Nickyho rodina
-
Nickyho rodina
-
Nicky's Family
Dokumentární / Drama / Životopisný / Historický
Slovensko / Česko, 2011, 96 min
Režie:
Matej MináčHudba:
Janusz StoklosaObsah
-
Nový film Mateje Mináče vypráví dosud neznámé osudy "Wintonových dětí".
Když před pár lety slovenský režisér, scenárista a producent Matej Mináč náhodou v jedné knížce narazil na dva krátké odstavce o panu Nicholasovi Wintonovi, byl fascinován. Spolu s Patrikem Paššem se rozhodli natočit dokumentární film Síla lidskosti o téměř zapomenutém příběhu záchrany 669 českých a slovenských dětí těsně před začátkem II. světové války. Hlavní protagonista, dnes 101letý sir Nicholas Winton, se o svém činu více než půl století nikomu nezmínil, dokonce ani své manželce. Nyní je příběh záchranné akce známý po celém světě. V rámci vzdělávacích projektů film Síla lidskosti viděly miliony dětí a mnohé z nich se rozhodly jít ve Wintonových stopách a udělat něco důležitého pro náš svět.
Režisér Matej Mináč natočil nový celovečerní dokumentární film s hranými rekonstrukcemi Nickyho rodina. Film o Nicholasi Wintonovi a jeho pozitivním poselství, které se šíří světem, přináší dosud nezveřejněná fakta, svědectví a osudy nově objevených "Wintonových dětí". Uvedením Nickyho rodiny v lednu 2011 Matej Mináč definitivně uzavře cyklus Wintonovských filmů: Všichni moji blízcí (1999), Síla lidskosti - Nicholas Winton (2002) a Nickyho rodina (2011). (oficiální text distributora) -
V dramatu Všichni moji blízcí (1999) objevil slovenský režisér a scenárista Mináč pro svět skutečný příběh Nicholase Wintona. Neznámému Angličanovi se těsně před vypuknutím 2. světové války podařilo odvézt z Prahy do Velké Británie do bezpečí před nacistickými okupanty 669 židovských dětí. K tématu se Mináč vrátil celovečerním dokumentem Síla lidskosti – Nicholas Winton (2001). Oba snímky měly obrovský ohlas a vedly k objevení nových, překvapivých skutečností. Dnes je Wintonův příběh známý po celém světě. Díky Mináčovým filmům se našly desítky dalších „Wintonových dětí“. Některé přibližuje i dokumentární snímek s hranými rekonstrukcemi Nickyho rodina. Mezi protagonisty patří i přední americký vědec Ben Abeles, bývalá ředitelka Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu Alice Mastersová nebo genetička Liesl Silverstoneová. (MFF Karlovy Vary)
-
Příběh o záchraně 669 dětí před nacistickými plynovými komorami pomocí osmi vlakových transportů do Británie se řídí logikou reality a je vyprávěn ve třech rovinách. Jednou jsou přímé výpovědi aktérů, druhou ilustrační záběry doby, na kterou aktéři vzpomínají, a třetí hrané rekonstrukce situací, jež ve své době nemohly být zaznamenány. Tvůrci se tímto způsobem snaží poskytnout komplexní pohled na zkoumaný problém - a daří se jim to. Divák se pomocí kamery a montáže dovídá věci, které by jeho vlastní pohled zaznamenat nemohl. Anebo také nedozvídá - pozoruhodný vedlejší motiv agentky (pravděpodobně ) Abwehru s krytím švédského Červeného kříže zůstává nevysvětlený, což otevírá prostor k dalším zajímavým interpretacím.
Hlavním motivem je příprava záchrany a samotná záchrana dětí z protektorátu. Napětí se postupně zvyšuje a plyne z toho, zda se děti v časovém stresu podaří zachránit. Plynutí času dokumentují zmíněné archivní materiály spolu s komentářem. Pozadí je referenční a velmi přesné, byť chvílemi příliš edukativní (začátek války, její konec), a v něm se pohybuje fascinující obrazový leitmotiv rekonstrukce cesty „dětí" vlakem po sedmi desetiletích.
