Star Wars: Epizoda II - Klony útočí

Po Skryté hrozbě jsem doufala, že Klony útočí budou lepší a konečně budou obsahovat tu "esenci" Star Wars, která mi v Epizodě 1 chyběla. Upřímně nechápu zdejší hodnocení, které zde Hvězdné války vynáší do oblak. Když jsem poslouchala dialogy a viděla obličeje Haydena Christensena, měla jsem oproti předchozímu dílu dojem, že už se nedívám na pohádku pro děti, nýbrž na lacinou emoční vydíračku s telenovelovým nádechem. Začínám si budovat názor, že Lucasovy Star Wars jsou tolik kultovní především díky efektům, postavám a především hudbě. Ale co příběh, scénář? Nejslavnější sci-fi sága je pro mě, alespoň zde, vysoce nadhodnocená. S druhým dílem již pociťuji jisté zklamání. Opravdu jsem nečekala, že tato galaktická legenda bude pro mě tolik slabá. (15.07.2012)

Opäť nemôžem ináč ako za päť. Výborné sci-fi, ktoré nám servíruje krásny výlet do ríše nekonečného univesa, v ktorom sa odohráva večný súboj dobra a zla. Tempo Lucas naozaj ovláda, len trošku zamrzí všadeprítmnosť digitálnych efektov (občas to celkom bilo do očí svojou nekvalitou), ale tým sa výčet negatív končí. Potom čo som prekúsol povinnú romantickú linku (aj baby chodia do kina - minule som Padmé videl), tak som sa bavil a vychutnával číru vesmírnu zábavu. (09.06.2005)

Lepsi nez Epizoda I, ale presto to nejak dechberouci neni. Lucas samozrejme nemel tak volnou ruku, protoze byl svazan tim, ze nakonec musi navazat na puvodni trilogii, jenze par scen je zde pekne otravnejch. Predevsim romanticky kraviny mezi Portman a Christensenem. Dialogy jsou celkem naivni, misty az blby, dokonce ani moudra mistra Yody nepusobi nejak uzasne. Pride mi, ze Lucas vic nez na pribeh vsadil na triky, ktere jsou tu prakticky porad, mistama jsou az krapet otravny a je to ku skode pribehu. Kdyby aspon ty triky byli uzasny, jenze je to tak pul na pul. Zabery planet a nekterejch souboju jsou naprosto dechberouci, ale pak tu jsou nejaky postavy a zvirata, ktery pusobi, jak kdyby na sobe meli gumovou masku. Herecke vykony taky nijak uzasne nejsou, nejlepsi je Samuel L. Jackson (Mace Windu je proste buh). Z celyho filmu mi utkveli v pameti dve sceny: masakralni souboj Jediu a souboj s hrabetem Dooku, kde to konecne Yoda poradne rozjede a oproti prvnimu dilu uz vypada perfektne, ale jinak tady i pres mnozstvi vybornejch scen neni zadna nezapomenutelna. Ale ta zaverecna hodina je precejen jizda. Ono asi Lucas chtel, aby to bylo pristupny pro vsechny, takze tu neuvidime ani kapku krve nebo nakou drsnou scenu, coz je skoda. Hudba je tradicni pro Hvezdne valky, takze skvele doplnuje dej, ale dokonala neni. Pres vsechny vytky to je ale porad na lepsi 4*. (21.05.2005)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy (22.09.2012)

Kým Star Wars: Episode I chýbalo „iba“ srdce pôvodnej trilógie, Episode II je iba dramaturgicky pokrivkávajúcim komiksovým popcornom. Súčasne je ale narvaná toľkými skvelými postavami, bombastickou akciou, romancou a dejovými zvratmi, dôležitými pre vývoj ságy Star Wars, že sa pri nej nejde ani sekundu nudiť. Vizuálne efekty sú na niektorých miestach odfláknuté, ale na tých najlepších miestach naopak famózne. Staré dobré, pri srdci hrejúce Star Wars to nie sú, ale v rámci súčasnej popcornovej „eye candy“ zábavy super. (20.05.2002)