The Incredibly Sad Princess
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
František ValertHudba:
Jan Hammer ml.Hrají:
Helena Vondráčková, Václav Neckář, Bohuš Záhorský, Jaroslav Marvan, Josef Kemr, Darek Vostřel, František Dibarbora, Oldřich Dědek, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
Šíleně smutná pohádka plná nádherných písniček. Tato hudební pohádka je dalším z klenotů, jež má na svém kontě režisér Bořivoj Zeman. Před jejím vznikem se už proslavil Pyšnou princeznou a snímkem Byl jednou jeden král, ale ani Šíleně smutná princezna, jejímuž obsazení vévodí pěvecké hvězdy Helena Vondráčková a Václav Neckář, dodnes neztratila nic ze svého půvabu. Dva spřátelení panovníci se dohodli, že by bylo dobré, kdyby spolu jejich děti uzavřely sňatek. Ovšem když královské ratolesti něco nechtějí, dokážou si postavit hlavu - a třeba i na špalek. Z věčně rozesmáté princezny je potom najednou strašlivě smutná osůbka, a mladý princ? Ten se dokonce ocitne za mřížemi! Jenomže co by to bylo za pohádku, kdyby špatně dopadla. A tak i zde nakonec zazvoní ten správný zvonec. (TV Prima)
(více)Recenze (509)
Pěkná pohádka pojatá tak trochu jinak. Skvělé písničky a tehdy ještě dobrá Vondráčková s Neckářem. Skvělá zábava pro lidi všeho věku. ()
Roztomile kýčovitá moderně klasická pohádka s naprosto dokonalou hudební stránkou od Jana Hammera. Nejlepší role ale stejně hráli Darek Vostřel a Josef Kemr:)) A co se Václava Neckáře a Helenky Vondráčkové týká - naše popové hvězdy bych si rád zapamatoval takhle...jinými slovy - už to zabalte;) ()
TEĎ SE MUSÍŠ ZASMÁT, DCERO, TO JE VÁŽNÁ VĚC! Moje nejoblíbenější pohádka. Písně a popové hvězdy jsou se starými herci-bardy a pohádkovou i moderní atmosférou plus s velmi vtipným a nápaditým scénářem prostě neodolatelní... Ovšem nejlepší je Darek Vostřel! ()
Šíleně smutná princezna je šíleně krásná pohádka . A Helena, tady byla šíleně hezká princezna. Radši skončím, aby to nebyl šíleně dlouhý komentář. ()
Nemastné, neslané to príde, toto invenčné poňatie rozprávky stavajúcej na takmer úplne prázdnom deji, piesne fajn, humor minimálny, príbeh postupom času k uspaniu, príde to celé bez lepšieho nápadu, taká dojazdová tuctovosť. /55%/ (82% k 29.júnu 2010 je trošku moc) ()
Netradicni pohadka patri mezi me velmi oblibene - pokus o moderno je prece jen jeste z velke casti zastinen kvalitnim pohadkovym vypravenim. ()
Scénář: František Vlček, Bořivoj Zeman .. Netradiční pohádka s perfektní dvojicí královských (z)rádců.. ()
Jedna z nejtypičtějších představitelek (post) moderních filmových autorských pohádek Šíleně smutná princezna, odkazující už svým názvem k pohádce klasické, za kterou stojí nestor české režie Bořivoj Zeman. Umně zkombinované pásmo dramatické a muzikálové, výtečná a pod úroveň dobrého vkusu nikdy nesestoupivší hudba Jana Hammera a šťastně zvolení hlavní protagonisté filmu - tak klukovsky vypadající sympaťák Václav Neckář a dokonalý archetyp ženské krásy s tváří Heleny Vondráčkové, to jsou nosné pilíře celého pohádkového filmu. Pohádka oplývající laskavým humorem, pozitivním (a nevnucujícím se) etickým rozměrem, skrze dobu svého vzniku též jasným protiválečným poselstvím a celou řadou drobných nápadů a vtípků z druhého plánu (značka zákaz předjíždění kočárů v úvodu filmu, dialog hlavních hrdinů pod mučícími nástroji atd.), samozřejmý souboj Dobra a Zla a konečně velká a romantická oslava Lásky... ()
Fajn pohadka, ktera i dneska pusobi docela modernim dojmem a tvurci se neustale snazi o nejaky vtipky, coz je jedine dobre. K tomu tu mame Neckare, kterej tu jeste nevypada jak tlustej buzerant a Vondrackovou, ktera tu jeste nevypada jak mumie a spolu jim to fakt slusi. Akorat si mohli odpustit nakou tu pisnicku, ale holt zpevaci, tak chteli zamachrovat. Ale celkove nemam pohadce vicemene co vytknout. ()
