Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Napůl dokumentární příběh podle skutečné monografie o martýriu žen v německém koncentračním táboře Osvětim – Březinka (Auschwitz – Birkenau) a hrdinství vězenkyň z nemocničního baráku, zakládajících ve „fabrice na smrt“ odbojové hnutí. Obrázek lidského utrpení a tragédie, ale také boje za lidskou důstojnost. Polská židovka Marta slouží v táboře jako tlumočnice, pomáhá ostatním vězňům a působí v odbojovém hnutí. Po neúspěšném pokusu o útěk umírá těsně před osvobozením tábora. (kamals)

(více)

Recenze (14)

Kkahunaa 

všechny recenze uživatele

Je až neuvěřitelné sledovat polský film o tematice holocaustu již z roku 1947! Navíc takový, který byl natočen ve skutečném prostředí koncentračního tábora Auschwitz II. - Birkenau, a ještě k tomu zde údajně hráli skuteční občané nedalekého města. Hlavní postavou je Marta (Barbara Drapinska). Je to polská Židovka, která umí perfektně německy. Právě proto si ji samotní nacisté vyberou jako překladatelku pro ženskou část tábora. Kdokoliv, kdo byl schopný práce, mladý a vytrvalý, měl v táboře větší šance. Pracovat přímo pro Němce však znamenalo mít výhody, které ale mohou být dle zákona kyvadla nemilosrdně vyváženy. Marta sice nestrádá fyzicky tak jako její kolegyně, ale za to byla svědkem neskutečných událostí, které otřesou lidskou psychikou. ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k době vzniku filmu jsem předpokládal, že vše vyobrazené bude podpořeno autentičností v atmosférickém hávu, který se jen těžko bude srovnávat se současnou tvorbou na toto téma, leč výsledek byl poněkud jiný. Každodenní život v Osvětimi je sice vykreslen, nicméně totálně bez patřičných emocí, nejistoty a strachu, zkrátka bez všeho, čím vězni procházeli. Příběh je těžce nudný a ukvapený závěr taky nic moc neřeší. Zub času si dal zde celkem záležet. 10% ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Rané zpracování tématiky koncentračních táborů právěm patří k nejsilnějším zobrazením nezobrazitelného. Určitě je to krátkým časovým rozestupem, který přenesl mnohé z traumatické zkušenosti na plátno. Jakubowská se vdala cestou polodokumentárního zachycení, které do značné míry obětuje dramatickou zápletku a vykresluje celý mikrokosmos tábora. Neopomíjí přitom hierarchické vztahy mezi vězni ani důraz na absurdní momenty. Přesto nakonec získává převahu tradičnější zápletka s tajnou odbojovou organizací a i přes působivé ztvárnění prostředí a atmosféry přeci jen film využívá řadu zjednodušujících prvků a kontrastů - především v pojetí postav německé elity. V dobovém kontextu určitě má určitě film místo na vrcholu evropské kinematografie, přesto musím vzít v potaz, že jen rok předchází Daleké cestě, která téma pojala daleko radikálněji a i přes výraznou stylizaci vyzněla jako autentičtější výpověď, která skutečně stahuje hrdlo. Přesto je výborné, že existují dva téměř bezprostřední obrazy této temné temné kapitoly moderní civilizace - civilní zachycující skrze pronikavé detaily vnější pravdu a expresivní uchopující otázku holocaustu skrze ponory do nejvnitřnější zkušenosti. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Polská, filmová vzpomínka má v sobě vše, co je potřeba, aby divák pochopil, že tvůrci skutečně věděli, možná i prožili. Detailní prostředí, které zde není jen za dráty, vězeňská hierarchie, nacistické smýšlení i způsoby trýznění a silný, odhodlaný odboj. Film je logicky vícejazyčný, což je dnes u některých tragických počinů na toto téma naprosto vyloučeno a tím výrazně ztrácejí atmosféru. Ta je zde skutečně silná. Nenarušily mi jí ani místy lehce nedokonalé střihy, ani ukvapený závěr. Naopak. Barbara Drapińska si mě po BARIKÁDĚ získává podruhé, a doufám, že ne naposledy. Naprosto vypovídající a silný film. ()

Azrael515 

všechny recenze uživatele

Wanda Jakubowska (auterka filmu) prezila Auschwitz a film bol dokonceny v roku 1948..  Taktiez sa nejedna o dokument, dokonca ani ako doku-drama neobstoji. Je to proste dramaticke dielo, ktore je vzhladom k teme a osobnej skusenosti auterky konstruovane s maximalnym respektom. Styl filmu je nevyrazny a nestrhava na seba zbytocnu pozornost. Forma prirodzene ustupuje obsahu.  Nikto neprehrava a tazko hladat vyraznejsi stylisticky prvok, mozno s vynimkou obcasnych heroickych podhladov typickych pre sovietsky vojnovy film.  K SOC-RES naivite samozrejme nesklzava, taktiez sa vyhyba patetickemu vydieraniu Spielbergoveho magnum opus. Inymi slovami, vsetky ostatne filmy o holocauste posobia ako exploitacia. Taktiez si dovolim tvrdit, na rozdiel od inych recenzentov, ze je film s ohladom na svoje dobove ukotvenie tematicky odvazny. Nielen celkovym nametom (prvy film o holocauste), ale i mikropribehmi obsiahnutymi v jednotlivych scenach. Otvoreny koniec ako ceresnicka na torte...  TRVE KVLT! Doporucujem! ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Film je natočený podľa skutočných udalostí režisérky Wandy Jakubowskej, ktorá bola väzenkyňou v Osvienčime. Tvrdila, že to, čo jej pomohlo prežiť Osvienčim, bolo neustále premýšľanie o dokumentácii svojich skúseností z koncentračného tábora. (ash99)
  • Natáčanie začalo už necelé tri roky po skončený vojny v autentických priestoroch koncentračného tábora Osvienčim (Auschwitz-Birkenau). (ash99)
  • Film získal křitálový glóbus na MFF v K. Varech roku 1948. (M.B)

Reklama

Reklama