Battle Royale

Japonsko, blízka budúcnosť. Krajina si "užíva" hospodársku krízu a kriminalitu mládeže na školách. Deti dokonca odmietajú chodiť do školy. Preto krajina prijíma nový zákon Battle royale. Raz za rok je jedna z tried posledného ročníka vylosovaná, aby sa zúčastnila "hry" podľa tohto zákona. Pravidlá sú jednoduché : zabi všetkých aby si prežil...ak to nestihneš do troch dní, umrieš aj ty. Konečne slušná originálna vyvražďovačka s perfektným posolstvom o našej pravej ľudskej povahe. Neviem ako by sa na to pozerala Amnesty International ale napriek totálne absurdnému nápadu je to vynikajúci film, či už spracovaním, scenárom alebo hereckými výkonmi. Je to také hrané anime s psychologizujúcim podtextom . Na anime odkazuje aj geniálne natočené "inštruktážne video", ktoré vysvetľuje pravidlá hry. Jeho inštruktorka je tak "mangoidná" ako to len je možné. Určite si medzi študentami nájdete svojho "čierneho koňa". Moja favoritka bola "čo je zlé na zabíjaní" dlhovlasá modelka Mitsuko. Nesklamala a zahynula tesne pred koncom. Jej filmovú smrť s doprovodom Bachovej hudby považujem za jednu z najlepších filmových scén. Určite Vám odporúčam prečítať literárnu predlohu, ktorá vyznieva trochu inak ako samotný film. Takamiho román je skôr kritikou systému, ktorý niečo takéto povolí na pozadí osudov a psychologických profilov jednotlivých hrdinov. Viac odo mňa v spoileroidnom článku o filme a knihe pre tých "čo už vedia" . P.S. Spoznáte trochu mladšiu GoGo Yubari ? (07.01.2004)

Vyvražďovací filmy mám rád a neználci si myslí, že Hunger Games byl první takový film, ale to není, ani pro Battle Royale to neplatí, ale to už je jedno. Japončíci se s tímto tématem poprali po svém a nezapomněli na své typické bizarnosti, ale jinak se na to dobře koukalo, i když takovéto zpracování prostě pro nás nikdy nebude to pravé, proto jen 4*. (20.02.2018)

Nechcete si to někdo zkusit naživo? Kdyžtak vždy 29. února na Střelečáku. Vezmete-li sebou pořádné repráky, tak k tomu může být i ta geniální hudba. Kitano sice nedorazí, ale sehnat nějakého charismatického santuse, který by si pro krabicové víno koleno nechal vrat, není v okolí zase až takový problém. Nejbližší příležitost se naskytne děvětadvacátého února léta páně 2012. Těším se a lovu zdar! (10.07.2007)

Nic proti Asii, nic proti extrémnímu násilí, nic proti falešné psychologii, ale pokud mi někdo předkládá falešné emoce, je to neomluvitelné. Nápad a scénář jsou sice originální, ale po 20 minutách se film zvrtává v samoúčelně zbytečnou a nesnesitelně natahovanou nudu, která se nedokáže opřít ani o úžasný audiovizuální výkres. Podmanivá práce s kamerou a hudební doprovod z not největších klasiků v kombinaci s neurvalým násilím tvoří hypnotickou syntézu, ale ani jedna postava mi nepřirostla k srdci, ani na jednom mi nezáleželo a spíše jsem sledoval hodinky s vědomím, že jich ještě zbývá „x“. Můj silně subjektivní pocit v závěru, že jsem právě absolutně nepochopitelně ztratil dvě hodiny času, mě pravda trochu rozčilil. (04.02.2006)

Výbornej japonksej thriller, kterej určitě zaujme svým originální dějem, ale na mě to moc nepůsobilo, protože jsem dřív viděl Saw a to je na stejným princpu, aspon vim kde Američani ukradli ten dobrej nápad. Celej film je hodně akční, ale jelikož se tam zabíjej nějaký školáci, tak ty akce nejsou moc dobrý, hlavně proto že tam nejsou žádný akční hrdinové ani známý herci, až na Takeshi Kitana, kterj tam je jen tak na okrasu, protože tam jen tak pomalu chodí a stěžuje si, že ho nikdo nemá rád, ale zase je tam skvěle ukázaný jak některý jedinci by dokázali udělat pro svojí zachranu prakticky cokoli, ale zase na místo dobrý akce je tam dostatek krve jak je u japonkých filmů zvykem. Na tomhle filmu je vidět, že Japonci maj daleko lepší nápady, ale jejich filmy nejsou tak propagovaný jako ty Americký, který jsou víc než podobný (08.06.2005)