Schindlerův seznam

Nevím čím to je, ale tenhle film na mě nijak nezapůsobil. Líbila se mi výprava, atmosféra té doby, zejména kostýmy. Herecké výkony bych také označil za velice dobré, Steven Spielberg jako režisér nezklamal, dokonce se mi líbila i ta nebarevnost, která jakoby jen podtrhla výsledný efekt filmu, ale ten scénář, ten byl prázdný. Pomalu jsem si připadal, jako když sleduji příběh, který už byl ze začátku 'odsouzen' k úspěchu. Připadá mi, že tento film je milovaný jen proto, že tolik útočí na city a hlavně kvůli době, o které vypovídá. Také mě fascinuje druhá světová válka, ale rozhodně jsem si ji představoval trochu jinak, neviděl jsem ve filmu tu krutost Němců, Ralph Fiennes střílející po vězních ze své vily mi připadal nevěrohodný, neviděl jsem smutek ve tvářích odsouzených židů, nevěřil jsem. Jediná scéna, kdy jsem slzil byla ta, ve které se režisér inspiroval Trierovou Evropou. Je to scéna s dívkou, která na sobě nese červený kabátek, ta mě opravdu dostala. Celkově se jedná o nadprůměrný film, který ale rozhodně nesplnil mé představy... (01.01.2006)

Přiznávám se,že když sem Schindlerův seznam viděl poprvé v dabované verzi s formátem obrazu 4:3 nechápal sem,co na něm všichni vidí. Ale když sem viděl širokoúhlou verzi,spadla mi čelist málem až na zem. Úžasné černobílé provedení filmu mi dalo neskutečně silný zážitek z mrazivého a temného prostředí krakovského ghetta a následně i tábora v Plaszowě. Mrazilo mne,když sem viděl jak jde jen spoře oblečeným židům pára od úst,mrazil mne pohled na násilí a odpornosti ve filmu páchané,přiznám se,že sem místy i brečel,což se mi u jen tak nějakého filmu nestalo. A to všechno způsobilo právě to kouzlo černobílé,která v sobě,při správném zacházení,lépe nese jak poetickou,tak i tu děsivou atmosféru lidského utrpení. Kvůli Schindlerovu seznamu sem se rozhádal se svojí dobrou kamarádkou,jež se mi snažila namluvit,že Liam Neeson se do role Oskara Schindlera nehodil a ani nevypadá moc jako Němec. Podle mě ale byla ale ústřední trojice herců Neeson(Schindler),Fiennes(Goeth) a Kingsley(Itzak Stern) jedním z nejlepších Spielbergových tahů. Jejich výkony stvořily doslova herecký koncert. Soundtrack k filmu si od doby co se mi dostal do rukou musím pouštět pořád znovu a znovu dokolečka,především píseň Yeroushalaim shel zahav,která je nabitější emocemi než většina píniček,co sem doposud slyšel. Myslím si,že Schnidler nebyl takový lidumil,jak nám ho tady Spielberg vylíčil,i když mojí vírou silně otřásl dokument sestavený ze svědectví přeživších Židů.Ti popisovali Schindlera jako svého Boha,prakticky bezchybného,někteří z nich dokonce tvrdili,že se s Schindlerem přátelili až do jeho smrti. Ať byl skutečný Schindler jakýkoli,faktem zůstane,že zachránil víc než 1100 Židů a tím dokázal,že i jeden člověk může něco udělat proti zlořádu páchanému na nevinných. Bohužel k tomu potřebuje spoustu peněz a vlivných přátel. Tenhle film neberu ani tak moc jako oslavu "hrdiny" Oskara Schindlera,ale jako symbolický příběh o lidskosti,o síle a vlivu,jakým může zapůsobit jeden samotný člověk proti zločinnému monstru. (16.12.2006)

