Prometheus

Choďte na to ako na Alien vs. Predator 3 bez Predátorov, a budete nadšení. Obaja scenáristi ostatne pochádzajú z tých vôd... Prvá tretina absolútny sci-fi orgazmus – vzrušujúci, epický, atmosfericky podmanivý, vizuálne odzbroujúci, herecky oku lahodiaci, s prísľubom veľkých vecí. Všetko je tu každým milimetrom dokonalé až sa chce človeku šťastím plakať, nechýbajú ani pekné myšlienky v dialógoch (a monológoch). Druhá tretina spomalenie, komornejší tón, medzičas so snahou predstaviť nám postavy. Posledná tretina prasácky zostrihaný akčný horor, uponáhľaný a skratovitý, bez potreby dávať zmysel pôvodne načrtnutým témam, a navyše s rúškou žánrového klišé či emmerichovského heroizmu. Záverečný mostík do pokračovania našťastie rozčarovanie trochu utlmí. ___ Po druhom zhliadnutí znižujem na tri hviezdy. Je to fantasticky nakrútené scenáristické lajno. A od Scotta podraz. (01.06.2012)

Prometheus has landed. O nelogičnosti chování postav a nedořešených skocích v ději se již zevrubně rozepsala kritika, takže k tomuto tématu napíšu spíš obhajobu: Ano, tyto výtky jsou jednoznačně platné - a mrzí, mrzí moc. Bez nich by ten film byl totiž takřka dokonalý, poněvadž všechno kromě scénáře je v něm velmi dobré. Část těch logických chyb se dá nicméně omluvit tím, že namísto "metodologicky stoprocentně spolehlivých a opatrných vědců" na expedici jedou "vědci, kteří jsou hnáni niternou touhou po odpovědích a objevech", část nevyřčených motivů si lze jednoduše odtušit, část nepochopitelného chování a divných detailů ve skutečnosti není nepochopitelná, ale od diváků nepochopená (chování Davida, nastavení lékařského zařízení atd.) ... a nedořečenosti v mytologii dokonce považuju za velké plus, neboť domýšlení si mytologie po svém je TAK strašně zábavné (btw. často používaná kombovýtka "Scott zničil tajemství obklopující Vetřelce" + "Scott nic nevysvětlil" si logicky odporuje)! A to, co zbývá a žádným způsobem omluvit nejde (vědci se ztratí ve zmapovaných štolách atd.) ... to zkousnete podle toho, jakým typem diváka jste. Pokud vyžadujete vnitřně stoprocentně soudržné filmy, které mají jasné téma, jemuž se věnují, a které odpoví na vyslovené otázky a vyřeší všechny načaté motivy, pak máte smůlu. Pokud naopak máte rádi otevřenější text, u něhož následné interpretace a zamýšlení se nad smyslem (v tomto případě spíš hledání smyslu :-D) jsou minimálně stejně důležité - ne-li víc - jako samotný film, pak Prometheovi objektivní chyby odpustíte. Já jsem naštěstí ten druhý případ. /// Vizuální stránka je opojná, nastolené ideje o vztahu tvůrce a stvořeného (because we can) zajímavé a mytologie, které zpoza opony zatím vlastně jen vykoukla, ještě zajímavější. Hodnocení 8.5/10 a relativní (!!!) spokojenost, byť to rozhodně mělo na víc. PS: Na DVD chci rozšířenou verzi a do dvou let sequel, který nenapíše Damon Lindelof :-D PPS: Z jednoho úhlu pohledu je ten film geniální sakumprásk celý i se svou reklamní kampaní. Svému divákovi totiž dává velmi podobný druh prožitku jako své hlavní postavě. Elizabeth se vydává na expedici, jejím cílem je získat odpovědi na důležité filosofické otázky. Její motivy nejsou přízemní, čeká něco jako osvícení (zjistím kdo jsme, proč jsme vznikli, co je naším smyslem). Divák je pomocí kampaně a úvodní třetinou filmu připravován na sofistikované nekompromisní scifi, na milník žánru. Elizabeth se dostane na planetu, místo uspokojivých odpovědí dostane i s celou posádkou "přes držku" od nasraných mimozemšťanů. Divák přijde do kina a místo slibovaného intelektuálního sci-fi se mu v závěru dostane brutálního hororu s béčkovými rysy. Těžko z toho skákat radostí do vzduchu, ale jako vtípek je to dobrý :-D Horror movie of the year (08.06.2012)

