Zákon gangu

Sons of Anarchy považuji za svojí srdeční záležitost - a to i přesto, že rozhodně to nebyla láska na první pohled :-) Přiznám, že skrz první tři řady jsem se musela občas až prokousávat. Pamatuji chvíli, kdy jsem "synáčky" snad na měsíc úplně položila k ledu s tím, že tohle není můj šálek čaje a zřejmě se k tomu nevrátím. Ale prostě nějak mi to nedalo a dala jim druhou šanci. Díky bohu, že jsem to udělala! Úderem prvního dílu čtvrté řady se spustí tak neskutečná smršť, že jsem se nestačila divit a jela jeden díl za druhým. Když to vezmu zpětně, tak Sons of Anarchy na to jde pomaloučku, polehoučku. O dramatické chvíle není nouze ani v těch prvních sériích, ale rozhodně se to nedá srovnat s tím, co přijde. Zákon gangu - ačkoliv by se mohlo zdát - není seriálem, který by primárně stavěl na akci, je to hodně (možná hlavně) o vývoji téměř všech postav, které se v seriálu objeví. Nikdo nezůstal takový, jaký byl na začátku. Sledovat přerod postav - na pozadí gangsterských válek, půtek, intrik, zrad, krveprolití, rodinných sporů, nenávisti, lásky - to je pastva pro oči! Sons of Anarchy - seriál, který gradoval a gradoval, vyloženě až do posledních vteřin posledního dílu, kdy jsme naposledy s Jaxem sedli na tu vymazlenou motorku, za zvuků písničky Come join the murder , se vydali vstříc fantastickému finále..... (13.03.2017)

Sons of Anarchy se mohou chlubit prvotřídní péčí o postavy. Jak z hlediska jejich vývoje, tak jejich vrstevnatosti, tvůrce seriálu Kurt Sutter si totiž na svých postavách, jejich přezdívkách, vztazích a příběhovém pozadí vždycky dává zatraceně záležet. Na ploše sedmi sérií se tady rozehrává výborně gradované drama o lásce (nejen romantické), o rodině, přátelství, loajalitě, ale také o nenávisti a pomstě. Drama plné drsných, stylových i dojemných scén, jež jsou vždy skvěle odehrané, ať už jde o veterány jako Ron Perlman a Katey Sagal nebo Charlieho Hunnama v dokonale padnoucí hlavní roli. Navíc mají Sons of Anarchy jeden z nejlepších písničkových soundtracků, který své převážně bluesrockové, rockové a občas metalové skladby neutíná rychle, ale nechává je patřičně vyznít. Pokud je rovnou nepoužije jako podkres do Sutterových takřka trademarkových dlouhých a skvěle sestříhaných koláží. (05.04.2020)

Jeden z nejlepších seriálu co běží. Když jsem viděl první upoutávky, řekl jsem si, že tomu dám šanci a zkusím to. To jsem však netušil, jak hluboko pod kůži se mi seriál vryje. V každém díle se přenáším do světa grázlů na motorkách, kteří mají na každý problém jedno účiné řešení "pobijeme je všechny". Děj má spád, akci a postavy jsou skutečně dobře zahrané. Prostě a jednoduše jsem už od pátku jako na trní a čekám, do jakých sra**k se Synové dostanou. Vřele doporučuji všem. Seriál roste díl od dílu a serii od série, ted začla 5. a pořád mě překvapuje jaký to je nářez a jak je možné, že májí Synové stále rostoucí tendenci.......... proboha kam až se mohou dostat? (01.07.2011)

Let freedom ride. Jako milovník pro mě kultovního Shieldu jsem musel okusit další kousek od spoluautora této pecky. Vrcholu, na kterém stojí Shield SoA nedosahují, ale "shielďácký" rukopis jde znát a výsledek je výborný. Pobočka MC v Charmingu se skládá z velmi povedené partičky charakterů. Nejvíc mi sedí zvrhlík Tigg a sympaťák Opie. Naopak v roli šéfa Claye bych si představoval někoho charizmatičtějšího než Pearlmena. Sice to utáhne, ale někdo lepší by to posunul ještě o level výše. Jako celek je ovšem obsazení skvělé, hudební doprovod výborný, příběh je vystavěný víc než dobře a stejně tak se mi líbí velký důraz na klub a bikery jako na uzavřenou komunitu z vlastními pravidly. Po dvou sériích jasná pětka. UPDATE: Třetí série hodně slabá! "You are a good son!" S01 - 90% S02 - 95% S03 - 70% (07.12.2008)