Spielberg vyplatil dlh "dievčatku v červenom" príbehom o tom, že nádej sa nedá merať krajčírskym metrom. Silná rola pre Liama Neesona ako polepšeného sukničkára z Česko-Slovenska, ktorý sa vie odvďačiť. Spielberg zakopol len v posledných "cintorínových" minútach, ale je to jeho podpis a ja mu ho odpúšťam. (11.09.2005)

ano, film se mi líbil. ne, obsah a popisované události filmu se mi nelíbily. když to srovnám s předlohou, kterou jsem četl hodně dlouho před viděním tohoto filmu, takže zvládla v mé hlavě mezitím zbožštět, nesahá to tomu ani po zrohovatělou kůži na patě. nejen že je to strašlivě ořezaný a zjednodušený, ale navíc ještě třeba Amon Goeth je tu udělanej málem jak hodnej semtam střílející kámoš strejda (věřte mi, že v knížce mi byl odpornej, tady jsem se dokonce někdy zasmál aji jeho vtipům což u lidí mi odporných nedělám). A Oskar je nejdřív jen podnikatel, kterej se žene za ziskem a potom náhle, z ničeho nic, spasitel a zachránce všech. Nechci to snižovat, obávám se, že bych něco takovýho asi pravděpodobně nedokázal (ale nedostal jsem se ani do podobné situace, takže jistě to nevim a snad nebudu vědět nikdy), ale ten film mi přišel jen jako další, trochu líp zpracovanej Hollywoodskej doják (od slova dojit prachy i dojmout). Pokud se vám to líbilo, knížkou budete nadšení (a to i v případě, že jste za svůj dlouhej život přelouskali stěží level nebo bravo nebo ženu a život). Když nad tím tak přemýšlím, přišlo mi to hodně povrchní (třeba již zmíněný Amon), obsahově odfláknutý (třeba ten seznam, kterej tady sepisoval Schindler sám a vůbec události kolem odjezdu) a konec (kde si Deus ex machina málem ušoupal prdel, jak měl napilno). co se týká té holčičky s červeným kabátkem, tak to není inspirace Trierovou Evropou, jak píše Dudek, ale jedna z velmi výrazných linií knihy. ta holčička prošla tím šílenstvím bez jedinné újmy, všude kolem ní se vraždilo a ona jako by nic neviděla, jen prošla. ale nakonec ji taky dostali. to bohužel z filmu nijak moc nevyplynulo. (31.12.2005)

Spilebergova (Žid) verze sio-židovské propagandy, husarský kousek, který sklidil velkou chválu ze strany Židy kontrolovaných médií, a získal mu cenu Oskara za nejlepší režii v rukou Židy ovládaného Hollywoodu. Jojo..pochopitelně, jak jinak že, to jsou fakta. Film podle skutečných událostí, ale jinak přetáhlá,dojemno-přeslazená limonáda, židohollywoodská pohádka, bajka, uměle vytvořená legenda, která neměla se skutečnou historickou realitou vůbec nic společného. Skutečný život narozdíl od Schindlerova seznamu, nebyl tak černobílý a titulní hrdina rozhodně nebyl takový lidumil-spasitel, jak se o něm tradovalo či treduje. Film byl natočený podle Keneallyho (*1935) stejnojmenného bestselleru. Schindler v tomto románu zachraňuje život 1200 Židům. Steven Spielberg si knihu vybírá jako předlohu pro svůj filmový opus(?) činí tak zřejmě s nejlepšími úmysly, dokonce věnuje svůj honorář pamětníkům holocaustu. A jelikož oba umělci (spisovatel i židovský filmař) jsou ve svých oborech machři, uchvacují miliardy lidí. Toto ožehavé téma a jeho zpracování, jako téměř povinná nutnost pro Spilberga něco podobného konečně už také natočit, vždycky už zabere. Bylo to jen z vypočítavosti? V Podstatě každý Žid je vypočítavý. I Spilbergovi to bylo často podsouváno, těžko říct. Rozčarování z filmu však u některých lidí na sebe nedalo dlouho čekat. Všem nezasvěceným, naivkům, hlupákům, stačí si přečíst něco se zápisků Emilie Schindler (1907 ? 2001), Schindlerovi manželky, Davida M. Croweho profesora historie nebo od Jitky Gruntovové (*1945) a především její knihu "Oskar Schindler, legenda a fakta". Obrázek si už jistě udělá každý z nás, tím však nechci tento film (především po historické stránce a co se týče fakt) jen shazovat, po filmařské stránce se jistě jedná o vyjímečné dílo. Půlmiliardový výdělek jistě mluví za vše! Zajímavé komentáře: Gemini, Jack.Pott, flanker.27. (14.05.2006)