Honza málem králem

Klasická česká pohádka Honza málem králem nikdy nepatřila moje nejoblíbenější a celou jsem ji viděl jen párkrát, jelikož jsem často odešel třeba v půlce filmu od televize pryč. Měl jsem prostě problém vydržet těch 86 minut do konce, jelikož mne moc nebavila. Snad za to mohla absence pohádkových bytostí a kouzel, protože se vlastně jednalo o příběh odehrávající se na vesnickém statku a teprve v samotném závěru se objevil zámek s králem a princeznou. Hlavním hrdinou pohádky z roku 1977 byl Jiří Korn alias Honza, který vůbec nebyl hloupý, ale notně vychytralý. Tehdy měl ještě vlasy, ale to nebyl ten důvod, že mi na něm něco nesedělo. Teprve až mnohem později jsem zjistil, že náš slavný zpěvák Honzu hrál a dokonce i zpíval známou píseň - Svítí, svítí slunce nad hlavou, nad hlavou, svítí, až háj se zelená, k tomu zpívá les i louka, kdo jen trochu správně kouká, uvidí, co krásy tahle země má...a tak dále. Jenže za něj pro mne nepochopitelně mluvil Michal Pavlata, ale nevím proč. Vraťme se ale k průběhu filmu. Hned na začátku Honzu vyhnala jeho matka z tepla domova do světa, aby se něčemu přiučil a získal zkušenosti, jelikož vůbec zatím nepoznal lidskou povahu. A tak vyrazil na cestu, přičemž záhy potkal jednorukého žebráka, jehož si střihl Lubomír Kostelka. Díky důvtipu Honzy obrali lakomou ženu v podání Heleny Růžičkové o jídlo a dobře se nabaštili. Poté Honza potkal milou dívku Marjánku v podání mladé Nadi Konvalinkové a protože se do ní zamiloval, přijal práci na statku u lakomého sedláka Petra Nárožného a jeho ženy Slávky Budínové. Velice mne pobavila scény, kdy Honza na statku uvařil sekyrkovou polévku ! Další minuty filmu zabrala práce u sedláka a tehdy přišla na řadu další legendární scéna, kdy měl Honza pokácet za den deset stromů a vše díky pomoci zmíněného jednorukého žebráka zvládl za dopoledne, čemuž se sedlákovi nechtělo věřit. Jenže Honza měl problémy s královským bubeníkem, jehož si zahrál skvělý Josef Kemr, protože mu protrhl buben, když oblboval Marjánku. Bubeník pak přitáhl s královskými zbrojnoši vedenými velitelem, kterého si zahrál Zdeněk Dítě a tato dvojice byla v pohádce jednoznačně nejzábavnější. Když zatkli Honzu a vedli ho na zámek, zaznělo několik vtipných hlášek a došlo i na pár komických situací. Jenže Honza jim utekla a po cestě se setkal s dvojicí povozníků, kterým se rozbily vozy na cestě plné kamenů. Opět zapůsobil Honzův důvtip a povozníci odvalili několik kamenů, aniž by to učinili v dobrém úmyslu. Pak Honza dorazil do hospody, kde vládl hostinský Čestmír Řanda, jehož přechytračil a dostal tak najíst zadarmo. Vzápětí se chytrolín ukryl u kováře, kterému pomohl vyléčit malou dcerku a kde se nikoliv poprvé setkal s vychrtlou stařenou s kosou, ztvárněnou úžasnou Valérií Kaplanovou. Tato postava ve mne vždy budila hrůzu a i v mém dospělém věku mi nebyl příjemný její skřehotavý hlas a vyzáblá postava. Na Honzu poslala vojáky, kteří jej stále i s bubeníkem hledali a opět zaznělo několik hlášek - co se vleče neuteče nebo pospíchej pomalu - protože bubeník hledání zdržoval, neboť král mu pohrozil, že přijde o hlavu on i Honza, když nerozmluví mlčenlivou princeznu, kterou si zahrála Jorga Kotrbová. Při scénách na zámku mne pobavil pro změnu král v podání legendárního Františka Filipovského, když zvolal "zavřít" a nebylo jasné, jestli myslel zrovna okna nebo vojáky či Honzu. To byl však již skoro konec pohádky, která mne zaujala především výborným hereckým obsazením a velkou dávkou humoru. Jinak se jednalo o průměrnou pohádku bez čertů, vodníků, víl a čarodějnic a tomu odpovídá i moje hodnocení. Suma sumárum, pohádka Honza málem králem si u mne vysloužila tři Honzovi hvězdy ***. (23.02.2019) (méně) (více)