Ve třech čtvrtinách filmu se kruh uzavírá - válka skončila, skuteční rodiče byli zavražděni a „děti" si pomocí adoptivních rodičů nacházejí místo v osvobozeném světě. Následuje první závěr (po 50 letech) s nálezem knihy výstřižků Nicholase Wintona a medializací jeho neuvěřitelného činu. Je tu ale ještě další závěr (po 70 letech), který působí poněkud nadbytečně, protože se patosu, který je pro dané téma příznačný - na rozdíl od zbytku filmu poprvé dosahuje prvoplánovými obrazovými strukturami a odpornou hudbou. Informace o situaci po 70 letech se ztrácí v obrazově zjednodušeně sentimentálním tahu na bránu.
Nickyho rodina je však v konečném důsledku profesionálně standardní (což neznamená průměrný!) a určitě ne povrchní dokument na extrémně vyhrocené téma se silnou výpovědní hodnotou. A kvůli tématu se místy vzpírá chladné analýze. - Martin Ciel (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (105)
-
Houdini
Český Lev 1 nominace: Dokument(4.3.2012)
-
Aluska88
Několik okamžiků ze začátku jsem pocítila lehký neklid, aby se tento dokumentární snímek nenesl v duchu diváckého hraní na city. Pak se příběh začal rozvíjet, kvést a sunout dopředu a já si uvědomila, že v případě skutků a odvahy Nicholase Wintona, je jakékoliv případné melodrama či patos rozhodně povoleno. Ve spoustě pasážích jsem měla co dělat, abych zadržela slzy. Nějak se mi při sledování nechtělo se poddávat emocím, tak jsem nakonec svou tvář udržela suchou, avšak oči jsem skoro měla v slzavém závoji. Je neuvěřitelné, že člověk, o jehož hrdinských činech by se možná svět nikdy nedozvěděl, inspiruje dodnes takovou spoustu lidí v odhodlání pomáhat druhým, co vše pro různé skupiny lidí a z různých oblastí dělají. Muž, jehož činy, teprve až s postupem času dokázaly ukázat svou moc. Vytvořily nová pouta, rodiny, spojily tisíce lidí. To, že o svých skutcích nikomu neřekl, snad je i skrýval, ukazuje, jak je Winton nebývale skromný a čestný člověk. On sebe sám nepovažuje za hrdinu, většina lidí ho však ano. Nejen proto, co dokázal, ale i proto, co tím pomohlo vytvořit do budoucna pro spousty lidí. Byla jsem dojata. O panu Wintonovi jsem již zhlédla dokument Síla lidskosti, ale tento film mě emocionálně zasáhl více.(17.3.2012)
-
Radko
Čo dodať: Nicholas Winton bol frajer, ktorý si zaslúži rešpekt. Film samotný celkom akčne odsýpa, nenudí, ale. Koniec je úplne zmatlaný v mene takej tej dnes módnej hyperpatetickej výzvy na konanie verejného všesvetového dobra pod vplyvom ušľachtilých činov sira Nicholasa. Len nech je všetko zdokumentované a publikované ako veľké mediálne haló (korunu tomu dotvárajú zábery stoviek svetielok mobilov blikajúcich v tme sťaby nejaký novodobý lampiónový pochod za humanitu). No a práve v tom vidím rozpor: NW svoje skutky konal bez ohľadu na záujem verejnosti, v duchu prirodzenej potreby dobrý skutok učiniť, nie preto aby sme všetci o ňom vedeli, ale jednoducho, že sa to patrí. 70% Pozn. Celkom by ma zaujímal osud tých prvých cca 35 detí, ktoré sa podarilo z nacistami obsadeného Protektorátu vyviezť do Švédska s priamou pomocou na Wintona nasadenej esesáckej špiónky a následne i jeho milenky. Teda či sa podarilo Nicholasovi presvedčiť ju k náprave samej seba alebo či tieto deti zažili podstatne trpkejšie chvíle. .(1.12.2011)
-
bassator
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - CZECH FILMS 2010-2011 - České filmy 2010-2011 (Nickyho rodina / NICKY´S FAMILY / Nickyho rodina) - Nicolas Winton byl velký opravdu VELKÝ člověk, ale hodnotím film a né jeho... Mě bohužel takovéto filmy a nebo spíše takové dokumenty nic neříkají a tak ať film vypráví o VELKÝCH věcech já u něho trpěl a čekal jen na konec... - 10. 7. 2011 - letní kino - Karlovy Vary - 20%(23.8.2011)
