Na sv. Valentýna

Romantika ani sentiment mi vůbec nevadí, ale Na sv. Valentýna je stejně ulepený, plytký a komerční jako samotný svátek, který sloužil jako inspirace k natočení téhle přehlídky unuděných hvězd. Místy zábavné scénky, místy nuda a prázdná chemická periodická tabulka mezi spárovanými postavami. Valentýn opravdu ne. (04.03.2010)

Láska nebeská; Paříži, miluji Tě; New Yorku, miluji Tě a nyní i Na. sv. Valentýna - čtveřice současných snímků, které propojuje motiv mnohopostavové romantiky. Čtyři mozaiky, na jejichž srovnávání se dají krásně vysledovat rozdíly v chápání moderní romantiky na starém a novém kontinentě. Zatímco první dva jmenované, tedy evropské příspěvky, se zařadily na vrchol romantického žebříčku, druhé duo bývá považováno za nepovedenou americkou snahu dostihnout současnou evropskou zamilovanou scénu. Evropští tvůrci sázejí na civilní příběhy obyčejných lidí, pravou bláznivou zamilovanost předvedených na silných kulisách nenapodobitelné vánoční atmosféry, resp. krásy Paříže. Nebojí se naplno a často ukazovat emoce, sáhnout po ubrečených písních, ba dokonce využít přehnané trapnosti. Na krátkém prostoru vytvoří postavy, o nichž nevypovídá minulost, ale jejich současné chování. Postavy, které chybují, nepůsobí vykonstruovaně a na diváka působí živým, nikoli umělým dojmem. Jednoduše vytvoří něco co je velké, nezapomenutelné, ale hlavně citlivé a dojímavé. Američtí tvůrci se naopak sázejí na silné dialogy, důležitost každé jednotlivé scény a v neposlední řadě na závěrečné překvapení diváka. Nahazují nitky, ukazují kousky skládačky a na konci nechávají diváka, aby sám porovnal své předpoklady s konečným rozřešením. Zápletka jednotlivých příběhů se tak smrskne na seznámení, náznak a konec. Zbytek působí jen jako zbytečná vata. A to je i problém Na sv. Valentýna. Jednotlivé příběhy postrádají živost. Místo přirozených dialogů posloucháme patvary jak z PR oddělení, civilní postavy jsou nahrazeny vyumělkovanými herci a zápletka, pokud není úplně zbytečná, je jen čekání na poslední dílky, které do skládačky zapadnou. S tímhle nezmohl nic ani Garry Marshall, který se nejspíš stal vězněm vlastního štábu. (07.05.2010)

Pokus o americku Lasku nebesku sa nepodaril. Prirodzenost a vtip nahradili totalnou neoriginalitou v jednotlivych zapletkach a hlavne neznesitelnou nudou. Najviac mi tu chybaju skutocne vydarene vtipy (zasmial som sa len dvakrat, co je zalostne malo) a nejaka necakana pointa (prakticky vsetky som po chvily spravne odhadol). Namiesto toho sa autori snazia za kazdu cenu natlacit divakovy do hlavy romantiku prvoplanovymi prostriedkami az mi z tej supersladkej atmosfery bolo na zvracanie. (08.05.2010)

„Bol to Stallone, kto povedal ´Nikdy sa nevzdávaj´?“ – „Myslím, že to bol Jean-Claude Van Damme.“ Bohužiaľ nepresvedčivé, Američania nevedia robiť romantické filmy (česť výnimkám – KEĎ HARRY STRETOL SALLY). Vinou ich polopatistických scenárov sa z vety „Milujem ťa“ stalo odporné klišé, pri ktorom obracajú oči asi už aj niektorí trvanliví fanúšikovia červených knižníc. Priamo sa ponúka porovnanie s britskou vianočnou LÁSKOU NEBESKOU; VALENTÍN je to isté (dve hodiny, 15 hlavných postáv, z nich niektoré sa poznajú, zamilovaný chlapček, homosexualita), len sa odohráva vo februári. Pravda, ak sa na plátne objavia moji miláčikovia, ako Topher Grace, Queen Latifahová a pravdupovediac už aj Bradley Cooper, tak to úplne zlé nie je... ale objavujú sa nečasto. Všetko je skratkovité a to paradoxne aj napriek tomu, že to má až 125 minút (hoci musím uznať, že mi v kine ubehli rýchlo). Vinou toho dostali niektoré slávne tváre skôr cameo (Kathy Batesová bola v úvodných titulkoch uvedená medzi prvými, i trailer ju bohato reprezentuje, v skutočnosti má asi minútu na začiatku a minút na konci!). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://www.recenzie.org/romantika/277-valentin-40- Kino Považan 2010 (02.06.2010)

Nemůžu překonat ten pocit, ale připadá mi to, jako napodobování Lásky nebeské. Nejen těmi paralelními příběhy o lásce, ale i těmi jednotlivými příběhy. Na druhou stranu je pochopitelné, že každý příběh už byl povězen, takže jen záleží na jeho zpracování. A tady mě to nějak nepřesvědčilo. Navíc jsem hrdinkám vůbec "nefandila".. Natolik mě to nevtáhlo do děje. (26.06.2010)