Good Bye Lenin!
Good bye, Lenin!
Goodbye Lenin!
Režie:
Wolfgang BeckerKamera:
Martin KukulaHudba:
Yann TiersenHrají:
Daniel Brühl, Katrin Saß, Maria Simon, Čulpan Chamatova, Florian Lukas, Alexander Beyer, Burghart Klaußner, Michael Gwisdek, Marc Bischoff (více)Obsahy(1)
Originálním a velmi humorným způsobem se k nedávné historii bývalého Východního Německa vrátil režisér Wolfgang Becker. Příběh začíná v roce 1989, kdy nadšeně socialistická paní Kernerová upadne do kómatu, když uvidí v televizi svého syna, jak se účastní protistátní demonstrace. V kómatu přetrvá celých 8 měsíců a zaspí tak pád berlínské zdi, sjednocení Německa i konečné vítězství kapitalismu. Po jejím procitnutí je pak na jejím synovi Alexovi, aby dle doporučení lékařů zabránil šoku, který by ji mohl zabít. Alex začne v panelákovém bytě o výměře 79m2 rozehrávat velkolepou mystifikaci. Paní Kernerová připoutaná na domácí lůžko si tak dále užívá socialismu a tv zpráv s líbajícími se soudruhy (netuší, že si synáček zařídil své malé TV studio, kde se svými kamarády připravuje dobové zprávy).
Zavzpomínejme si na motocykly Simson, krepsilonové ponožky, vzorkované tapety, víkendové kempy, optimistické znělky televizních novin, starty Sputniků... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (447)
a je mi fakt lito, ze nejsem Nemec, abych si to poradne uzil. ()
Pekná hudba, zaujímavý námet a odkazy na Kubrickove diela (Becker je zrejme jeho fanúšikom) žiaľ nevyvažujú priemernosť tohoto filmu. A aj ten koniec mohol byť o niečo dramatickejší... ()
K tomuhle filmu jsem přistupovala s krajní nedůvěrou, ale byla jsem velice mile překvapená. Je úsměvný, dojemný, lidský a láskyplný, vrací se do let 1989 - 1990 v bývalém východním Německu. Rozhodně není černobílý, nesnaží o hodnocení minulosti a současnosti, je to obraz doby poskládaný ze střípků událostí, které s ní souvisely - na pozadí osudů jedné rodiny. Paní Kernerová, která dlouhé roky žila pro ideály socialismu, se po osmi měsících převratných změn probouzí z kómatu do docela jiného světa. Hloubku jejího vnitřního přesvědčení posuďte sami, vzhledem k emigraci svého manžela neměla vůbec jednoduchou pozici. Příběh je vyprávěný z pohledu jejího milujícího syna Alexe, který se svou nemocnou matku snaží za každou cenu uchránit před šokem ze změny režimu a do jeho mystifikace jsou dobrovolně i nedobrovolně postupně vtaženi všichni z jejího blízkého okolí. Bohužel neznám žádný český film, který by události té doby u nás dokázal zobrazit tak citlivě, nestranně a s takovým nadhledem. ()
61. Zlatý Glóbus za rok 2003 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Německo ()
6/10 ()
Komedie to tedy moc není, bylo to spíš takové milé a chvílemi hodně smutné a nostalgické. Výkon Daniela Brühla jsem si užila, stejně jako kulisy Berlína. ()
Po přečtení místních komentářů mám pocit, že jen málokdo ten film vlastně pochopil a proto ho málokdo docenil. Na vině bude mít určitě podíl předpoklad, že se jedná o komedii, a s ním spojený v tomto směru poněkud matoucí název. Ono slovní spojení "Good Bye Lenin!" skutečně vypadá, že slibuje komedii, nebo minimálně komediálnější a odlehčenější podívanou. Opak (téměř) je pravdou. Film oplývá momenty které jsou směšné, ale jedná se spíš o sardonický smích nad absurdností doby než o nějaké legrace. Ale hlavně je o