-
Vodnářka
Zatímco předchozí dva dokumenty představují hlavně Nicholase Wintona a celý projekt, ten třetí se zaměřuje detailněji na osudy 'dětí', na rodiny, které se rozdělily, i ty nové, které děti přijaly. Zároveň zachycuje ohlas, který objevení činů tohoto obdivuhodného muže vyvolal a mnohé charitativní akce, jež se panem Wintonem inspirovaly. Dojati budete stejně jako při předchozích filmech, kapesníky si vemte taky, navíc ale film opravdu nutí člověka zvednout se ze židle a jít něco dělat. Někam, kde je to opravdu potřeba.(20.5.2011)
-
Slarque
Výborný televizní dokument, který se nějakým nedopatřením ocitl v kinech. Pro diváky, kteří viděli Mináčův dokument o Nicholasi Wintonovi, bude začátek jen takovým zkráceným opakováním. To hlavní ovšem přijde potom. A to rozhodně stojí za vidění i zamyšlení. Zážitek v kině ovšem notně kazí příšerné provedení českého dabingu, které bude určitě bezproblémově přijaté při uvedení na televizních obrazovkách, ale v kinech působí jako amatérská fušeřina. Proto je má rada následující: počkejte, až to budou vysílat v televizi!(28.2.2011)
-
triatlet
Matej Mináč je poznamenán silou lidskosti Nicholase Wintona a úspěšně poselství předává dál. Má dar oživovat obrázky, poskládat mozaiku dobových dokumentů z archívu a přidat k nim hrané pasáže tak, že výsledek působí celistvě. Navíc mě vůbec nevadilo mluvené slovo jednotlivých aktérů. A když už je na spadnutí slza, přijde menší odlehčení. Potlesk v plném kině - pro Mateje Mináče, pro sira Wintona.(14.11.2011)
-
McClane
Film zbytecne tlačí v některých momentech na pilu, ačkoli to není třeba, toto téma je silné samo o sobě, stačí sledovat Wintonovy děti a psolouchat jejich vyprávění. Hrané pasáže pak působí jako pěst na oko a opět jako ždímačka slz. Poslední zbytečná ždímačka přijde úplně na konci, proto nemůžu dát plné hodnocení.(3.7.2011)
-
gogo76
Nikolas Winton je veľký človek. O záchrane stoviek detí z Československa mlčal desiatky rokov a kniha s menami a fotografiami zachránených detí zapadala prachom na povale. Nebyť jeho ženy, ktorá ju objavila a dala svetu vedieť, by sme o ňom možno nikdy nepočuli. Film ma dojal v mnohých momentoch, no asi najviac pri stretnutí so zachránenými v živom TV prenose. Človeka, ktorý je stelesnením ľudskosti, by mal poznať celý svet. Nie preto, aby bol slávny, ale aby sa neopakovali smutné vojnové časy a hlavne aby sa našlo oveľa viac podobných, obetavých ľudí, pre prípad, keby nebodaj prišli. Pri scéne, kde krája tortu s nápisom "100", sa ani nechce veriť, akého veku sa dožil. Kiežby žil večne... Pochvalu si zaslúži i režisér, ktorý vďaka filmom o pánovi Wintonovi mnohým rozšíril obzory a dal vedieť všetkým, ktorí ani netušili... 80%.(27.3.2012)
-
Skip
Částečně hraný dokument, který má jistě velkou výpovědní hodnotu. To, co tenkrát sir Nicholas Winton podnikl a dokázal, si jistě zaslouží pozornost a obdiv. Jen si myslím, že méně je někdy více. Chtělo by to prostřihat, protože takhle film trpí jistou rozvleklostí. Ale chápu, že i tak museli tvůrci nejspíš oželet spoustu materiálu.(22.3.2012)
-
xxmartinxx
Hraná složka úplně zbytečná a pouze bezvýznamově dokreslující komentář, ke konci dokument ztrácí ni. přesto slušnější kousek oproti konkurenci.(26.12.2011)
-
d.beseda
