Jakob der Lügner
Jakob the Liar
Jakob klamár
Režie:
Frank BeyerKamera:
Günter MarczinkowskyHudba:
Joachim WerzlauHrají:
Vlastimil Brodský, Erwin Geschonneck, Henry Hübchen, Blanche Kommerell, Manuela Simon, Margit Bara, Dezső Garas, Zsuzsa Gordon, Reimar J. Baur (více)Obsahy(1)
Tragický příběh z let druhé světové války, situovaný do prostředí židovského ghetta, inspirovaný především vyprávěním otce Jurka Beckera, autora scénáře. Hrdina filmu Jakub Heym přináší naději na život lidem, kteří již čekali na smrt. Rozšiřuje totiž vymyšlené zprávy o postupu sovětské armády. Pro tuto klamnou naději se stal lhářem, jen proto sehrál svou roli až do konce. Představitel Jakuba, Vlastimil Brodský, získal na XXV. MFF v Berlíně 1975 Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon. Snímek byl nominovaný na Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Nádej a falošná nádej a prečo v zúfalých situáciách je lepšie nedokázať medzi nimi rozlíšiť. Ako detská myseľ, ktorá uverí rozprávke o kráľovi Benjamínovi a oblakoch z vaty. Židovské geto z celkom iného pohľadu prináša Brodský, škoda, že bez svojho vlastného hlasu a jeho kúzelnej češtiny. –––– Príbeh Jakoba Klamára sa takto nikdy nestal. Istotne nie. ... Možno sa napokon predsa len takto odohral. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1975; země původu (pouze) Východní Německo. ()
Za výborný civilní projev pana Brodského musím přidat hvězdu, film byl hezký ale bohužel mě nezasáhl, nenašel jsem v něm hloubku. ()
Jeden z nejlepších a nejúspěšnějších filmů východoněmecké společnosti DEFA, režírovaný Frankem Beyerem. Vlastimil Brodský ve své snad nejzdařilejší roli. Příběh se odehrává v jednom nespecifikovaném židovském ghettu v Polsku roku 1944. Zde vládne, tak jako na podobně laděných místech, strach, úzkost, beznaděj. Světlo, které přijde pro obyvatele tohoto prostředí, vzejde od samotného jednoho člena tohoto nehostinného místa. Když se Jakub vysloví o tom, že Rudá armáda je již blízko, a co nevidět je přijde osvobodit, najednou pro všechny přítomné Židy, ožívá naděje na život, na lepší zítřky. Jenže tato informace je jen prostá lež, a ani rádio, ze kterého Jakub má údajně všechny dostupné zprávy není skutečné. Pomalu plynoucí film, zachycující tísnivou a skličující atmosféru ghetta, ve kterém stačí alespoň nepravdivá, o to víc silná myšlenka, jenž dokáže pohnout vírou v utrápených lidských životech. ()
Fajn. Nejvíce chytnou za srdce scény s holčičkou (zrovna tak velkou dceru nyní mám, o to víc jsem to procítil…) ()
Zajímavě pojatý snímek ze života v židovském ghettu. Na rozdíl od žánrově spřízněných filmů nesází na beznadějnou atmosféru reprezentovanou všude číhajícím německým nebezpečím, ale zaměřuje se na nitra jeho obyvatel. Ti jsou zde reprezentování jen malou skupinou lidí, jež se dostane do soukolí pomalu se nabalující malé lži. Lež se však nestává prostředkem k destrukci společnosti, ale je jedinou nadějí, kterou zdejší obyvatelé mají, a ke které se neustále upínají. Ničivým se tu stává právě až dementování lži. Vlastimil Brodský skvěle ztvárnil postavu, která je vnitřně rozervaná, a uvědomuje si, že každou další lží dává ostatním falešnou naději, a zároveň se vzdálí možnosti sdělit jim pravdu. Ví, že je horší o naději přijít, než žádnou nikdy nemít. Kladné přijetí může být ztíženo několika fakty. Tím prvním je velmi pomalá atmosféra, která není vykreslována dramatickou hudbou ani zobrazováním fyzického utrpení, ale jen citlivými hereckými výkony a hrou hlasů (čemuž příliš nepomáhá předabování neněmeckých herců) a mimikou. Druhým je zejména soustředění absolutní většiny emocí zejména do hlavní postavy, která je však při konfrontaci s ostatními nedává jasně najevo (ta bezmoc a rozervanost je schována pod maskou lháře). Třetím může být i zobrazení německých vojáků (jelikož se jedná o německou produkci), kteří (těch pár co je tam vidět) nejsou výrazně negativní, ale přistupuje se k nim jako k běžným lidem (nad židy se nepovyšují, jsou lidští, jediná scéna ztrestání přichází jen, když to i židé potřebují a vynutí si ji…). ()
