Equalizer 3: Poslední kapitola

Začátek filmu připomíná tak trošku Lonely planet a já měl sto chutí sbalit si svých pět švestek a to nádherný italský město poctít svou návštěvou, úplně jsem dostal chuť na tu kávičku, kterou si tam Denzel dávkoval, ale občas se scénář připomene s tím, že nesledujeme reklamu na cestování, ale akční snímek a postupně nám odhaluje zlo víc a víc až ho odhalí úplně, Denzel dopije svou kávičku a ujme se akce, to je poměrně nekompromisní a nutnu říci, že i když Fugua mnohým nevoní, tak já si na jeho režii nikdy zásadně nestěžoval a ani tady to dělat nebudu. Naopak líbilo se mě to postupné zvyšovní dávek napětí a akce až k samotnému finále. Z postav mě zaujala mladá policajtka v podání madam Dakoty Fanning společné scény s Denzelem měli takovou flirtovní jiskřičku a hrozně mě bavily. Takže jo Denzelovi jsem tady fandil víc než ve druhým díle a celkově se koná docela spokojenost. (29.08.2023)

Amalfské Atrani (ve filmu Altamonte) je idylické městečko zabydlené samými usměvavými, přátelskými, bodrými, zkrátka príma lidičkami (tfujtajxl). Takový malý roztomilý skanzen, kříženec jehovistického kibucu, Hobitína a vyumělkovaného Montmartru z Amélie. I místní mladý šerif je milý a dobromyslný prosťáček. To třeba jednou najde v noci na silnici postřeleného černocha a ihned ho odveze k místnímu hobitínskému doktorovi domů, zaparkuje mu auto, které ani neprohledá a vůbec ho ani nenapadne to ohlásit někam výš. Ten černoch je samozřejmě náš starý známý ekvalizér McCall, Robert McCall, který se právě vrací z jisté sicilské prácičky. No. Potom ovšem na zdejší oblast dostane zálusk neapolská Camorra, jejíž gangsteři jsou krutí, drsní a vypadají většinou jako manekýni od Armaniho. Ale když se v "Altamonte" jejich cesty zkříží s cestou našeho ekvalizéra, je jasné, že jeden z nich to šeredně odskáče. Nebudu spoilerovat, ale byl jsem napnutý jako struna až do posledního záběru, jak to všechno dopadne. Ekvalizér už sice zestárnul, takže spíš než Texas Rangera, Bonda, Ramba nebo Seagala evokuje Clinťáka z Unforgiven, ale masakrování zloduchů mu jde pořád dobře od ruky. A v hollywoodském zákulisí se prý špitá, že ve čtyřce (to už ekvalizérovi bude přes sedmdesát) si McCall odskočí na takový malý soukromý džihád do Rusi, kde nejdřív zlikviduje všechny wagnerovce, vykydlí celou Státní dumu a v kremelském finále pak nekompromisně a sadisticky nafiletuje Putina mačetou. Wow! (06.10.2023)

Třetí Equalizer je v podstatě ryzí seagalovka, akorát místo špekatého, herecky netalentovaného a obludně narcistního ližprdelky východních diktátorů je tu v hlavní roli dvouoscarová továrna na charisma, které ani blížící se sedmdesátka nikterak neubírá na absolutní coolovosti. Stylový, atmosférický a skvostně vygradovaný úvod mě hodně namlsal, zbytek ale jede podle té nejohranější scénáristické šablony, jakou může staromódní akční film s těžkotonážním westernovým jádrem vůbec mít.  Řemeslně je to úplně ok, ale ta bohorovnost a naprostá nepřemožitelnost Denzelova hrdiny filmu zbytečně ubírá (obzvlášť v nehezky odbyté finální akci) na napětí a toliko potřebných emocích. Další díly netřeba. 60 % (06.09.2023)

První, co jsem nedlouho po začátku udělal bylo, že jsem si vygooglil na mapě městečko, kde přesně se film natáčel. Ve filmu se toho zas tolik neděje, není to akce Johna Wick, který by tu kosil padouchy v  nonstop akci. Ve zdánlivé idylce na pobřeží zapsaném v Unescu napětí graduje pozvolna, než tomu amíkovi dojde trpělivost a těm hajzlíkům promluví do duše. I přes absenci většího množství akce to není nuda. 75% (viděl jsem 1x, titulky) (07.02.2024)

V jednoduchosti je krása. Po tragické dvojce, přichází ve všem lepší, Poslední kapitola. Nekompromisní Robert, tentokrát zachraňuje krásné Italské městečko, od místní mafie. Skvělá úvodní,  brutální scéna ve vinici, spousta krvavých killů, perfektní výběr kladných i záporných postav a i když to bylo místy pomalejší, tak díky prostředí a atmosféře, to vůbec nevadilo a uteklo mi to strašně rychle. Skvělý film, silné čtyry hvězdy. (21.10.2023)