Po Byl jednou jeden král další Zemanova bomba. Nezapomenutelné dialogy zejména pánů Vostřela a Kemra. Doporučuju povšimnout si scény, kdy jdou Vostřel s Kemrem vyzvednout "prince u ledu" a Kemr si u schodů prohlíží hliněnou formu na vánočku. Tato lehce přehlédnutelná, asi třísekundová scéna, je mým nejoblíbenějším momentem celého filmu. ()
Jako dítěti se mi tato pohádka nikdy nelíbila a jako dospělý na tom nejsem o moc líp. Mám rád pohádkové pohádky a ne tyto těžko zařaditelné zmršence. Dokážu ocenit, že je tam spousta skvělých herců a že si vlastně autoři z obyčejných pohádek dělají tak trochu srandu, ale přesto se mi nijak extra nelíbí. Je zajímavé, že se tu všichni tak rozplývají o těch čtyřech hlavních postavách (Vondráčková, Neckář, Kemr, Vostřel). Nesporné kvality, hlavně rádcům, nelze upřít. Ale já bych rád vypíchl někoho úplně jiného, o kom se tu vůbec nikdo nezmínil (a je to možná i tím, že jsem právě doplnil obsazení a tak nebylo odkud opisovat), přestože je to nejhumornější postava z celýho filmu. Mě okouzlil naprosto dokonalý francouzský kat Františka Dibarbory a ten jeho přízvuk a trefný a humorný hlášky (pár frantíků, kteří přišli k nám znám a tak mi věřte, tohle je skutečnej francouzskej přízvuk v češtině). Neboli pro mě tento film zachraňuje především on, protože i když se na něj klidně podívám znovu, žádná velká srdcovka to pro mě není. ()
Klasika s výbornými písněmi a skvělými herci.... ()
"Tatíček nemůže vidět krev a tak pořádá popravy." Občas kuju pikle, miluju a maluju nebo pošlu posly, někdy obětuju levé křídlo, jen naprosto výjimečně vyhodím špionskou důchodkyni výbušninou na větev a kdykoli si princezna Helenka přeje, tak jí rozesmívám. Já jsem totiž na rozdíl od prince Václava chlapák, jenom o trochu hůř zpívám, nemám modrou krev a nevlastním žádnou nemovitost s věžičkami. Tak já to těm princátkům asi nebudu kazit, jsou totiž celkem sympatická, králové taky nejsou špatní a kat, Kokoška i rádci jsou naprosto vynikající. ()
Skvělá hudba zamete všechny ostatní nedostatky pod stůl. Helenka mi tady je docela sympatická, ale nesmím myslet na to, co je z ní teď. A ta trocha "moderna" se mi v pohádce hoodně líbí. ()
"- Jak se dá utéct z vězení? - Těžko..." Spolu s Eva tropí hlouposti další český klenot, ba který se s chutí podívám pokaždé zas a znova. Geniální a nadčasová satira, kterou si člověk užívá paradoxně tím víc, čím je starší. Helenka byla tehdy ještě rozkošná, Neckář byl ještě sympatický, některé postřehy jsou ale aktuální doteď a naprostá většina scén si přímo říká o zkultovění... "No jo, pan král si počká až si obereš kostičku... A DEJ MI TAKY KOUSEK!!" ()
-"Co by si národ pomyslel, kdyby už ani vládce se neusmíval vstříc radostné budoucnosti?" Jeden z mála výronů bezbřehého optimismu, který jsem byla jako malá ochotna tolerovat. Neckář je mladý, krásný a natlakovaný, ach, to byly časy. Kvůli této pohádce jsem také toužila mít dlouhé vlasy, abych si je mohla kartáčem načesat do obličeje a jíst přes ně čokoládu. Zápas v bahně mě také myslím psychicky významně poznamenal na další léta dopředu. A ještě jsem vlastně zapomněla na geniální sesumírování války generálem Y: "My obětujeme obě křídla. Au." A cucá si poraněný prstík. ()
Pěkná hudební pohádka. Když jsem byl menší, dost jsem se u ní nudil, ale čím jsem starší, tím víc se mi líbí. Vondráčková je zde opravdu kočka a Neckář stylově sřihlej. Ale nejvíce mě stejně pobavili rádcové Kemr+Vostřel. ()
Jo, takhle vypadalo našed dětství. Dětství plné ksichtů Neckáře a Vondráčkové, které nevím proč pronikly do tak výpravné pohádky. Nostalgií se to ale stírá a zůstává jen krásná vzpomínka na docela romantické dobrodružství spanilého prince a jednoduché princezny okořeněné přítomností dvou podlých rádců a zmatených králů. Skutečně zdařilá pohádková komedie, kde bych dokázal odpustit toho Neckáře s Vondráčkovou. ()
