Odpočítávání smrti

(herectví Geny Rowlands IV., obsahuje spoilery) žánrový thriller o krvavém masakru na zápase mistrovství v americkém fotbale neposkytl postavám Geny Rowlands a Johna Cassavetese ani jedinou příležitost k setkání. v jistém smyslu ale divačka zápasu i zasahující velitel jednotky S.W.A.T. spřízněni jsou a s nimi všechny ostatní vedlejší postavy filmu bez jednoznačného protagonisty. dokonce ani slavný Charleton Heston ve své typické roli hulvátského strážce veřejného pořádku nevynikl nad ostatní. snad jedinou postavou, která se vymyká, je díky užití subjektivní kamery téměř nespatřená osoba záhadného ostřelovače, jehož neočekávané jednání spojilo a radikálně proměnilo životy řady náhodných diváků sportovního utkání. on jediný stojí mimo rutinu události a směřuje pozornost postav i diváka na sebe samotného. /// Janet spojuje s ostatními jen místo a čas, kam shodou okolností rovněž přijela se svým partnerem fandit sportu, neliší se však od nich ničím méně podstatným, než celou svou osobností. ostatně, rozličné osobitosti jednotlivých zúčastněných jsou právě tím, co se režisér Larry Peerce dovedně pokoušel načrtnout ve stále se střídajících sériích svižných črtů. ve zkratkovitých portrétech jednotlivých postav převažuje různá míra starostí a konfliktů, kterou je obtížený bez výjimky každý. ze srovnání vychází Janet relativně dobře. od první chvíle zaujme noblesou svého vzhledu i uhlazeným vystupováním. prvně se zjeví na losangelském letišti v doprovodu staršího partnera. oblečená je v kostýmu skořicové barvy a světle hnědém lesknoucím se kabátu s béžovým kožešinovým límcem, který se dobře doplňuje s plavými, pečlivě načesanými a objemnými vlasy. vše dokonale ladí. Janet se navenek představuje jako silná žena jistého postavení, nárokující si jistou prestiž a vědomá si jistého půvabu. přirozenou krásu tváře Geny Rowlands dotváří make-up akcentující oční víčka a řasy, jasně vyhraněné linie tenkých tmavších obočí a dokonalost alabastrové pleti. dojmu vysokého sebevědomí přidává pevné držení těla a přísná kontrola výrazu tváře během hravého flirtování s doprovázejícím mužem. přes partnerovu prvotní netečnost Janetino usilování brzy dojde částečného úspěchu a sekvence končí detailně snímaným polibkem. Geniny „bohaté“ platinové vlasy jako kdyby byly aranžovány, aby v záběru zvláště vynikaly. /// později na stadiónu se Gena objevuje s jedním ze svých typických doplňků – s velkými slunečními brýlemi, rovněž ladícími barvou s oděvem. atributy, se kterými se Gena vyskytuje nejčastěji, ovšem nemívají stálé funkce jakožto emblémy. každý jejich výskyt svádí k jinému výkladu. Zde se může jednat o módní doplněk k už tak opulentním svrškům a zároveň i o praktickou pomůcku. /// během zápasu se Janet rozohní jako správná fanynka, dává najevo rozčilení i nadšení, pobouřeně vyřvává na sportovce a protřele se dohaduje s ostatními diváky, ale to vše spíše jen „na oko“, aby mimo jiné předvedla svému společníku, že se dokáže bavit i jeho zálibami. i přijatý drink od jiného nápadníka je jen popudem vedle sedícímu apatickému muži, kterého nepřestává pokradmu sledovat, ačkoliv on se očnímu kontaktu vyhýbá. snad v něm touží probudit žárlivost. své vybrané chování dokonce nahrazuje mnohem familiárnějším jednáním, rozmáchlými gesty a důvěrnými osloveními. mluva jejím barvitým, vysoko posazeným hláskem připomíná bezstarostné pozpěvování. známky smutku se projeví až v momentě, kdy její partner bez patrného důvodu zdůrazní cizinci, že Janet není jeho ženou. v tom krátkém zdánlivě bezvýznamném okamžiku, který je ovšem kruciálním impulzem v epizodickém melodramatu nespokojeného mileneckého páru, vystihuje Gena bolest své postavy svým obvyklým, minimalistickým projevem – plynulým propadem koutků úst, letmým pohledem do očí muže, který přechází v ukřivděné sklopení zraku. četné vrásky rýsující se na jejím čele, když Janet opět obrátí zrak ke hře, dokládají námahu vynaloženou na vyvolání nečitelné tváře. /// nepřekvapí, když dosud jen „mezi řádky“ naznačovaná pře mezi milenci prudce kulminuje v otevřené hádce o manželství, kterou stejně náhle střídá smíření a dokonce zasnoubení. Gena i zde využila podobné postupy, které už dříve postavě Janet propůjčila – sklonění hlavy na znamení bezradnosti a zranitelnosti, kroucení hlavou značící rozpaky a nerozhodnost, kradmé pohledy na partnera, sondující jeho akce, aby se žena mohla urychleně přizpůsobit a oplatit přiměřenou reakcí. ve druhé ze dvou sekvencí, mezi které byla rozdělena scéna milenecké roztržky, již oba partneři hledí jeden druhému do očí bez ustání. na propojení pohledem a z Janetiny hladké vypjaté pleti je citelná nově nastolená atmosféra smíru. svého snoubence Janet políbí dychtivě a neomaleně, beze stop dřívějších zábran a přísné sebekontroly. mladá žena pozbyla důvodu cokoliv předstírat a nakrátko našla pocit úplného štěstí. /// soustředění partnerů, kteří během krátké přestávky nevěnovali pozornost okolí, líbali se či jen upřeně hleděli druhému do očí, záhy povoluje, dvojice si pomalu začíná uvědomovat svět kolem sebe a pomalu se odebírá zpět na tribunu, zatímco nevážně paroduje dřívější spory. mezitím se ale zabiják odhodlává a Janetin druh vzápětí padá mrtev jako první oběť následovaná řadou dalších. /// i tvář zkřivená zděšením zůstává po dlouho stabilní ve svém deformovaném tvaru. vrásky hyzdí dříve překrásně napjatou pleť, otevřená ústa roztažená úlekem připomínají kyselý úšklebek a make-up kolem pronikavých očí rozpouštějí slzy. i pečlivě upravený účes se bortí a neposlušné kadeře padají do tváře. V pootevřených ústech a vytřeštěných očích se ustálil čitelný výraz šoku a nepochopení. Vysvětlení „proč?“ se nikdy nedostane ani Janet, ani divákovi. žádné pochopitelné vysvětlení možná ani nemůže být a o to znepokojivější je vyznění celého filmu o nesrozumitelnosti důvodů za incidentem, který bez očekávání udeří a zcela promění lidský život. (06.10.2012) (méně) (více)