Noc patří nám

Jak vidno, docela rozporuplné názory padají na tenhle film. Pro mě je až s podivem, co se SVÝM scénářem, který místy překvapivě tahá za uši (aneb rodina je základem všeho), dokázal na plátně zatím nepříliš proklepnutý James Gray. Projevil se jeho cit nejen pro vedení herců a sugestivní navození atmosféry, ale i um vtáhnout nás do dob kriminálek ze „staré“ školy. Provozovatel proslulého newyorského klubu Bobby se vyzná v lidech a touhle prací žije, takže je logické, že si brzy získá sympatie ruských bossů. A zároveň chce věřit, že jeho šéfové jsou čistí jako koks, který občas se svojí portorikánskou přítelkyní rekreačně šňupe. Stýká se s vlivnými lidmi a jejich „jiné“ obchody nechce znát. Navíc ani on sám nemá právě čisté svědomí, protože jeho rodina kope za policejní sbor, který chce „noční život“ New Yorku vyčistit od obchodu s narkotiky. A jelikož jsme v končících letech osmdesátých, Bobbyho neutralita se v těchhle časem zrovna nevyplácí. Brooklynské drama bez překvapivých zvratů se tak zaměřuje právě na postavu rozkolísaného Bobbyho, přičemž i přes svojí přímočarost a (přiznejme si) jednoduchost neztrácí na lesku a napětí a alespoň já netrpělivě vyčkával na další a další scénu. Gray v tom prostě umí chodit, odpustíte mu i diskutabilní momenty (neuskutečněný převoz zločince; změna příjmení snad není dostatečná na to, aby si mafiánští hlavouni neověřili Bobbyho kořeny atp.) a necháte se kolébat osudy jednotlivých hrdinů. Právě oba bratři si musí zažít svoje, aby si k sobě našli cestu. Je to zásluha i samotných herců – takoví Joaquin Phoenix nebo Robert Duvall jsou letitou hereckou jistotou, kdo ale potěší – to byste nečekali – je Eva Mendes. Tahle podceňovaná kráska zdárně osciluje mezi koketkou z životem tepajícího baru a psychicky zdecimovanou ženou, která z lásky k Bobbymu riskuje ztrátu vlastní identity i života. 70%. (03.06.2008)

Dobře připravený pokrm, jehož hlavní ingrediencí jsou parádní herecké výkony (Phoenix, Duvall), a který je okořeněný nápaditou automobilovou honičkou a ozdobený Evou Mendes. Přímočarý, svým způsobem dynamický, občas pěkně napínavý, možná lehce předvídatelný film. 21 miliónů dolarů(rozpočet)/43 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (02.02.2008)

Čomu tak dať prednosť? Krásnej frajerke, kamarátom z baru, zamestnávateľovi, objímajúcemu Vás temer ako syna, alebo rodine? Upätému, zákony ctiacemu, občas cholericky vybuchujúcemu bratovi a rovnako koženému tatkovi, obom navlečeným v uniforme ozbrojeného zboru? Ono to je ťažké a bez ohľadu na to, že tento film môže vyznieť aj ako agitka na nábor do policajného zboru mesta New York, dôležitejšou pre mňa bola rozhodne rodinná dilema a jej riešenie. Na jej pozadí ma až tak netrápili do očí bijúce logické kotrmelce (hoci napríklad tie s nedôsledným zabezpečením chránených svedkov kľudne môžu zodpovedať skutočnosti - pretože polícii často pramálo záleží na ochrane lumpov, dôležitých len preto aby iní lumpovia mohli sedieť) a dávka amerického patriotizmu pod ochranou Všemohúceho, pri velebení ktorého skladajú sľub noví absolventi policajnej akadémie. (26.07.2013)

Já jsem původně uvažovala o vyšším hodnocení, protože J.Phoenix byl suprovej, ale ten scénář zadupal i tu poslední jiskřičku, kdy jsem doufala alespoň v trochu jiný konec, ale ne, klasika USA a to už jsem neunesla. Mohla jsem do světa přímo řvát to záchranné slůvko "pírko", ale žádná záchranná scénáristická akce se nekonala a to je velká škoda. V patnácti bych to snad unesla, ale dneska už ne. (30.03.2014)

Žánrový fanoušek je tvor nadmíru konzervativní, takže k dobrému zážitku potřebuje stále tytéž ingredience namíchané v podobném poměru a okořeněné kapkou inovace v podobě upravené etikety na obalu. Mění se jen tváře hlavních hrdinů, podstata zůstává stejná. Noc patří nám vychází z módní vlny kriminálních filmů s tématikou obchodu s drogami a působení ruskojazyčné mafie na území USA. Jinak jde o tuctový film svého žánru s předvídatelným dějem, typizovanými postavami a obehranými schématy. Nechybí pochopitelně rodinný motiv, kdy hlavní hrdina kolísá mezi oddaností k rodině pracující u policie a svým přátelům s osobního života. Nechybí ani smyslná kráska v podání Evy Mendes. Fanoušek žánru si může pochopitelně libovolný počet hvězdiček přidat, ale film, kde dokážu dopředu odhadnout každý tah scénáristy a režiséra, mě neuspokojuje. Celkový dojem: 40 %. Východní přísliby to zkrátka nejsou... (01.03.2009)