Čaroděj ze země Oz

Na začátku jsem vážně žasnul nad nadčasovostí, kterou příběh nabízel, byl sjem okouzlen zemí Oz a celou výpravou a kamerovými triky, ale po půlhodině uječených písniček, přepálených barevných papundeklových kulis a otravné Dorotce jsem si to znechutil tak, se přes dvě hvězdičky nehnu. Beru, na svojí dobu je to opravdu klenot, ale ta američnost mi dělá v puse opravdovou nechuť, brrrr.... (06.10.2008)

Hollywoodská technicolorová pohádka nezklame ani v novém století, přítomnost hned pěti režijních velikánů se zkrátka na celkové vizuální estetice a svěží výpravnosti zapřít nedá. Obraz vypadá opravdu krásně, byť na takhle ostré a křiklavé zabarvení nejsme moc zvyklí, titulní postavičky se vydařily herecky i charakterně (zbabělý lev je skvělý) a primitivní obsah podpořený do zblbnutí se opakující ústřední melodií plní svůj účel coby zprostředkovatel formálně kreativní výpravy a chytré situační komiky také na jedničku. A co se týče toho humoru, chvílemi je to pochopitelně dětinské, ale například závěr u čaroděje mě svými nadčasovými satirickými myšlenkami vyloženě srazil do kolen. 85% (09.12.2015)

Muzikálovou adaptaci pohádky amerického spisovatele L. Franka Bauma lze v mnoha ohledech srovnat s českou "Pyšnou princeznou" (1952). Oba snímky ve své zemi platí za nehynoucí klasiku, přičemž jejich chytlavé dialogy a písně přešly z filmového plátna do každodenního života. Zároveň však kvality filmů kalí obsažené ideologické významy a fakt, že většina chvály pochází především z nostalgického uctívání snímků a nezakládá se na reálných kvalitách. O mnohé prvky očesaný příběh Dorotky zde slouží jako pouhá kostra pro rozverná muzikálová čísla a scénky založené na komickém pitvoření. Hlavní odlišnost však spočívá v tom, že zatímco v knize Dorotka dobrodružství v zemi Oz reálně prožívá, v klasickém filmu představují pouhý sen. Tento posun souvisí s obludně konzervativní ideologií filmu, která s americkým úsměvem divákům vštěpuje buranský postoj vůči všemu, co leží za hranicí jejich zápraží. (16.10.2010)

Hodně barev, hodně zpívání, hodně pitvoření. Přemýšlím, proč se právě tento film zařadil do seznamu nejlepších 500 filmů a film, které musíte vidět než zemřete a proč tu má tak vysoké hondnocení. Několik důvodů mě napadá. Ve své době byl Čarodej ze země Oz zřejmě zjevením. Lidé se rádi dívali na skvostný pohádkový svět a nechali se skoro dvě hodiny okouzlovat tím, co doma neměli a nikdy mít nebudou. Ve svém povědomí si uchovali vzpomínku na tento film jako něco vyjímečného. Co mi chybí, je nadčasovost. Dle mého soudu byl zařazen do seznamu jako milá nostalgie. A tady je v červených číslech, protože zvuk jeho jména je silnější než jeho obsah. Kdo si troufne ohodnotit nízko film, který se všeobecně uznávaný jako dobrý? Cílová skupina je natolik převálcovaná Harryho Potterem a Pánem prstenů, že si z této starožitnosti jen sotva sedne na zadek. Spíš rychle přeladí. A tak se spolu s Alenkou v říši divů a Letopisy Narnie zařadí tento film mezi další snové fantazie, které jsou sice pěkné, ale stejně se nakonec člověk probudí. Stejně jako u Avataru - pěkná barevná bublina, ale když praskne, ukáže se, že uvnitř byl jen vzduch. (12.10.2019)

Chytře zrežírovaná roztomilá pohádka se zřejmě nelíbila české distribuci, a tak ji opatřila tím nejpříšernějším možným dabingem. V roli Dorotky by snad byl lepší i šeplající Trávníček se záduchou. Za tuto pohanu ovšem původní film nemůže, může však za svúj nehorázně sentimentální konec. Škoda, celou dobu to byl skvělÿ film, ale čeho je moc, toho je příliš, i kdyby to bylo důležité sdělení, že všude dobře, doma nejlíp. (19.02.2020)