Cesta bojovníka

Velmi dynamická cesta bojovníka za pomstou v režii mistra krváčků Marcuse Nispela. V dětství mu nepřátelský kmen Dračího lidu žijící jen z rabování a vraždění sprovodil ze světa všechny bližní a cizí indiánský kmen Lidí úsvitu ho přijal za svého. Z Ghosta je dnes dospělý mladý muž a po mnoha letech se opět objeví Dračí lid a připraví ho o jeho rodiče. Jeho srdce (respektive mozek) bude přetékat (naštěstí ne otékat) žalem a pomstou, ale už brzy se chopí meče, aby svaly na jeho těle zahrály a po temných a zasněžených hvozdech se přestali prohánět jeho úhlavní nepřátelé. S Marcusem Nispelem jsem přesně věděl, do čeho jdu a na co mám být připraven. Na dialogy ho moc neužije, a i tady je jich jako šafránu a jsou velmi úsporné, ale oproti tomu se vyžívá v krvavých detailech, kterým rozhodně neuhýbá (teda jednou uhne, no) a v temném sugestivním vizuálu létají vzduchem usekané hlavy, ruce a jedno vypíchnuté oko záporáka. Když už přišla řeč na záporáky, tak je ztvárnily dva cool "nechuťáci" Clancy Brown a Ralf Moeller, z kterého se Nispelovi podařilo dokonce vytřískat i nějaký ten herecký výkon. Dynamickou jízdu, ve které jatka hrají prim, scénář okořenil i milostným vzplanutím hlavního kladného hrdiny k dívce svého kmene. Nutno dodat, že Karl Urban má nepopiratelné charisma a tipuji, že pro divačky je líbivý typ, kterému se dá fandit a jeho herecké schopnosti ho nikterak neomezují na jeden výraz, jak tomu bývá u jiných "akčních" herců. A Cesta bojovníka je velmi akční film, ve kterém na přestávku není vymezen čas a vedle podmanivého vizuálu, působivé kamery, musím ocenit i zasazení příběhu do atraktivních až hororových lokací, jako je temný ztichlý les nebo skalní masív, na kterém se odehraje závěrečná stěžejní scéna, ve které si bojovníci Dračího lidu nacvičí lety ze skály, akorát je blbé, že podruhé ten skok už neabsolvují, i když se jim to třeba zamlouvalo. A mně se tahle dynamická až bezbřehá jízda hodně zamlouvala. 47% je fakt "gut" hodnocení, ale tady je to normální. (25.12.2010)

Nepochopím, proč tenhle film někdo dokázal odsouhlasit a nechat natočit. Šance, že se lidé zblázní a půjdou do kin na film o jednom vikingovy, co se stal indiánem a rozhodl se je chránit před svými druhy, je mizivá. Komerční potenciál, ať Karla Urbana nebo Marcuse Nispela, je v dnešní době také nízký, takže tu byla tak 90%šance, že film propadne a vydělá pár dollarů od milovníků starých pohádek s vikingy. Neříkám, že jde o film špatný, ale rozhodně poměrně zbytečný, který přichází v době kdy nemůže uspět. Nemá potřebné tempo a přes snahu Marcuse Nispela to dohánět tajemnými pohledy do lesů, v kterých sluneční paprsek dělá až moc hezké obrazy, nestačí na průměr. Karl Urban mi nevadí, ale ve filmu hraje postavu, která je podobná Rambovi, až na to že místo nože a mnoha neznalých válečníků, proti němu stojí hromada obrovských a silně vyzbrojených vikingů, kteří by jednou ranou malého wikingského indiána rozpůlili. Co na to on? Běhá po lese polonahý, i když všichni mají velké kožešiny a sám se postaví armádě, kterou postupně vyvražďuje. Přesto film má hodně slabých míst a na konci působí jako báje, kterou si od té doby vyprávějí indianské děti. Vizuálně je z filmu cítit maximálně Marcus Nispel, ale nedostává prostor ke svým kouzlům. Film se odehrává prakticky pouze v horách nebo na svazích. Všude je sníh, stromy a jeskyně. To je vše s čím Nispel mohl pracovat a nedivím se, že nedokázal žádné velké zázraky. (15.07.2007)

Akcia natoľko neprehľadná, že nevidíte čo sa v nej deje a kdo koho zlikvidoval zistíte až podľa toho, kto odchádza z boja živý. V časoch poetických a prehľadných bitiek a lá 300 je taký handicap neospravidlniteľný, obzvlášť pri filme, ktorý stavia predovšetkým na akcii. A rozprávanie príbehu a práca s postavami je pre Marcusa Nispela takisto španielskou dedinou. Čo vlastne tento tvorca vie? V tomto prípade iba zahaliť filmove plátno do emocionálne plochej temnoty. Príšerný film podľa scenára na inteligenčnej úrovni najhorších videoherných adaptácií, ktorý úplne pochovávajú záverečné cliffhangerovské scény, pripomínajúce filmárske postupy Eda Wooda (dlhé zábery na padajúcu lavínu, vzaté bohvie odkiaľ). Po dlhšom váhaní musím klesnúť na 1*. Toto nepatrí do kín. (17.06.2007)

Hodně oldshoolově pojatá akční podívaná snažící se znovu nalézt zaprášenou cestu Barbara Conana. Něco tak drsného a fyzického v našich kinech už dlouho nebylo a musím říct, že v době, kdy se žádné fantasy neobejde bez mluvícího bobra a dokonce i John McClane přestal kouřit a nadávat, na mě Cesta bojovníka zapůsobila jako polití živou vodou. Je to úplné pohlazení po duši, když vidíte, že se konečně chápe meče někdo jiný než rozevlátý puberťák a nebojí se jím pořádně zaťat do protivníka, takže krev cáká na všechny strany a usekané hlavy se po tuctech kutálí dolů z kopce. Samozřejmě, Urban není Schwarzenegger, Nispel není Millius a scény jako když se Ghost nahání s Vikingama na saních působí docela blbě, ale jinak se všichni snaží seč můžou, máchání mečem se obešlo bez Hong Kongské choreorafie, takže působí konečně zase věrohodně, vikingové (btw. ve skvělém podání starých harcovníků jakými jsou Clancy Brown a Ralf Moeller) jsou hodně vystylovaní a dostatečně děsiví a film neztrácí tempo ani když se zrovna nikdo s nikým nekosí. Autoři se do toho zkrátka pustili s chutí a patří jim můj dík, že se konečně pokusili zalepit tu obrovskou díru, která si v tomhle žánru už tak dlouho o zalepení žádala. (13.09.2007)

Kdyby to alespoň bylo vtipné a nejen hnusné... Ten film je jak kocovina. Svět viděný přes filtry dané množstvím vypitého alkoholu, v puse pachuť, a především lítost (a v případě kinoprojekce i sebelítost). Litovala jsem Karla Urbana, že se nechal do takové kraviny ukecat, litovala jsem taky každé minuty strávené s tímto výtvorem (třikrát jsem si odskočila sekat zahradu, jednou uvařit oběd a tak podobně), avšak ani fragmentace tomu nijak nepomohla. Když řeknu, že i u Poslední legie jsem se bavila víc, stačí to jako důkaz sračkoidnosti tohoto projektu? (15.06.2009)