S odstupem se Prometheus jeví jako další (s Konzultantem) z nedoceněných pozdních filmů Ridleyho Scotta, které se svojsky odmítají podřizovat diváckým požadavkům spojeným s (vysokorozpočtovou) hollywoodskou produkcí. Scott například zatvrzele znemožňuje publiku prožívat uspokojení ze splněného cíle. Jeho hrdinové jsou často naivní, trochu přihlouplí snílci, ne nepodobní samotným fanouškům alieního univerza, kteří jako správní geekové očekávají jasné, do kánonu zapadající odpovědi na předestřené, ve Vetřelcích nezodpovězené otázky - když už tedy jde o něco jako prequel. Jenže tato očekávání jsou nakonec brutálně smetena ze stolu, a to jak ve vztahu k fikčním postavám, tak ve vztahu k fanouškům. K tomu chci jenom dodat, že Prometheus přitom nepostrádá sofistikovaný černý smysl pro humor, když řadu důležitých postav nechá ironicky zabít tím, po čem samy toužily (spoilers ahoy). Zhulenec Fifield s tím druhým pseudovědcem zažívá jasný homoerotický pnutí (Janek je napomene, aby tam spolu v tunýlku moc nelaškovali) a pak to dostane vaginopenisem přímo do pusy. Podobně Vickersová, která si to rozdá s Janekem, nakonec zahyne pod obřím tmavým ptákem (Engineerova loď). Weyland, kterej chce nesmrtelnost, to v nejvtipnější scéně filmu schytá od utržený Davidovy hlavy (sám nesmrtelnej android a jeho vlastní výtvor). A tak dál. Abyste si tyhle subverzivní hrátky užili, je potřeba přijmout určitou iracionalitu scénáře, která je ale opodstatněná výše uvedeným, a navíc - sami nemůžete tušit, co je v takové situaci "pravděpodobné", protože jste se v ní nikdy neoctli a nevíte, jak byste reagovali (paradoxně zastánci tohoto přístupu zhusta Prometheovi vytýkají právě nelogičnost). (01.06.2012)

Nejsem žádný expert na Vetřelčí vesmír, tak to kdyžtak berte s rezervou, ale Prometheus je podle mě asi takovým "bezprostředním prequelem" Vetřelce jako Epizoda III "dokonalým uzavřením kruhu":P Klobouk hned několikrát dolů před Panem Režisérem, jak hardcore a jak moc oku libou sci-fi buduje v první hodině (interiéry jsou jako z Nostroma;)) - samozřejmě za vydatného přispění dokonale umělého Davida, jehož úsměv dosahuje takřka HALovských parametrů (jen kdyby mi ještě někdo vysvětlil, NA CO SI HERGOT BARVÍ VLASY?). Smeknuté širáky ovšem musí být odmrštěny několik světelných let do dáli po zvrácení všeho až dosud poctivě budovaného do naprosto elementární logiku postrádajícího filozoficko-mystického vyvražďovacího a demoličního gigakolotoče, který by musel nevyhnutelně dostat na prdel, i kdyby nebyl součástí Aliení série. Nemám nic proti Scottovým úvahám o hledání odpovědí na "základní otázky bytí", o zázraku stvoření života, o obavách stvořitelů z vlastního výtvoru atd. Ale způsob, jakým se je snaží přetavit ve film, který by se nakrásně měl odehrávat jenom nějakých čtyřicet let před blízkým setkáním nechutně přítulného druhu na LV-426, je prostě katastrofální. Spousta peněz a vynikajících hereckých výkonů se tu prostě vyhazuje přechodovou komorou. Jak jinak chcete nazvat to, že se brilantní věděcké mozky chovají jako naprostí kreténi nejenom že bez pudu sebezáchovy (protože první otevření hledí by ve skutečnosti vedlo k ráznému "Congratulations, doctor, you have now just earned yourself a trip-to-Earth-long quarantine."), ale i bez jakýchkoliv naprosto základních znalostí o vlastní práci (jako třeba, že když otevřete vzduchotěsné dveře, tak asi narušíte prostředí za nimi)? Je možné, že nějaký mega director's cut spraví ten "drobný problém" s provázaností Promethea s Vetřelcem a jeho mladšími sourozenci, ale na ty už zmiňované věci, naprostou absenci jakékoliv evoluční logiky a vlastně i na prapodivné motivace hlavních postav (hlavně Weylanda, Davida a Hollowaye) by musel natočit celý film znovu, a hlavně podle jiného scénáře. Scénáře, jehož hlavní rekvizita (černý sliz) nebude ověšená neónovými tabulemi "protože jsem guma, potřeboval jsem něco, čím můžu skrz nevysvětlitelnost vysvětlit úplně všechno to, co se mi nedařilo vymyslet":P Teoreticky je možné, že by pokračování Promethea mohlo leccos vysvětlit, ale zatím mám pocit, že se o Ridleyho Scotta začíná na stará kolena pokoušet Syndrom Davida Lynche. I tak je ale Prometheus jednou z nejvýraznějších filmových událostí minulého roku, a jak jsem už řekl, minimálně kvůli první hodině stojí rozhodně za vidění. Po vizuální stránce je to taková pecka, že se nemůžu donutit i navzdory obří hromadě scénáristické mrvy nedat červené hodnocení. Takže 70%. (22.04.2013)

Skvěle natočená stupidní debilita s vtipnými pseudofilosofickými vsuvkami. Není co víc dodat. Mezi dvěma (pokud upřednostníte druhou část sdělení) a třemi (pokud první). Možná jsem na Scotta přísný, ale upřímně si myslím, že vybrat si na zfilmování tak špatný scénář vypovídá samo za sebe... Řemeslné kvality jsou pěkná věc, ale tohle je za hranicí. Skutečně v tom vidím až urážení diváka. (01.06.2012)