(46. MFF KV / závěrečný film - letní kino). Ten nejsilnější zážitek mě čekal na závěr festivalu. Viděno naštěstí v originálním znění s titulky (dabovaný trailer do češtiny vypadá opravdu hrozivě). Kombinace dokumentu, hraných scén a archivních filmových záznamů mě mile překvapila a působila naprosto přirozeně. Jeden z mnoha momentů, který mě dostal: ,, ... Po příjezdu do Osvětimi je hned poslali do plynu. Když se svlékali, ve vězeňském komandu, které mělo na starosti odklízení mrtvol, pracoval jejich rodinný přítel. Ten paní Weberové řekl: "Toto je plynová komora. Prosím, až budete uvnitř, sedněte si do kouta a začněte zpívat, při zpěvu se více nadýcháte plynu a zemřete rychleji, a ne s takovými bolestmi." A ona s dětmi v té plynové komoře začala zpívat Wiegalu – ukolébavku, kterou napsala v Terezíně ...,, / Hodnocení: 90%.(15.7.2011)
-
blackrain
Nikdy jsem si nemyslela, že někdy půjdu do kina na dokument, byť by šlo o hraný dokument. Dnes jsem to udělala a nestačil mi jeden kapesník. Nebyla jsem jediná komu se koulely slzy po tváři. Pane Mináč, já Vám za tento dokument děkuju. Nicholase Wintona jsem dlouho rozebírala se svou babičkou. Od ní jsem se dozvěděla, že její sousedka je jedním ze zachráněných dětí.(5.2.2011)
-
Torision
Na tenhle dokument jsem se hodně měsíců těšit, protože jen málo lidí na světě obdivuju tak, jako sira Nicholase. Ve filmu je nejdřív, ať už dokumentárně nebo i hraně, představen Wintonův počin téměř do detailů. Po té se dokument více věnuje osudům zachráněných židovských dětí po desítkách let od zachránění. O tom, jak je příběh Wintona inspiroval především k pomáháním druhým nebo i jiné bohulibé činnosti. Film obsahuje i komentář zachráněných dětí a jejich paměti z oněch osudných dob, stejně tak se i dozvíme, jak se daří skomnému hrdinovi Wintonovi dnes. Líbilo se mi to moc.(11.6.2011)
-
Jakubisko
LFŠ 2011 ... Na závěr festivalu bohužel ohromné zklamání. Dokument neobsahuje vůbec nic, co bych už z desítek dalších dokumentů nevěděl, od Síly lidskosti se téměř vůbec neliší (Matej Mináč má zřejmě trochu problémy s inspirací) a zpracování také není nic z čeho bych si sedl na zadek. Po celou dobu promítání jsem si připadal jak na školní projekci, v lepším případě jako při sledování dokumentu z nějakého cyklu na ČT1. Nápisy typu "Druhá světová válka začala 1. září 1939", následované asi 15 vteřinami bitevních záběrů a posléze strohé info, že válka skončila dělají z diváka tak trošku blbečka. Kromě toho byl film protknut celkem dementním střihem. Vrchol nevkusu však rozjela až druhá polovina filmu, která má informační hodnotu hyperbolicky se blížící nule. Výpovědi lidí, popisujících pusinky v kině, nebo neustále opakujících jak sir Winton vymýšlí pořád nějaké skopičiny...achjo...neříkám že podobné věci do filmu nepatří, ale založit na nich celý poválečný vývoj? Korunu nicméně všemu nasadila poslední čtvrthodinka, protože Kambodža, obrázky zubožených afrických dětí a spousta vřískajících harantů z celého světa, vše podbarvené Bambini di Praga... já se ptám proč. Co jsem udělal, abych musel vytrpět takový kýč a patos. Nicméně abych nebyl až příliš krutý - dokument jako takový to zas tak tragický není. Klade si však nesmyslně velké ambice (možná že oprávněně, vzhledem k většinové reakci publika, co já vím) a hlavně se šíleně, ale šíleně opakuje...Mináč natočil podruhé to samé, jen přidal Issovou a okořenil to Kambodžou. Ne, díky.(2.8.2011)
-
hous.enka
Bezesporu jde o významnou postavu naší historie. V posledních deseti letech je N. Wintonovi věnována opravdu zasloužená pozornost. Sice bylo takových osobností víc, a nemluví se o nich, ale to už je o něčem jiném. Nickyho rodina se snaží být polohraným dokumentem a musím říct, že to nebyla úplně šťastná volba. Oč silněji vyznívá v porovnání s familiárním Nickym starší dokument Síla lidskosti - Nicholas Winton. Nickyho rodina je zajímavý film, ale, ač smutný, je vlastně takový nemastný, neslaný. A ten podivný plakát s Klárou Issovou je přesně takový jako celý film: smutný, emocionální a sentimentální.(18.3.2012)
