Rudá Sonja

Já mám pro fantasy slabost, ale bohužel dobrých filmů v tomto žánru opravdu moc není a tenhle k těm lepším rozhodně nepatří (takže nakonec většinou skončím u knížek). Primitivní děj, směšné repliky, toporní herci ... asi jediným kladem, který vysloužil filmu snad polovinu mnou daných hvězdiček je nádherná hudba Ennia Morriconeho. (27.07.2004)

Tento film je este debilnejsi ako druhy Conan, ale vdaka tomu dosiahol uz taku mieru stupidity, ze je to aspon zabava na ukor tvorcov. Technicka stranka je v poriadku. Vidno, ze to bolo drahe a Fleischer nie je ziadne nemehlo. Niektore bitky su dokonca zaujimavejsie ako v druhom Conanovi. A na detsky film tu je prekvapivo vidno dokonca aj nejaka ta useknuta ruka a hlava. Ale vysledny mix je taky strasne komicky koktejl. Ustredna dvojica sa preteka v tom kto je väcsi neherec a uz tak dost komicke dialogy recituju na urovni ziaka prvej triedy zakladnej skoly. Aspon ze sa na obidvoch dobre pozera. Arnie znova pózuje a napína svaly a Brigitte Nielsen v tej dobe proste bola sexica. Dalej tu je zabavna dvojica princ Tarn a jeho poskok Falkon. Conanova vyvolena z jednotky si tu strihla zaporacku. Ukazalo sa, ze ma podobny herecky talent ako Arnie a Brigitte. Takze svojim neherectvom tiez bavi. U hudby legendu Poledourisa vystriedala dalsia legenda Morricone. A aj ked je jeho soundtrack kvalitny, tak tentoraz mi nesadol a samostatne by som si ho nepustil. Takze aj ked celkovo hodnotim nižšie ako dvojku Conana, tak je to väcsia zabava a vdaka dynamickemu tempu a kratkej stopazi to aj rychlo ubehne. 2/10. (05.06.2016)

Sonja leží u své umírající sestry: „Teď odpočívej, popovídáme si později.“ Nechápu, co se mi na tom před lety (ach, to dětství) mohlo líbit. Dialogy i samotný příběh jsou tak tupé, až jsou k smíchu. Ocenil bych možná hudbu Ennia Morriconeho, kostýmy a kulisy. Herecké výkony jsou směšné, jednání nelogická, ale chápu kalifornského guvernéra Arnieho, když roli přijímal: „Zaujal mě scénář. Moje postava měla řadu dramatických poloh..“ Hvězdička ryze z nostalgie!! (08.01.2006)

Typická fantazy, které už tu a tam a skorem pořád ublížil zub času, a která má mnoho negativ, scénářem počínaje a příšernou Brigitte Nielsen konče (a Arnolda nevyjímaje, v té době se asi spíš než studiu herectví věnoval kulturistice, ostatně při těch scénách, kdy drží na zádech několik tun, tady vypadá snad nejlépe). Zajímavý rozpor nacházím ve vyznění soubojů - zatímco sekačky jeden versus mnoho jsou přeplácané, i se značnou nadsázkou naprosto nerealistické a v podstatě až uboze parodické, jeden proti jednomu s klasickými meči je jiný kafe a je to vlastně ten hlavní důvod, proč dávám tomuhle jinakshitu takhle ďábelsky vysoké hodnocení. Druhým důvodem je Morriconeho hudba, tomu chlapovi je úplně jedno, jestli skládá pro film desetiletí nebo pro propadák. Jo, a ten malej skrček byl takovým malým závanem (i když silně stylizovaným) originality, kterej taky Jahola spíš potěšil než popudil. (25.07.2008)

Bohužel nemám srovnání s Barbarem Conanem. Ale nepřišlo mi to tak hrozný. Naopak musím říct, že mě to poměrně bavilo. Příjemná hudba a fantasy prostředí. Samozřejmě nic extra, spíš Rudou Sonju považuju za vyvedenou americkou pohádku z let 80. Brigitte Nielsen mi tu přijde hezká a Arnie je samozřejmě kabrňák jako vždy. S dlouhými vlasy a širokým úsměvem. Navíc k tomu připočítám příjemnou stopáž a hezkou výpravu. Jak říkám, nebylo to tak hrozný. (50 %) (02.01.2014)