynula, a Chris Pratt, který je v kvalitní dobrodružné formě. Tomuto páru to dohromady opětně svědčí a je solidním držákem trilogie. Po trikové stránce se film nikterak nepřekonává. Je zarážející, že animatronické zhůvěřilosti se vyskytují ve zvýšeném měřítku i v novodobém blockbusteru, co nemá důvod šetřit. A z kvalitativního hlediska to vypadá naprosto příšerně. CGI má přijatelnou kvalitu, nejedná se ale o nic revolučního. Je naprosto zřejmé, že po tematické stránce je jurský vesmír celkem vyčerpaný. Tak se sáhlo k nápadu, že prehistoričtí tvorové budou koexistovat s lidmi, jsou tedy součástí našeho ekosystému. Pochopitelně nesmí chybět záludná korporace, v jejímž čele je šéf, co je zodpovědný za vyvinutí obřích kobylek, které svou neskutečnou nenasytností mohutně ohrožují ekosystém. A nechybí naklonovaná holčička, kterou má v opatrovnictví výše zmíněná dvojice. K režírování tohoto filmu se vrátil Colin Trevorrow, kterému se film dynamicky rozběhne od akce na Maltě. Od té doby diváka čeká příjemný příval napínavých sekvencí, které jsou zdatně a zdařile natočené. A aby byly i emočně výplachové, chybí jim jen koření v podobě úmrtí některého z hrdinů. Dinosauři a spol. se loučí a vydali ze sebe dost. Je obdivuhodné, že za třicet let své filmové existence stále mají ještě co nabídnout a není s nimi nuda. 8/10