Gauneři

„Neměkni mi tady. Nic nevědí. Vědí hovno. Neublíží ti. Jsi zkurvenej drsňák. Uvěří ti každý zkurvený slovo, protože jsi supertvrdej.“ Po dřívějších 3 zkušenostech s Tarantinem jsem o jeho tvorbu ztratil zájem. Po dlouhé době se ve mně přece jen něco zlomilo a rozhodl jsem se o „restart“. A co jiného si na úvod vybrat než jeho celovečerní prvotinu. Škoda, že jsem to neudělal už dávno a nedal pro naše první filmové setkání přednost právě tomuhle dílu. Už úvodní „vatová“ debata o významu písničky Like a Virgin a spropitném pro servírky mě slušně rozesmála. Pak se děj přenesl do opuštěného skladu, kde všem tekly nervy, jeden podezříval druhého a nikdo nevěděl, co se vlastně stalo (anebo ne?) a já se přistihl, že mě to zatraceně baví, a skládání si v hlavě, kdo je vlastně kým, mi přišlo velmi osvěžující. Navíc se podařilo i obsazení, nejvíc se mi zamlouvali Roth a Buscemi. O to víc mě zamrzel vyloženě špatný konec, „přiznání“ i „rozstřel“ se hrubě nepodařily. Přesto Gaunery, které hodnotím silnými 4*, vidím jako důvod pokračovat v „restartu“. (27.05.2018)

Už tu vidieť Quentinovu genialitu a jeho príbehový minimalizmus, režijný maximalizmus a schopnosť z čohokoľvek urobiť vynikajúci film prostredníctvom perfektného vedenia hercov, geniálnych dialógov (a monológov), správne uletených cool postáv a schopnosti navodiť tú správnu atmosféru. Kill Bill a Pulp Fiction sú ale podľa mňa lepšie. (02.07.2004)

Vynikající netradiční gangsterka. Quentin a jeho debut. Uznávám, film se mu povedl. K filmu dostal zajímavou hereckou sestavu v čele s taťkou Harvey Keitelem, který v poslední době spíš shání nájemné, než aby hrál. Tim Roth, v pro mě roli neuvěřitelného hajzla. Od té doby, co jsem viděl Gaunery jej nemám rád. Michael Madsen a jeho nezapomenutelná scéna s uchem. Jestli se někdy bude točit film Max Payne... prosím do hlavní role jeho. Steve Buscemi výborný jako obvykle. Doporučuji ke shlédnutí každému. (31.12.2005)

Gauneři, Tarantinovo slavný celovečerní debut, nezapřou originální, byť poněkud úchylnou obsesi svého stvořitele (scénář, režie i jedna z rolí) světem brakových románů, béčkových gangsterek a vůbec tímhle zvláštním subžánrem americké kinematografie. Brak (anglicky pulp) tu dostává nový rozměr - Tarantino ho povyšuje na zábavu širokých vrstev mainstreamového publika (k absolutní dokonalosti to dotáhl samozřejmě až svým následujícím filmem, který o tom vypovídá již svým názvem - Pulp Fiction). Vtip je v tom, že ačkoliv ,,šílený samouk z videopůjčovny" adoruje fenomén béčkového filmu, o béčkový film se ve své podstatě nejedná - Tarantino provádí skvělý a promyšlený casting, dokonce se dá říci, že má film napěchovaný hvězdami (i když spíše amerického nezávislého filmu), i přes přemíru krvavosti nikdy nesklouzne k přímému zobrazení skutečně drastické scény (atribut drastičnosti je posunut do jazykové roviny, která skutečně stojí za to...míra vulgarity je skutečně abnormální) - např. řezání ucha sleduje kamera natočena mimo epicentrum scény atd., už ve fázi scénáře je geniálně postižen trend verbální podstaty takového filmu - správný ,,drsňák" totiž spíše než zabíjí na potkání hlavně vypouští ultrastylové ,,hlášky, což scénárista Tarantino umí skutečně mistrovsky (a zabíjení má i morální podtext - být ,,gaunerem" se alespoň v tomhle filmu nevyplácí). Nelze nezmínit ani postmoderně řešené rozbití klasické stavby filmového vyprávění, což k dokonalosti dotáhl opět ve svém následujícím filmu, členěném do nelineárně řazených kapitol. Je divné psát o Gaunerech ve smyslu, že jsou zábavní, ale to je vlastně práce Quentina Tarantina - oprášil zašlou slávu tohoto žánru a otevřel ho i většinovému divákovi. Podobné filmy: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (05.02.2009)

(1001) Rok 2009: Za film bych dala tři, za Tima Rotha a za konec čtvrtou. Tarantino, u kterého jsem si uvědomila, proč nemám ráda Tarantina. A to jsem ho do té doby měla ráda, ha! Zajímalo by mě, jestli, a jestli ano, tak kdy, zase změním názor. Rok 2014: A přitom tohle je film, který považuji za jeho nejkvalitnější, co se týče toho, jak moc dává smysl ten vyprávěcí postup. Plus jednota místa, času, děje, což je vždycky krása nesmírná. (07.01.2009)