Půlnoční expres

Ryzí filmařina, jenž je natolik fascinující, že jsem ochotný si zakrýt oči nad tím ostentativním a přehnaným turkobijectvím. Není nijak těžké si všimnout, že s výjimkou soudce jsou úplně všichni Turci ve filmu znázorněni jako primitivní, podlá a agresivní hovada. Rovněž není nutné vysvětlovat věty jako "V Turecku je všechno sto let za opicema", "Tohle není Amerika, ale Turecko" či "Jste národ prasat". Okázalý orientalismus filmu se však projevuje i ve věcech, které tolik nebijí do očí. Tak například úvodní titulky podbarvuje zvuk střelby ze samopalů (?!), Istanbul je identifikován pomocí záplavy minaretů, škaredých oprýskaných uliček, nepříjemně dusné atmosféry a houfů žen zahalených do černých čaršafů. Autoři filmu popírají, že by odjakživa nejmodernější turecké město mělo cokoliv společného se Západem a vsazují ho do předsudečně definovaného Orientu plného zaostalosti, všudypřítomného nebezpečí, krutosti a útlaku. Ječivé přeskakující popěvky, které se v Půlnočním expresu linou z rádií, možná dokonale naplňují evropskou představu o orientální hudbě, ale nemají absolutně nic společného s písňovými žánry, které byly v 70. letech v Turecku populární. Rovněž opakované tvrzení, že v Turecku se nechovají žádná prasata, není pravdivé. A co se týče podmínek v místních věznicích? Tak tady můžu nabídnout jedině srovnání s tureckými vězeňskými filmy, jako jsou Uçurtmayı Vurmasınlar , Duvar nebo třeba Gülün Bittiği Yer ... (21.11.2010)

Samozrejme, že démonizáciu všetkého tureckého v tomto filme treba brať s nadhľadom a ako dramatizáciu s úmyslom poskytnúť divákovi čo najstiesňujúcejší zážitok. Ak si niekto bude myslieť, že to tak stopercente bolo, tak je to jeho problém. Hayes si ale aj podľa filmu za svoje problémy môže sám a to, že je bábkou medzi Tureckom a Nixonom, je aj chyba americkej administratívy. Treba vyzdvihnúť casting, ak by som ako väzeň uvidel hlavného bachára, radšej by som sa hneď prvú noc obesil. Paul L. Smith je génius. Veľmi, veľmi sugestívny zážitok, ktorý som prvý krát v živote absolvoval niekedy, keď som mal desať rokov a neskôr až teraz. (24.03.2017)

Hodně drsný vězeňský snímek podle skutečné události. Mladý Američan je v Turecku zadržen za pašování hašiše a je uvězněn v místním vězení. Tam je to skutečně drsné a je to jedna velká džungle. Při životě ho drží jen naděje brzkého propuštění. Po čtyřech letech vězení mu ale změní rozsudek na 30 let. Veškeré naděje na propuštění končí, a tak začne se svými spoluvězni plánovat útěk. Ani to ale nevyjde a náš hrdina se dostává do části pro nesvéprávné vězně. Je to dost kruté a místy z toho člověka až mrazí. Je zde cítí hrozná bezmoc. Vynikající hudba filmu dost přidává. "Já tě zabiju!" (27.10.2020)

pribeh o odsudenom amikovi v neludskych podmienkach tureckeho vazenia je vykresleny vyborne, atmosfera je odporne husta, az si prajete, aby sa vam to nikdy nestalo. s tou hudbou neviem, ale mne sa nelubila, pretoze mi pripominala horory z 80. rokov, ale co uz. no nakoniec treba samozrejme pochvalit hlavneho predstavitela za velmi uveritelny vykon. (20.01.2007)

Na tenhle film jsem byl docela zvedavej, ale trvalo mi dlouho nez sem se na nej kouk, ale ted sem rad, ze jsem ho videl. Je to opet jinej pohled na vezeni, hodne originalni a hlavne podle skutecnejch udalosti. Jen mi prislo, ze tu mohlo bejt ukazano vic veci, co se ve vezeni dejou, takle to vypadalo, ze se tam jen vali a strazny si jich nak zvlast nevsimaj. Na druhou stranu, takle tam pomalu chcipaly a neni to jako v jinych filmech o vezeni, kde si hlavni hrdina nezil nijak spatne, i kdyz ho dozorci buzerovali, tenhle hlavni hrdina je proste jeden z mnoha. Trosku divnej mi prisel konec, takovej zbytecne uspechanej, Billy uz skoro mrtvej a najednou se vzchopi a behem deseti minut je pryc, jako by to nemoh udelat uz driv. Nejvic me dostalo nekolik hodne drsnejch scen, ale zadna strasna krvarna se nekona, jak jsem cekal. Film by ale urcite tolik nezaujmul bez kvalitnich hereckych vykonu a ty jsou tu opravdu paradni. Sice tu je par slabsich mist, ale na 5* to bude. (21.03.2006)