Beethoven

Vždy se v nějakém období objeví rodinný film se psem. V devadesátých letech na scénu vletěl uslintaný bernardýn. Psí rasa, která je zřejmě od pohledu dobrácká a korpulentní, a to se do filmu hodí. Seškrábe se nějaký příběh, povolají se cvičitelé psů a početný zástup bernardýnů - dublů a zaplácne se to nějakým tím dobrým a očekávaným koncem navzdory počátečním peripetiím, které je rodina nucena s domácím mazlíčkem absolvovat, než se definitivně smíří, že se stane právoplatným členem jejich rodiny. Filmů na tohle a podobné téma je nepočítaně. Zesnulý producent a scenárista John Hughes byl na to expert a v devadesátých letech chrlil podobných fláků bez psů, se psi nebo dětičkami různých věkových kategorií, celkem úctyhodnou řadu. Ve svých prognózách se vyznal a věděl, co na diváka zabere. K této rodinné komedii napsal scénář pod pseudonymem. Beethoven, jak se jmenuje bernardýn z tohoto filmu, se dočkal několika dalších a stále méně povedenějších pokračování. Tohle je ještě poměrně snesitelné, ale kdo trochu zná produkty slavného producenta Johna Hughese, nebude ničím překvapený, ale mohl by být, při troše dobré vůle a lásce k němé tváři, i něco jako pobaven. 60% (26.05.2012)

Hlavním tahákem je samozřejmě extrémně roztomilý bernardýn, ale v mém případě ho zastiňuje Bonnie Hunt, která je podle mého názoru jednou z nejzajímavějších hereček pro role milých manželek. Já osobně si docela dobře dokáži představit, že bych s někým takovým strávil zbytek života. A to jsem tvrdý odpůrce stálých vztahů :)). Ale zpátky k filmu. Ve své podstatě standardní rodinná komedie, kterou ale nelze, přes několik chyb, odsoudit. (28.12.2005)

Pes Beethoven, který spustil jednu z nejnechutnějších sérií továrny na sny, tady ještě působí formou neškodné blbůstky. Opět Vás čekají ty známé scény, kde "dvounohý" úpí nad tím "čtyřnohým" v podání podstatně slabších herců a scénáře jen pro ty nejmenší. Párkrát by úsměv přijít měl a režie je standartní, ovšem stačí jednou. Další čtyři pokračování jsou krutý žert. (30.09.2005)

Prvý diel bol celkom fajn. Beethoven síce rozhodne nepatrí k vrcholným filmom žánru (pokračovania od tretej časti sú na smetisku rodinných filmov hneď vedľa Sám doma 3,4 či Syn masky) ale má šťastie že bol natočený začiatkom 90. rokov kedy atmosféra doby rodinným filmom svedčila. Film má svoje sympatické momenty aj vďaka nádhernej hudbe Randyho Edelmana, ktorý mi bol až donedávna úplne neznámy. A zatiaľ čo pri aktuálnej Múmii som ho mierne hanil tu ho musím vyzdvihnúť. Okrem roztomilého ústredného beethovenského motívu ponúka aj príjemnú variáciu na melódiu z Ducha. Po hereckej stránke potešia vedľajšie úlohy Davida Duchovného, Stanleya Tucciho či dokonca Christophera Castila alias Marka Fostera z Kroku za krokom. Na druhej strane do úlohy hlavy rodiny mohli skutočne vybrať niekoho sympatickejšieho a herecky vyzretejšieho. Čo sa týka bernardýna bol vcelku zlatý, najmä keď bol ešte šteňa. Čo však film strháva dolu je priemerný scenár našťastie práve tomuto žánru to v konečnom dôsledku až tak veľmi neškodí, deti si určite sťažovať nebudú. Mne však prišla technická stránka filmu strašne priemerná. Od rutinnej réžie až po nevýraznú kameru, strih a herecké výkony. Žiaľ počnúc druhým dielom išla kvalita dolu ešte viac- priam rapídnym tempom. (05.08.2008)

Když jsem byla malá, tak jsem měla tenhle film hodně ráda. Dneska už to tak horké sice není, ale myslím, že to pořád potěší a je to prostě ideální rodinný film, kde není nouze o vtipné a milé situace. Sice o hereckých výkonech se tady moc mluvit nedá, ale o tohle tu ani tak moc nejde, Beethowen je prostě fajn sám o sobě. (26.06.2013)