Marťan

Nebýt toho šíleného konce se skafandrem, tak by to byla čistá pětihvězda. IronMan mě skutečně až rozkuckal smíchy. Na druhou stranu klobouk dolů před Mattovým hereckým uměním. Nejdříve zjištění, že jsi zhruba 400 milionů kilometrů úplně sám samotinký od své oblíbené lavičky v parku, pak se s tím vším nějak poprat a za další hlavně se nevzdat a bojovat. Jen aby z tebe místo prvního kolonizátora Marsu nebyla první mrtvola Marsu. Líbilo se mi to závěrečné dojetí. Takové scény mají můj obdiv. Dokážu se představit na jeho místě a pokud by mě už dávno nezavál rudý písek, psychicky bych se hroutila taky. Potěšilo mě obsazení Seana Beana do vedlejší role. Při narážkách na Pána prstenů jsem čekala nějakou hlášku i od něj. Pěkné to bylo. Napínavé i vtipné. Jenom by kapitánka Lewisová mohla mít kapku jiný hudební vkus. Nic proti disko oldies, ale poslouchat to cca 600 solárních dní ... ? (27.04.2016)

"Nechci znít nafoukaně, ale jsem ten nejlepší botanik na téhle planetě." Zatím mne ještě nikdo nikdy nezapomněl na cizí opuštěný planetě, ale pokud se tak jednou stane, tak taky budu nejlepším botanikem. Ale nejdřív budu v souladu s úvahami astronauta Watneyho přemýšlet o tom, zda mne zabije dřív dekomprese, nepřítomnost kyslíku, nedostatek jídla, díra v břiše či disco kapitánky Lewisové. Já jsem se při pokusu kolonizátora Marsu o přežití celkem pobavil při sklizni bioorganických marťanských brambor, právní definici vesmírnýho pirátství i při odlehčování modulu. K dobru navíc přičítám i to, že jsem byl ušetřen zbytečnýho dramatizování některých scén a v podstatě mi pobyt na Marsu připadal zábavnej. Jen mi celé to zachraňování, výpočty neznámýho génia, úpravy modulu či využívání gravitačního pole planety připadalo nějak povědomé. (29.04.2016)

Já jsem v tomhle případě vděčná za to, že o mně většina ví, že nejsem zarytou sci-fíčkovou fanynkou. Bojuji s tím stále, ale tohle byl marný boj, protože já jsem se vážně nudila. Asi jsem čekala něco výraznějšího, něco alespoň trochu "dechberoucího", ale kde nic, tu nic. Ono taky co na Marsu, tam se nedají ani ty emoce extra projevit. Matt je sympaťák o tom žádná, ale tohle si nezasloužil. Že bych se tedy pustila do Drewa, Andyho a nebo dokonce do Ridleyho ? Takže sorry všem fandům Marťana, snad příště. (19.02.2016)

Jason Bourne pěstuje bio brambory na Marsu a poslouchá disko. To vše pod režijní taktovkou Ridleyho Scotta. Sešla se nám tu hackera Liz z Halt and Catch Fire, Anderson ze Sherlocka, Bucky Barnes a člověk je tak nějak potěšen, když je v přítomnosti Seana Beana zmíněn projekt "Elrond." V jednu chvíli, kdy je Matt Damon zarostlý, mi svým fyzickým i psychickým strádáním připomínal Lea z Revenanta. Marťan je vizuálně i filmařsky precizně zpracovaným snímkem. Očekávala jsem však, že se bude jednat o drsný, vesmírný survival. A dostala jsem v podstatě odlehčený, docela pohodový příběh o tom, jak dokázal jeden člověk díky své inteligenci a znalosti botaniky celkem v klidu přežívat dlouhé dny na Rudé planetě. Nejedná se o žádný strhující, nervy drásající survival. Film na mě působil spíš jako podívaná pro celou rodinu. A když jsem uslyšela legendární Waterloo, I was like 😂. "Nechci znít nafoukaně, ale jsem ten nejlepší botanik na téhle planetě.", "Posíláte ho do vesmíru pod celtou?" - "Jo." - "Můžu pokračovat?" - "Ne." (14.05.2016)

Ve 2001: A Space Odyssey a Interstellar jsem se dotkl hvězd a proplouval v čase, ve Vetřelci mě pronásledoval slizký xenomorf ve vražedném úmyslu s nulovou šanci na přežití, v The Martian se neprobouzí po desítkách let Ripleyová ve stázové komoře, ale přichází Astronaut Mark Watney a já se dotkl rudého písku na Marse a stále mě dusí atmosféra Vesmíru. Scottova geniální atmosféra, technická práce od 1982 se stává v dnešním Hollywoodu nádechem k návratu ke starším klasikám. Matt Damon žije v kůži Marka Watneye. Fascinuje mě Vesmír a jeho nekonečnost, cesta v něm, myšlenky času a prostoru. The Martian je další vysněný snímek od 2001: A Space Odyssey a Interstellar. ____ V roce 2017 jsem v očekávání. (06.08.2016)