Městečko Twin Peaks

Teď, když je natočena nová série, jsem mohl po letech konečně zhlédnout poslední díly, které jsem si původně „šetřil“ a průběžně si je chtěl dávkovat po zbytek svého života. Počítal jsem totiž, že s posledním dílem se dostaví nejen absolutno (ať už to znamená cokoliv), ale zároveň nepříjemný pocit beznaděje a prázdnoty, jíž nezaplní žádný jiný seriál. Ano, poslední díl je nejlepší věc na světě. EDIT po třetí sérii: Návrat ukázal, čím vším může návrat být, přičemž elegantně umocnil dávnou minulost, aby ji následně zanechal v bezčasí a diváka tak uvrhl do zoufalého transu. Oproti starým dílům Twin Peaks je The Return samozřejmě dost „jinde“, ale když se přestaneme koupat v sentimentu a snít o mýdlové opeře, pravděpodobně nám dojde, že původní série solidně rozválcoval. A možná až ve chvíli, kdy se začnete pídit po různých teoriích, naplno si uvědomíte, kolik filozofie a zároveň temnoty třetí série ukrývá, co se asi stalo Audrey a jak bezútěšný je Cooperův osud. Lauřin závěrečný výkřik ve mně pak bude rezonovat dalších pětadvacet let. (24.10.2016)

Ve své době seriál stanovující hranice seriálové tvorby, dnes už jenom stále živá legenda. Jeho uvedení na obrazovkách Československé televize v první půli 90. let bylo událostí, v dnešní době již těžko představitelnou... Jestli se Lynchovi povedlo snad téměř všechno, co mu kontext daného projektu dovoloval, pak to bylo především naprosté vytěžení formátu televizního seriálu. A také vyvolávání mystéria. Mnohem důležitější než detektivní složka bylo rozkrývání temných tajemství obyvatel městečka. Nespecifikovaný ID, který je přes den a v hranicích městečka potlačen kulturními návyky a křesťanskou fází, v lesích za městem a v přítmí noci však propuká v ten nejtemnější pohanský proud zla. Bravurní. Fascinující. Děsivé. Zábavné... (17.11.2006)

Bylo mi ctí se svými nejlepšími přáteli okusit v pěti dnech 'excuse me, damn good cup of coffee at place where cherry pies go when they die'. Je nadmíru jasné, co Twin Peaks dělá takovým seriálem, jakým vskutku je - kultovním, tajemným, absurdním, šíleným, nepředvídatelným, halucinoidním, kofeinovým - dělá ho takovým kvartet Lynch x MacLachlan x Frost x Badalamenti. Speciální agent FBI Dale Cooper se pro mě stal jednou z nejkultovnějších a nejlépe sehraných partií detektivního žánru všech dob, jeho afektovanost jde ruku v ruce s jeho vyzrálostí, nadhledem a sklonem k pití kávy a užívání si jídla. SPOILER Když na konci seriálu šíleně začne kvílet své 'How's Annie? How's Annie?', jen těžko se popadá dech a slza v oku dává tušit netušenému. 'the owls are not what they seem' 'Fellas, coincidence and fate figure largely in our lives.' 'Harry, I have no idea where this will lead us, but I have a definite feeling it will be a place both wonderful and strange.' 'Harry, I'm going to let you in on a little secret. Every day, once a day, give yourself a present. Don't plan it. Don't wait for it. Just let it happen. It could be a new shirt at the men's store, a catnap in your office chair, or two cups of good, hot black coffee.' Všechny tyto repliky vycházejí z jeho úst s úsměvem, ať už se jedná o oznamování obyčejné informace či jména vraha. Na to, že je seriál z počátku let devadesátých, objeví se v něm spousta nádherných dívek, Laurou (Maddy) počínaje - Audrey konče. Ze známějších tváří vás jistě překvapí postava majora Briggse (Don S. Davis ze Stargate) či Dennise (šílený David Duchovny). Ale hlavně, hlavně mi věřte, že sovy, bílí koně, semafory, tancující trpaslíci a prorokující obři, uktápzop (pozpátku) mluvící oběti? ve vigvamu, Bob či žena s polenem vám nedají spát, dokud neuvidíte díl poslední .. a ještě hodně dlouho potom. (05.01.2009)

Uvařte si silnou černou kávu, připravte si spoustu višňových koláčů, hoďte se do gala (pánové tmavé obleky s vázankou a béžové baloňáky), půjčte si všech třicet dílů seriálu a na víkend si nedělejte žádné plány. Vydáte se do tichého, poklidného světa, kde nádherně voní vznešené Douglasovi jedle, kde žijí poslední muži se srdcem na pravém místě a krásné, osobité dívky, kde každý skrývá své vlastní tajemství a kam spolu s vámi míří speciální agent Dale Cooper, aby přišel na kloub záhadě tak temné a děsivé, že z toho ještě dlouho budete mít těžké spaní. Thriller se potkává s bláznivou komedií, zamilovaná scéna je následována tajuplnou mystickou vizí. Twin Peaks je průsečík žánrů a forem, je to komplexní velký příběh kroutící se jako neposlušná nit, na nějž jsou citlivě napojeny příběhy menší, aby se tu víc, tu méně přidali k vytváření hlavní detektivní linie, hlavně ale aby sami o sobě pobavili, dojmuli... Celý dojem hluboce podkreslují Badalementiho originální mysticky-jazzové hudební motivy a opakující se symboly, které se vám velice brzo dostanou pod kůži a i vy budete vědět, že "sovy, nejsou čím se zdají být"... Nejsilnější stránkou seriálu jsou samotné postavy, charizmatické ve své jedinečnosti a nepochybuji, že si stejně jako já zamilujete šerifa Harryho, tajemného Hawka, přitroublého Andyho a jeho malou, pomalou Peggy , krásné servírky Shelly a Normu, živočišnou Audrey, rozervanou dvojici Donnu a Jamese, podrazáckého Bena Horna, tajemnou Annie a samozřejmě Dalea Coopera, nejcharizmatičtějšího agenta v dějinách pohyblivých obrázků. A jakkoliv je zakončení posledního dílu geniální, David by za něj zasloužil kopanec do řitě. To je ode mě vše. Za celý personál hotelu Great Northern přeji příjemnou zábavu! 100% (18.06.2006)

Nesnáším slovo kult, pro mě není nic v oblasti filmu kultem. Neuctívám ani filmové postavy ani režiséry, nikoho. Řekněme ale, že seriál Twin Peaks by se dal přirovnat ke coca-cole a Dale Cooper ke kofeinu = zatraceně chutné a zatraceně návykové (co se týče kinematografie). Miluji mysteriozitu, tajemno, atmosféru, tři esence vrcholného požitku z projekce. A Lynch je všechny napěchoval do jednoho lákavého balení. Já ale netvrdím, že je seriál bezchybný a to je několik postav, které mi lezou nesnesitelně na nervy (polda co bulí jako želva, sekretářka s hlasem batolete a pár dalších). Ale čert je vem, Twin Peaks mi dokázalo, že "detektivka" je vlastně zábava (a to jsem detektivky - nebo jak to správně nazvat - nesnášel). Bravo. (15.09.2008)