Myšlienka silná a vzhľadom na dobu a udalosti, ku ktorým sa vzťahuje aj veľmi smutná. To všetko malo predpoklad na silné emotívne vyznenie snímku. Žiaľ necítil som to tak, na moje prekvapenie ma to nejak zvlášť nezasiahlo. Myslím, že hlavným dôvodom bol samotný príbeh, ktorý okrem scén s Jakubom a jeho vymýšľaní si o vojenskej situácii nepriniesol žiadne ďalšie dramaticky silnejšie scény. Vlastne spomenúť sa dá len jediná - to s tým dievčatkom a rádiom za stenou. Na druhú stranu ale dejová linka nenudila, aj keď sa tu v podstate nič nedeje. Lepší priemer. 65/100 ()
Kdysi (před pěti lety?) jsme si řekl, že v rámci jakési "intelektuální hygieny" každý film, který spatřím okomentuji. Zde se mi však do toho vyloženě nechce. Film má mnoho citlivých míst a slovy bych je mohl jen podráždit. ()
Zas je v popredi len ten jeden, zydovsky holokaust. Ono takto ja klasicky holokaust nijak nespochybnujem, len tu suhlasim s istym kultovym clovekom menom Simon Wiesenthal /kritizoval akehosi hajzla za to, ze vo Vybore na skumanie holokaustu su len zydy/ - akokeby nejestvovali Romovia, sovietski vojnovi zajatci, politicki odporcovia nacko, kmen Tutsi v africkej Rwande ....v atd tad atd. Uz mi to lezie na nervy, a to opakujem, klasicky holokaust nespochybnujem : 60 % ()
Rozdíl mezi dobrým a špatným filmem je schopnost přesvědčit diváka.Mě film nepřesvědčil. ()
Vážení přátelé... zase tolik bych tento film nepřecenoval. Ne každý film o židech v ghettu musí být dobrý. Tenhle není. Vizuál poněkud televizní, postavy jak z židovských anekdot, hudba bez větší hloubky... a co hůř, když film odehrávající se v minulosti, nepůsobí dobově přesvědčivě - častý problém evropských historických filmů. Brodský hraje solidně ale už jsem ho viděl v lepších rolích, navíc bohužel viděno v německém znění a Brodský bez svého hlasu je jen poloviční, tak doufám, že se někdy dostanu i k české verzi. Výše zmíněné nedostatky ale Brodského hlas určitě neodstraní. Jediné za co musím pochválit, je silný konec: SPOILER!!! Pamatuješ si na tu pohádku? Kterou? Tu o nemocné princezně... Ano. A je to pravdivý příběh? Samozřejmě že ano. Kluci říkali že je to hloupost... Co je hloupost? Uzdravit se díky bavlněným klubíčkům. Chtěla bavlněné klubíčko velké jako její polštář... Ne - chtěla mrak - myslela si že jsou mraky z bavlněných klubek... Nejsou snad mraky z bavlněných klubek...? ()
Brodský hraje velmi dobře, i příběh a vykreslení života v ghettu je dobré, jenomže jsou tam zbytečné vedlejší postavy a hlavně nadbytečné vzpomínání na život před válkou, trochu mi to kazilo celkový syrový dojem. ()
Skvělé herectví Vlastimila Brodského není třeba vůbec zdůrazňovat, jednoduše opravdu skvělé. Příběh a zpracování už tolik k vyzdvižení není, možná i díky tomu, že tzv. "koncentrační" filmy o holocaustu opravdu nevyhledávám. ()
Nemuzu si pomoct, ale prvni hodina byla odvypravena dost nudne, az jsem si myslel, ze to proste nedokoukam. Poslednich dvacet minut uz je jina kava. Ale stale je to dost pribrzdene. A Broda, kdyz je nadabovan nemecky, to me srdce krvaci - pulka jeho herectvi je pryc a ja to tomu snimku nejak nemuzu porad odpustit. A on je jednicka, ale to uz vsichni davno vime. Me se ten zpusob zfilmovani tyhle latky teda nelibil. Je to TV inscenace. ()
Ráda bych hodnotila líp, ale nemůžu. Nepřesvědčilo mě to, bylo to nerealistické, nevím, takové vlastně o ničem. Ale třeba jsem to viděla ve špatné náladě nebo jsem to nepochopila. ()
Zploštělá kataklyzma, kterou jsem nedokoukal. To se fakt nedá. ()
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film . . . . . .Zlatý Medvěd - výběr ()
ocenenia : Oscar 1977 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()