Stačila první píseň a lascivní pohyby urozeného floutka Václava dlouhým bidlem. Tomuhle přírodu dosud nepodvádějící Helenka nemohla čelit.. Hleďavé kulisy, hravé anachronismy, sympatická anarchie v dramaturgii, kující Kemr na Vostřel a hudba, co nepodbízivě uhodila hřebík na hlavičku silou Kladiva. Prostě klasika. Pro nás možná větší než ten Chaplin.. ()
Možná není náhoda, že ty nejlepší české pohádky vznikly ještě dávno před demokratickým uvolněním země a zde vznikajícího se filmu.. A vedle pro mě nahláškovanějších a kultovnějších S čerty nejsou žerty jde o právě ten pomyslný vrchol československé pohádkové poetiky.. Jedna z těch inovativních pohádek, která leč pevně drží krok se zajetými žánrovými pilíři, stejně dokázala do svého vyprávění vnést jak řadu moderních odkazů, tak dokonce i samotné promítání Chaplinových grotesek.. Je vůbec složité v dnešní době hledat povedenou pohádku, už jen proto, že nejde v Americe o zajetý filmový žánr, už jen proto, že země jako taková neměla tak bohatou historii, a tudíž největší mainstreamový hybatel filmové produkce němá vůbec čím tenhle žánr obohatit. Ano, někdo by argumentoval, že mají Princeznu nevěstu, která je taky v zemi naprostou klasikou pořád v sobě nenese ty propisy středověké nebo novověké atmosféry, jakou u nás nese většina pohádek (a vlastně všechny moderní přístupy jsou už dávno zavrhnuty).. I proto není vůbec na škodu se vrátit do dětských let a připomenout si československé kulturní dědictví, jakým určitě nejen pro mě Šíleně smutná princezna je.. Bořivoj Zeman nebyl žádný žánrový amatér a především pro starší diváky byl brán jako ten největší pohádkový režisér, když se podepsal jak pod ještě černobílou Pyšnou princeznu anebo Werichova ikonického Byl jednou jeden král, jen se pak další roky hledal napříč filmem a od pohádek si dal na čas pauzu. A jeho velkým návratem byla právě až zdejší Šíleně smutná princezna... Námětem se zkusil inspirovat ve své Pyšné princezně, kdy ale šel s dobou a svoje dílo se rozhodl inovovat a zacílit opět na mladší (už novou) generaci. A právě proto se rozhodl do rolí obsadit populární nepříliš známé mladé herecké duo, které vedle svojí kariéry před kamerou zkoušelo prorazit i na pěvecké dráze (později dokonce spojili svoje síly a založili si pěvecké uskupení Golden Kids, kam ještě přibrali Martu Kubišovou).. Pro Helenu Vondráčkovou šlo o filmový debut, zatímco Václav Neckář už učaroval v Menzelových Ostře sledovaných vlacích. A jak se zjistilo společně dokáží vybalancovat jeden druhého v roli herečky a zpěváka... Jejich postavy nemají ve filmu ani jména, jsou to jen princezna a princ, ale i po letech jde o možná vůbec nejikoničtější pohádkový pár se zcela jedinečnou chemií.. Příběh vyprávějíce nápad dvou spřátelených králů, kteří chtějí spojit svoje rody a vyhnout se možní válce, a tak se rozhodnou provdat svoje dítě za dítě toho druhého. Ale kdo řekl, že budou souhlasit, a že nezkusí vzájemně svoje tatínky převést.. Mimořádně kouzelná pohádka, která na konci šedesátých let vznikla a uhranula tehdejší Československo. A i když skoro ignoruje všechny pohádkovské motivy a podstatněji sází na humorné a hudební pasáže, tak právě proto je v rámci žánru tak jedinečnou podívanou, jejíž experimentální vhled ale každému nemusí sednout ba třeba ani dojít.. Hudební čísla jsou naprosto fantastická, ať už princovy veselozpěvy anebo dokonce princeznina tragická hudební balada. A kromě toho si snad každý hrdina zažije svůj moment slávy, který spojil s nějakou po letech legendární hláškou... Neodolatelná součást štědrodenního odpoledne. "Chyťte se mě pochopové.." 90% () (méně) (více)