Odpočítávání smrti

Menej typický zástupca žánru katastrofický triler, ktorému 70. roky veľmi priali. Menej typický aj svojím pomalším tempom a až príliš dlhým predstavovacím úvodom, kde sa prvých 50 minút viacmenej nič nedeje. Po objavení strelca som očakával, že sa to konečne rozbehne naplno, ale nestalo sa. Na 'rozbehnutie' sa čaká prakticky až do záverečných pár minút. Panika na obrom futbalovom štadióne Los Angeles Memorial Coliseum je síce pekne spracovaná a pôsobí vierohodne, je tu aj dobre ukázaná práca polície pracujúca s viacerými alternatívami ohrozenia, to mi však na lepší filmový zážitok príliš nestačí. Ani herci nepredvádzajú nič, čo by stálo za povšimnutie, a pritom o známe herecké tváre nie je núdza. Hlavne preto, že je tu veľa postáv a režisér skáče neustále z jednej na druhú. A čo sa týka fanúškovania, ani jedna z nich mi neprišla dôveryhodná. (04.08.2020)

Natočeno Panavisionem na Technicolor. Jenže co z toho, když to Řiťka Video převede na DVD z TV-ripu. Kdyby byl autorem předlohy Arthur Hailey, mohlo se to jmenovat Stadion. A možná by to nebylo tak zlé. Mnohohlavý hrdina románu a filmu - policisté, kapsáři, televizáci, diváci, politici, rodinka, flanďák, zadlužený sázkař a další, prožívají zápas amerického fotbalu LA vs Baltimor a zároveň ohrožení šíleným střelcem. Těžko posoudit, kdo to zvoral víc, zda mentální retardací stižené bezpečnostní složky, sestávající především s Hestona, Cassavetese a Balsama, nebo režie, která spáchala na potenciálním nerváku dramaturgický zločin. Odpočítávání smrtelné nudy probíhalo před obrazovkou plných 110 minut. Zakázal jsem si domýšlet, jak vypadala tříhodinová televizní verze. Bavit a poučit se lze jen četnými chybami, klišé hodnými The Naked Gun, jejíž první díl tomuto skvostu možná něco dluží, a ironickými momenty, jako když tvrdý, ale se umírněný policista (a později prezident National Rifle Association) Heston hrozí představou, co by se na stadionu dalo vše podnikat s pořádnou bouchačkou: Imagine if that bastard opens up in this crowd with an automatic weapon? (06.12.2022)

Přiznám se, že i já se nechal hlavně zlákat klamným textem distributora, který sliboval něco úplně jiného, ale ve finále jsem z tohoto filmu zas až tak zklamaný nebyl. Je ovšem pravdou, že nejsilnějšími momenty jsou scény (řádění snipera), které se naplno rozjedou až v samotném závěru. Zbytek filmu už tak záživný není, abych tomu mohl dát více než průměrné hodnocení. Ano objevila se tu řada známých tváří, ale opravdu zajímavých momentů se dá napočítat na prstech jedné ruky, což byla velká škoda. Protože potenciál byl velký, jenže zůstal nevyužit – nebo lépe řečeno ho tvůrci využili jen v samotném závěru. (08.08.2015)

Charlton Heston je MACHER. V dobrom obleku s jeho pletenou kravatou a slnečnými okuliarmi, ktoré si v každej scéne nasadzuje, aby si ich v zápätí mohol dať znova dole. Viac štýlovejšieho ako v tomto filme som ho ešte nevidel. Dobrý začiatok filmu, ktorý graduje atmosfféru mysterióznou hudbou a dej sledujeme očami atententátnika, ktorý sa pripravuje na svoj čin. Ďalej budem pokračovať SPOILERovo. Avšak keď po hodine filmu pozerajúc sa, ako len stále mieri a vy netušíte prečo už konečne nevystrelí začínate mať toho dosť. A to dvojnásobne vo chvíli, kedy privolajú na vyriešenie situácie úplne nemožný tým SWAT, ktorý jednoducho nevie spraviť to, že za prvé, vylezie hore za ním a odstrelí ho, respektíve za druhé, odstrelí ho z dialky, keď má na to množstvo príležitostí. Film naozaj disponuje množstvom nelogiky predovšetkým samotného zákroku SWAT, či toho, ako atentátnik stále žije aj po zásahu odstrelovačkou, či zásahoch zbraňou z blízka. Až to na konci už Heston nemôže vydržať, sám za ním vylezie hore a odbachne ho. Aj napriek slabým stránkam celkovo dej je dobrý a Heston sa zo scénera snaží vytrepať čo sa dá. (24.04.2020)

Opravdu vynikající a strhující záležitost, na níž je knižní původ velmi, velmi znát (a je to velmi, velmi dobře). Taková předzvěst ještě vydařenější Černé neděle, kterou John Frankenheimer vpustil do kin o rok později. Převážně televizní a nepříliš známý režisér Larry Peerce však svým slavnějším kolegům nezůstal nic dlužen. Napětí je všudypřítomné a pokud člověk film vidí poprvé, nemůže si být vůbec jistý tím, co se stane v další minutě, odstřelovač zůstává prakticky od začátku do konce anonymní a bez tváře, zato se dosyta seznámíme se spoustou jiných lidí na stadionu, jejichž minipříběhy se spojí v dokonale děsivém (či děsivě dokonalém) finále. Skvělé, skvělé, skvělé! Jedinou výtku mám snad jen k tomu, jak pozdě se (bez jakéhokoliv vysvětlení toho zpoždění) na scéně objevil vrtulník... Ale to je opravdu miniaturní vada na kráse. __P.S. Oficiální text distributora je neskutečný blábol, neboť o žádnou skupinu odstřelovačů, natož o nějakou loupež v místním muzeu vůbec nejde, a zajímalo by mě, kde to pánové a dámy z Řitka video zase vzali. (30.03.2013)