-
kusper
37. LFŠ(1.8.2011)
-
Jufonka
Jo, tohle téma mě sice rozbrečí skoro vždycky - zvlášť ty původní záběry ze studia, kam si Nicholase pozvali, aby se všechny děti, které zachránil, postavily, ALE! To jsou původní záběry, za to přece hvězdy dávat nebudu. A i ta situace, která se stala za války udála, je opravdová, to si nevymyslel režisér, za to přece taky hvězy dávat nebudu. Ten film je natočenej HODNĚ špatně. Hrané části jsou vlastně skoro nechutný. Vypadají jak nějaká hraná kulisová pohádka z 80. let s rozpočtem 100,- Kčs! Jako kdyby někdo nahrál na první klapku pár scén, hodil to do počítače a přidal k tomu sépiový efekt. Hrůza, hrůza, hrůza! Nechápu, že něco takovýho mohlo projít. A výběr herců? To snad ani komentovat nebudu. Ale jednu připomínku si opravdu neodpustim - ta šílená herečka, která hraje jedno z dětí, holčičku, kterou si vyberou rodiče, už mě vážně štve! Její otec pracuje v televizi a očividně svou nechutnou malou dceru, která neuvěřitelně přehrává a s prominutim je mi z ní na blití, cpe do každýho druhýho filmu, dokumentu, rozhovoru, reportáže, prostě VŠUDE! A když se tam ten její ksicht objevil během pěti minut na fotce a v záběrech asi padesátkrát, tak jsem měla chuť televizi vážně vypnout. Musím zjistit, jak se jmenuje, a pak to sem dopíšu. Další věc, která byla naprosto hrůza - TEN KONEC! Poslední třetina filmu je totiž naprosto, ale naprosto totálně zbytečná, vykalkulovaná a trapná. Proboha! Ty mobily v sále a podobně, to se mi chtělo taky brečet, ale trapností a studem nad tim, jak tohle v tom dokumentu vůbec může být! Suma sumárum, jediné, co mi na tom filmu připadalo dobré, je to téma, protože mě zajímá. Jenže to téma existuje i bez tohodle dokumentu, není to nic nového a nepřináší to originální úhel pohledu. Diváka to sice rozbrečí, ale za to nevděčíme filmařskému umění, ale tomu, že ta situace opravdu smutná byla. Neskutečné zklamání. Pět hvězd jsem dala filmu Všichni moji blízcí, ale tomuhle asi nemohu dát víc než 2. Kdyby tam nebyl ten trapnej konec, tak asi dám 3. A úpně nejlepší jsou tady ty komentáře pokryteckejch pětihvězdičkářů, co píšou, že ti, co nedají plný počet hvězd, nemají srdce. Taková kravina, to snad ani neni možný. Snad se tu hodnotí to, jak je natočenej ten dokument! A ne to, co Winton udělal, to samozřejmě na 5 hvězd je! P.S.: Do toho dabingu schválně vybrali jen herce z Všichni moji blízící? Další věc, která mě štve. Vždyť dokumenty se nechávají s titulkama...(15.3.2012)
-
DonHUS
Mináč zkouší prodat skoro stejný příběh už nejméně potřetí a tentokrát ne tak dobře. Záběry, které použil i v lepší Síle lidskosti, mají pořád stejnou sílu, ke konci se ale film protahuje a snaží se až moc dojmout. Hrané pasáže (dohromady mají tak 10 minut) jsou pak naprosto zbytečné, a podezírám Mináče, že je tam dal jen, aby mohla být na plakátu Issová.(25.7.2011)
-
ivishka
Nejnádhernější ukázka, že síla lidskosti přežívá v nás všech a je jen třeba ji probudit. Přestože se na nás denně valí veliká spousta hrůz co se kolem nás dějí a lidé si neváží svého života tak tato skutečnost co všechno udělal sir Nicholas Winton a opravdu nemusel bylo to a pořád je něco neskutečného co člověka jistým způsobem poznamená...Prolínání všech materiálů a neskutečně zakončený dokument. Díky bohu, že existují takové zázraky!(14.3.2012)
