Bod obnovy

Hlavným pozitívom filmu je vizuál, ktorý dáva aspoň náznak toho, že ide o drahý film, na naše pomery veľkofilm. A ešte sú tu príjemné odkazy na budúcnosť, ktoré dávajú tušiť, že v roku 2041 tu ešte nebudú Spojené európske emiráty, ale Spojená európska federácia a napodiv zatiaľ bez muezínov v Prahe. A ani green deal asi veľmi nevyšiel, lebo tu sa z komínov dymilo jak z huby Atatürka. Inak ako sci-fi kriminálka je to výrazne inšpirovaná záležitosť inými slávnejšími filmami (Blade Runner, Minority Report), čo bije do očí, no na rozdiel od nich je úplne nudná, bez prekvapení, tá detektívna časť vôbec nevťahuje. Vlastne kým sa človek vpraví do deja, už je aj koniec. Hlavná herečka fádna, Hádek ako po slede veľmi ťažkých ponocovaní, ale to si jeho postava žiadala, Šťanke mal našťastie len štek na úrovni vlakového výpravcu, úplne zbytočne mu platili, no a Ondrík si možno zaslúžil aj viac priestoru alebo širokospektrálnejšie hranie. A keď sa ho stále pýtali, že kde je Florenc, nechápem, prečo im hneď nepovedal, že hneď vedľa Hlavního nádraží. (28.01.2024)

Hned první záběr s zimmerovskou hudbou ohromí, uvědomujíc si, že jde o český film. Monumentální exteriérová výprava se skvělým dizajnem, včetně aut, hologramů či digitálních obrazů je v Bodu obnovy na světové úrovni. Dějově by nevadilo že jde pouze o kriminálku ve sci-fi prostředí. To byla i Minority Report. Handicapem je snaha držet diváka v non-stop napětí neustálým, často zbytečně kličkujícím řešením zápletky skrze dialogy, dialogy a další dialogy. Bez originálního a údernějšího vtažení do děje jsem nebyl ochotný (a v rámci noční festivalové projekce po celém dni ani schopný) tu překombinovanost pobrat. Příště přijít s originálnějším námětem, ubrat kecání, vybalancovat oddychovými pasážemi s poznáváním postav a bude to pecka. Klidně jako filmová série se stejnou slečnou detektivkou. Je dobře obsazená, dobře se na ní kouká a její postava vybízí k rozvinutí. [Karlovy Vary IFF] (06.07.2023)

„Bájný Fénix vstává, naději nám dává.“ Bod obnovy přináší závan svěžího scifi vzduchu z Hlozových hvozdů a to navzdory tomu, že v lesích blízké budoucnosti je bordel jako v tanku. Zato česká megalopole z roku 2041 (za pouhých 17 let, humorné) se blýská kovem a sklem futuristických suicidálních mrakodrapů, kde připálíte cibulku, otevřete okno a hned se cítíte jako pták. Doslova. OBNOVENÉ OKÉNKO: [][] Co nejvíc zaujalo? ⸎ Kreativní využití bodu obnovy zhrzeným paroháčem. ⸎ Boomerská bába, pohrdající přetechnizovaným světem, počítači i mobily, přitom čumící na hologramy zpráv v oživlém Blesku a žijící „přírodně“, čili v plesnivé barabizně vedle skládky odpadků. ⸎ Andrea Mohylová, česká Scarlett Johansson. Bojuje s orwellovským korporátním spiknutím, hezounem z Interpolu se spasitelským komplexem, i s vlastním bodem obnovy. [][] Jen škoda, že Em pro samé zálohování nemá vůbec čas na sex. Povedené scífko, byť oživování mrtvých pomocí flešky a vany amarounovitého rosolu, to má své Mouchy. Když někoho přejede vlak nebo se stane obětí letecké katastrofy, stačí do laboratoře přinést jenom flešku a např. nohu? A co když do jiné laborky někdo přinese flešku a ruku? Ha? :-)) Námět na Bod obnovy 2. (27.01.2024)

// Český Blade Runner se nekoná ani omylem, na to by ty parádní kulisy a skvělé sci-fi propriety potřebovaly i scénář, který není jen sbírkou těch největších žánrových klišé, nelogického chování postav, směšně průhledných zvratů a zápletky vykradené z tuctu lepších filmů a her. O vyloženě nesmyslných zákonitostech představeného světa raději ani nemluvím. Škoda, protože jak často se stane, aby v Česku někdo chtěl točit něco takového, o to víc se kluci měli snažit, aby jim to celé dávalo smysl už na papíře. 4/10 (04.07.2023)

V těchto vodách se hodí obligátní "na naše poměry" slušné, nicméně po ohlasech jsem čekal mnohem, mnohem víc.  Potěšil pokus o civilní pojetí, který ale zašel asi až příliš daleko a de facto z příběhu vykostil život, a to o ten šlo především. Budoucí společnost Střední Evropy v roce 2041 směřující nenávratně do neradostné dystopie pak očekávaně pouze načrtnutá, a to spíš formálně, zakřivené budovy, bordel v přírodě,  Harry Potter atd., ale tyhle obrysy a obrysy Andrei Mohylové byly na všem to nejhezčí,.  Příběh vystřižený, a místy i stejně zahraný, ze Specialistů (dva viděné díly s Dejdarem a asi pět s Prachařem ke znalosti stačí) mě k nějaké vážnější orgastické příhodě nepřivedl a už zítra si ho nebudu pamatovat. Zálohování pak vyvolalo spoustu otázek, ale i odpovědí. Dokážu si  totiž představit třeba zálohovanou drůbež, kdy bude v Tescu ve výkupu stačit vrátit třeba stehenní kůstku a už druhý den bude onen brojler zase na jatkách... Světový hlad vyřešen. (14.02.2024)