Vratné lahve

Film, který s přibývajími minutami zraje jak víno (ve vratné lahvi). V první třetině je sice pár rozpačitých momentů, ale zbytek filmu už je bezchybný. Čekání se vyplatilo. Je hezké vidět po tolika neumětelských pokusech zas jeden dobře napsaný i natočený, vtipný a hřejivě lidský (výjimečně to není myšleno ironicky) český film. (08.03.2007)

O Zdeňku Svěrákovi stále platí, že je vynikajícím pozorovatelem dění kolem sebe, a dokáže napsat postavy s lidským rozměrem. Všechny vyjma svého hrdiny, jelikož Tkaloun na mě celou dobu působil jako dokonale vykonstruované zbožné přání ideálního důchodce, tudíž právě v něm mi onen oduševnělý rozměr chybí. Navíc rukopis Svěráka mladšího mi často uniká a spokojí se pouze s (byť) působivým odkazem na své předešlé filmy. Je mi líto Vratné lahve zatratit úplně, zvláště k přihlédnutí ke zbytku české kinematografie, tudíž jasně hvězda nahoru, jenže abych měl z filmu této autorské dvojice pocit vykalkulovanosti a mírného egocentrismu – hvězda dolů. Rozpačitých 60%. (21.02.2008)

Film je natočen hodně dobře, herci hrají parádně, scény, ve kterých se objevuje Jiří Macháček, mají obrovské vnitřní kouzlo(pro mě). Mrzí mě jedna věc. Film byl přesně takový, jak jsem čekal a to strašně pesimistický(pro mě). Připadá mi, že jsem jej neměl vidět dříve než za dvacet let. I když je tu spousta vtipných momentů, nemůžu se zbavit pocitu, že je to film pouze pro někoho. A já tím někým nejsem. Snímek podtrhuje můj syndrom českých filmů - nemám je moc rád. Myslel jsem, že by Vratné lahve mohly vybočit z řady. Nevybočily. Přesto jsou ale skvěle zpracované a možná s odstupem několika let změním trochu názor a tento komentář nahradím jiným...110,5 miliónů korun(výdělek v ČR) (15.03.2007)

Svěrákovky jsou už snad to jediné co z české tvorby dokážu sledovat rád a s očekáváním. Herci se nepitvoří, ale hrají a atmosféra příběhu dokáže strhnout. Charaktery postav jsou navíc dobře napsané a děj hlavně v druhé části neztrácí tempo. Prostě fajn rodinný film, u kterého si každý najde to svoje. (20.08.2007)

Zdeněk Svěrák jako Amélie z Prahy v důchodu? Příběh se utápí v přehlídce laskavých životních postřehů, ale díky řemeslu a hravosti Svěráka mladšího jsem se LÁHVEMI nechal rád pohladit a málem i zblbnout všemi těmi malebnými obrázky, že je Praha pěkné město. Katastroficko-romantický závěr s balónem byl fajn. (02.01.2008)