Star Wars: Epizoda II - Klony útočí

Tahle epizoda je pro mě i jako pro fanouška Star Wars docela velkým zklamáním. Samozřejmě jde sice o nadprůměrnou sci-fi, ale prostě chybí tomu jakýsi duch původní trilogie, dialogy jsou občas příšerně křečovité a trapné (vím, že to byly vždycky, ale tak nějak přirozeně, sem se mi prostě nehodí). Oceňuju sice, jaký dokáže být Yoda mrštný chlapík, ale přišlo mi to z velké většiny dělané hrozně na efekt... Naštěstí se pan Lucas poučil a vše napravil Epizodou III. Ale vlastně když si pustím všechny díly chronologicky a dvojku beru opravdu jenom jako romanticko-akční spojovací díl, tak si nemůžu stěžovat. (23.05.2005)

Opäť nemôžem ináč ako za päť. Výborné sci-fi, ktoré nám servíruje krásny výlet do ríše nekonečného univesa, v ktorom sa odohráva večný súboj dobra a zla. Tempo Lucas naozaj ovláda, len trošku zamrzí všadeprítmnosť digitálnych efektov (občas to celkom bilo do očí svojou nekvalitou), ale tým sa výčet negatív končí. Potom čo som prekúsol povinnú romantickú linku (aj baby chodia do kina - minule som Padmé videl), tak som sa bavil a vychutnával číru vesmírnu zábavu. (09.06.2005)

Není to sice dokonalé jako cokoliv z původní trilogie, ale i tak balzám na geekovskou duši. Pro pravověrné fanoušky Star Wars nekončící extáze z toho, že Hvězdné války oproti uslintané jednotce zvážněly. Že Síla znovu hraje prim. A že na pubertálně rebelujícího Haydena Christensena se dá dívat s menší bolestí než na Jar Jara. (27.05.2002)

Klony útočí začínají poměrně nenápadně a daly by se označit jako nejromantičtější díl z celé série. Vše se změní až v závěrečné hodince, která nedá divákovi oddechnout a neustále se něco děje. Větší prostor dostávají temné síly a tleskám účasti Christophera Lee. Bohužel je tenhle díl o něco delší a působí jako zpočátku jako takový odrazový můstek věcí příštích. 80% (02.06.2011)

Podle mě spolu s E5 nejlepší Star Wars. A neříkám to jen kvůli Padmé;) Víte jak jsme byli natěšení na pořádný imperiální pochod? A ten masový souboj Jediů s Droidy, slint slint...A konečně poznáte otce a syna Fettovy, což byl pro mě osobně další docela velký tahák - alespoň uvěříte, že jablko nepadá daleko od stromu. Ještě bych měl složit hold Christopheru Lee a mistru Yodovi, ale tím už asi radši skončím. Nebo ne...způsob jakým Anakin přijde o (pro příběh SW klíčovou - i když při hlubším zamyslení nepříliš logicky klíčovou) ruku, není nic jiného než vynucená dějová záležitost, a člověk se až diví, jak může po tak skvělých soubojích režisér dopustit takovýhle lapsus. Jediná vyloženě hloupá scéna, ale ta za to teda stojí. (10.02.2003)