Atentát

Film s plochými postavami, bez podání souvislostí, mimo jiné také zcela pomíjí, jak se atentátníci dostali do pravoslavného kostela. Chybí mi tu především prokreslení lidských stránek jednotlivců (ve smyslu "odkud a jaký který kluk byl"). Podle mého názoru po roce 1989 přeceňovaný film. Vávrovo "Sokolovo" (odhlédneme-li od nestydaté komoušské propagandy) je umělecky na vyšší úrovni. (18.06.2022)

Odmyslím-li si svůj respekt k hrdinům a událostem, které Atentát rekonstruuje, zůstane mi "pouze" filmařsky nijak objevný snímek od druhořadého režiséra, který mě spíše zklamal. Neoslovilo mě technické zpracování ani scénář, který se dle mého soudu prapodivně zaměřuje z největší části na závěrečný úsek v kostele, snad aby pateticky zabrnkal na divákovu empatickou vlnu a nechal v něm vzbudit trochu toho obdivu a lítosti nad zmařenými životy několika hrdinů. Dřívější dění je nastíněno spíše letmo, a osobně se obávám, že člověk neseznámený s detaily "Akce Atentát" se může docela ztrácet v jednotlivých postavách a jejich motivaci. Žádné velké nadšení u mě nevzbudilo ani herecké obsazení, a většina z té plejády národních a zasloužilých umělců, která si zde zahrála, mi je protivná, protože mám na paměti jejich jiné role, které by si za rámeček na rozdíl od Atentátu skoro jistě nedali. Sequensovy filmy s Marvanem coby radou Vacátkem mě celkem baví, ale jeho nejlépe hodnocený snímek jsem přijal více než vlažně, nemohu si pomoci. Myslím, že třeba takový Najbrtův "Protektor" se s tímto tématem popasoval filmařsky nesrovnatelně zajímavěji. (07.07.2012)

Bezpochyby nejlepší Sequensův film, nicméně těch pět hvězdiček je přece jen za námět, protože atentát na říšského protektora je nesmírně atraktivní, silná umělecká látka. Scénář tentokrát psaly dějiny...Sequens přes veškerou snahu mezi naši režijní špičku nepatřil, ale vzhledem k tomu, že pracoval s hereckou špičkou, snažil se o realistickou rekonstrukci a vyhnul se lacinému patosu, vznikl velký film. Celkový dojem 90%. (05.05.2007)

Ač můj vkus nikdy nebyl naladěn na novou vlnu a kinematografie 60. let, ať už česká nebo světová, mne v naprosté většině případů míjí, tak Atentát považuji za výborný film, který je výjimečný v kontextu Sequensovy tvůrčí dráhy a ve srovnání s některými předcházejími českými širokoúhlými filmy kvalitativně zcela nepochybně o několik kategorií výš. Zpracovává do filmové podoby příběh o tom, jak několik českých hrdinů za druhé světové války neslo svůj pomyslný kříž na Golgothu, aby zbavili československý národ kata Heydricha. Pravdou sice je, že tvůrci sami o sobě prohlašovali, že se snažili co nejvíce přiblížit skutečným událostem a dobové recenze skloňovaly věrnost realitě ve všech možných pádech, ale v žádném případě nelze uvažovat o tom, že by snímek byl do všech nejmenších detailů věrnou kopií toho, co se skutečně odehrálo. I pokud film zachycuje události tak významné jako Atentát, je nutné mít na paměti, že se filmový svět nerovná skutečnému a s výhradami přijít až v případě, kdy by režisér ve filmu postavil skutečnost na hlavu a zcela převrátil hodnoty činů, které opravdové osoby za svého života vykonaly. Navíc kdo může s přesnou jistotou určit, jaké materiály měli tvůrci během připravování filmu k dispozici. Ve výsledku Atentát ani neaspiruje na to, aby se stal věrnou kopií reality. K čemu by pak byly kompozice některých obrazů, jež připomínají spíše vizuální poetiku Františka Vláčila, než historický dokument prorežimního tvůrce. Neodvažuji se tvrdit, že jde o ty samé postupy u obou tvůrců - oproti Markétě Lazarové, kde je docela často důležitá akce zachycena rozostřeně na pozadí záběru, tak Sequens naopak zaostřuje na narativně důležité objekty a činnosti, čímž navozuje i více realistický dojem. U většiny scén režisér využil kompozici obrazu do hloubky, kdy je zabíráno větší množství postav od velkých detailů až po celky v jednom jediném záběru. Velmi často využívá pohybu panoramatického kamery k přenesení pozornosti diváka na jinou postavu, která se během záběru objeví v obraze, a ukončuje záběr velkým detailem na obličej postavy, kdy jsou na pozadí vidět další lidé, se nimiž byl hrdina ještě před několika vteřinami v interakci. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil při porovnání s filmem Ať žije republika, že Atentát má při o 30 minut kratší délce téměř třikrát méně záběrů, přesto působí obrazově velmi dynamicky. Kamera je totiž neustále v pohybu a neustále předává pozornost od jedné postavy k druhé. Představitelé hlavních rolí odvádějí skvělé výkony a není jim prakticky co vytknout. Samotná závěrečná sekvence, kdy již parašutisté čekají nevyhnutelný konec, je koncentrovanou ukázkou většiny užitých stylistických postupů ve filmu a ještě dlouho po závěrečných čtyřech výstřelech parafrázujících motiv z Beethovenovy Osudové symfonie mi v uších zněla slova: "Vzdejte se, nic se vám nestane!" (10.12.2009)

Filmařsky bezchybná, obsahově bohatá, neideologická a všeobecně taktní rekonstrukce jednoho z nejdramatičtějších příběhů naší nedávné historie. Atentátu se v podstatě nedá nic vytknout, pro ještě hlubší ponor do tématiky doporučuji strhující a neskutečně detailní knihu Jiřího Šulce Dva proti říši. PS - DVD obsahuje i zajímavé bonusy, především film o filmu ve kterém kovaný komunista Sequens vzpomíná jak se ubránil stranickým aparátčíkům a jejich pokusům o spojení atentátu na Heydricha s komunistickým odbojem či na paní Heydrichovou, který film viděla na projekci v Norsku. (31.01.2008)