lásce, o lásce syna k jeho matce, o tom jak pro ni, a jejím prostřednictvím i pro sebe, udělá DDR takovou, jakou ji chtěl mít, a jaká pro něj snad byla v jeho dětství, kdy ji pro něj ztělesňoval první německý kosmonaut Sigmund Jähn. Film rozhodně není žádným melancholickým ohlížením spojeným s ohlazováním hran (jak je zvykem v české kinematografii), v podstatě celý se totiž odehrává až po pádu Zdi, a minulé je zde ne pouze oživováno, ale Alexem aktivně měněno. Nesnaží se vlastně pro svou matku vytvořit simulaci DDR, ale, svou aktivitou při změnách fiktivní současnosti, její simulakrum. A závěrečné "promítání" zpráv, nad jehož uvěřitelností pro Alexovu matku se někteří uživatelé pozastavili, se odehrává po jejím rozhoru s Larou, jehož útržek, který zaslechneme, svědčí pro to, že pravý stav věcí je jí už znám. Alexovo vypravěčství však není narušeno, a tak on sám o tom neví. A tak se tato scéná stává vlastně jakýmsi smířením, jehož podstatou nejsou události jež Alex pro svou matku zkonstruuje, ale jejich vzájemná láska. ()
Ačkoliv německá kinematografie je pro mě poměrně neznámá, tento film byl podle mého velice úsměvným nakouknutím do doby tehdejšího východního socialistického Německa. Nápad dvou sourozenců zatajit své nemocné matce, že došlo ke sjednocení státu a změně politického systému, je tak neuvěřitelný, že jim člověk drží palce, aby se jim to opravdu podařilo. Film je určitě už jen svým námětem velmi zajímavý, že stojí za to ho vidět. ()
Upřímně kolik jsme viděli komedií, které se odehrávají na pomezí let 1989-90 a odehrávající se během sjednocení Německa. Docela dokážu pochopit, že v tom zainteresovaný národ bude vidět kult, ale z našich zeměpisných šířek se to těžko chápe, i když máme za sebou to samé. Původní nápad je hodně zajímavý a rozhodně produkuje spoustu vtipných situací. Jenže všechno se děje tak říkajíc na jedno brdo. Opakované vtipy a situace nepřidávají na atraktivitě. Zajímavý počin, ale ničím nevybočující z žánru. ()
Spíš čtyři než tři hvězdičky, protože Chulpan Khamatova má sice prapodivné jméno, ale moc jí to sluší ;) Ale vážně - Good bye, Lenin je docela vtipná komedie, která sice hodně kopíruje - naprosto jistě z Amélie a možná i z České sody (opravdu by mě zajímalo, jestli ji pan režisér viděl, shoda náhod by to musela být neuvěřitelná). Slušné herecké výkony, dobrá kamera - jen ten scénář mohl snad být víc než sbírka skečů... Občas jsou tam nelogické pasáže a hlavně mám dojem, že z toho strašně trčí, že W. Becker nikdy v DDR nežil, a tak trochu netuší, o čem to bylo... Shrnuto a podtrženo: "Děkujeme, že jste si vybrali Good bye, Lenin a přejeme vám dobrou chuť!" ;) ()
Film, který nepostrádá nápad, a nějakou hlubší myšlenku. Hlavního herce zatím moc neznám, ale co nevidět tak si seženu i ostatní filmy kde hraje. 75% ()
Na filmu jsem byl v kině se školou, takže si asi umíte představit, že mě to vůbec nezajímalo. Už název mě odradil. Teď jsem se ale na film koukl znovu v televizi a už to bylo mnohem lepší. Hlavně jsem se zaposlouchal do hudby. Klavírní variace od Yanna Tiersena mi způsobovaly husí kůži. Nejlepší na to bylo, že tuto hudbu jsem už znal z Víkendu na nově, kde používají k dokreslení atmosféry soundtracky. Jenomže jsem nevěděl z jakého filmu je zrovna tato krásná hudba, která když se ve Víkendu objevila byl jsem štěstím bez sebe. Konečně to teď vím a soundtrack už mám doma. Zpátky k filmu, celý nápad mě zaujal, přišlo mi to chvílemi vtipné, chvílemi velké drama a hlavně krásně vykreslený komorní příběh z jednoho postkomunistického bytu. ()
Mě to moc vtipné nepřišlo. Nápad pěkný, ale to je tak všecko. ()
Nelžeme proto abychom chránili druhé, ale sebe sami....Skvělé- tenhle film kde muzika pro mě hraje důležitou roli, mám moc rád..Nenapadlo mě, že se dožiji doby, kdy uvidím povedený film německé provenience :-) ()
Milý film německého přátelství. Jeden z mála filmů v němčině, kde mi až tak moc nevadila - vizuálně brilantní, retrem vonící a dějově zajímavý. ()
Komediálny ani romantický film to určite nie je, aj keď úsmevné situácie sa vyskytnú. Good Bye Lenin je ľahká dráma s pomalším dejom, ale určite originálnym. Podobných filmov je minimum a pre pamätníkov je tento film určite skvost. Poohliadnutie za dobou, ktorá je našťastie dávno za nami. Režijne príliš nevyniká a herecky taktiež skôr priemer. Film má určite niečo do seba a pre tých, ktorí sa aspoň trocha vyznajú v histórii nie až tak vzdialenej je Good Bye Lenin povinnosťou. Na mňa celkový dojem z filmu nebol až taký vzácny, ale kvality uznávam. Ostávam ale pri priemernejšom hodnotení. 70% ()
Ve výsledku krásný film, skvělý zážitek a přitom důvod k podívání se na něj byl pouze jediný - hudba Yanna Tiersena. I když bychom mohli zaznamenat určitou inspiraci třeba ve Funesovském Hibernatovi, Good Bye Lenin je o mnoho srdečnější. Zachycení doby perfektní, alespoň takhle ji vnímám teď. A co je ten mladý hlavní hrdina schopný udělat pro svoji maminku, to prostě nemá chybu. ()
Horce ladena komedie z nadavne doby, ktera vsak v porovnani s ceskymi filmy teto tematiky nema sanci, ale za shlednuti urcite stoji. ()
Pro většinu z nás později narozených se bude zdát film silně nadnesený, ale pro ty, kteří zažili předrevoluční tlačenice na banány atd. to asi bude jako by se dívali zpět do své minulosti. Každopádně je tu spousta dobrých vtípků a hlášek spojena s vážnějšími ale ne zas tak vážnými tematy takže si to každopádně užijte ()
Film, u kterého se jen těžko domýšlím, co chtěl říct a čím chtěl vlastně být: zároveň komedií politickou i romantickou a ještě rodinným dramatem, ztřeštěně dovádět i laskat po dušičce, na minulý režim vzpomínat kriticky a zároveň nostalgicky… Nic proti tomu, kdyby se to povedlo, byl by to docela trefný obrázek toho, jak jsme to s životem v komunismu a s jeho koncem jako jednotlivci i společnost měli, ale povedlo se to? Přijde mi, že tu nedrží pohromadě ani scény a postavy, natož bláznivý námět s vážným zamýšlením a Tiersenovým povrchně miloučkým klavírkem, a pod tím vším na mě vykukují (těžko říct, jestli plánované) náznaky úplně jiného filmu, o malém despotovi, který se sám nedokáže smířit se změnou režimu a chudáka nemocnou mámu si bere jako rukojmí, až nakonec v závěrečné scéně všichni hrají komedii kvůli němu, ne kvůli ní – to ale (naznačeno a nereflektováno) není obraz lásky a rodinné soudržnosti, to je potvrzení a oslava přetvářky. ()
Související novinky
Na Febiofest přijede Daniel Brühl
Organizátoři Febiofestu přivítají jednoho z nejvýraznějších mladých evropských herců Daniela Brühla. Jeho dnes už světovou kariéru nastartoval německý snímek Good Bye, Lenin!, zahrál si i v hvězdně… (více)