Christine

Další mistrův výborný horor o vraždícím autě natočený podle známé knihy Stephena Kinga. Film s mrazivou atmosférou, podpořenou jeho typickou minimalistickou hudbou a navíc se film může opírat i o dobrý scénář. John se vyvaroval úskalí tj. na scény s vraždícím automobilem, oddělené povinou nudou, místo toho se však věnoval důkladně i psychologii hrdinů. Dlouho lze všechny události vysvětlit přirozeně, až někdy v půli filmu se ukáže Kristýna ve své vražedné kráse (scéna obnovy poničeného vozu je i na dnešní dobu velmi zdařilá). I kdyby se vystříhaly všechny akční scény, zbude nám dobrý psychologický film, což se o většině hororů říci nedá. (28.11.2003)

Kingova Christina patří k těm jeho (několika málo) knihám, které se mi nečetly příliš dobře, nicméně to, co s tím příběhem udělal John Carpenter, je obdivuhodné. Je to pořád béčko, ale je hrdé. Zábavné i napínavé, stylové od úvodních titulků po úplný závěr. Je jedno, že nad některými scénami nebo nad jednáním některých postav by si člověk mohl ukroutit hlavu, protože sem se právě takové věci hodí. Scény jako první "samooprava" nebo ta v plamenech jsou nezapomenutelné. (28.04.2019)

Carpenter a King je docela slušný spojení pro horor, ale nic moc z toho nevylezlo, respektive nic hororovýho, to už byl daleko větší horor i Maximum Overdrive. Navíc auto vůbec nepůsobí nějak drsně, zabíjí dost cenzurovaně, což je teda hodně velký mínus, kór když samotnejch vraždících scén je minimum a atmosféra se pro změnu nekoná téměř žádná. Od Carpentera bych teda očekával daleko víc (26.02.2009)

Výborná knížka od Kinga by asi bez škrtů natočit nešla - je v ní kladen důraz na tradičně bohaté Kingovské charaktery, dobovou atmosféru a vztahy mezi lidmi, hlavně přátelství dvou hlavních postav je tam uvěřitelně a pochopitelně vylíčeno. Tvůrci chytře z knihy vzali základní koncept příběhu - vztah kluka k jeho autu v éře dospívání a očesali ho od zbytečností a pro film směšných elementů (žádný zombík na zadním sedadle vtělující se do žijícího člověka). Převzatá kostra sem tam působí komicky. Scénář klade důraz na pár přenesených detailů, jako podělaná deska od auta, sáhnutí do rozkroku při rvačce nebo sled událostí v open-air kině, ale přitom pro ně kvůli odebrání zbytečností není žádné logické zdůvodnění. Postava Charlieho se prostě mění a film to prezentuje jako zlý vliv samotného boje o auto, což je trochu legrační vzhledem k charakteru změn. Film odvypráví co má, divák neznalý předlohy se párkrát podiví, ale úkol je splněn. Carpenter je mistr řemesla a není divu, že Christine je dobře odvedená práce, tradičně vypiplaná vizuální a hudební stránka, nenápadně oslavující zlatá léta amerického designu aut. Ne všichni fanoušci Kinga a Carpentera budou nadšeni - není to Carpenterův autorský film ani dokonalá adaptace - samostatně ale Christine ujde. 3.5 rudé hvězdy. :) (22.09.2011)

Sázka na jistotu v podobě spojení dvou hororových titánů - teprve se rozjíždějícího Kinga a Carpentera na vrcholu - přineslo podobně jako později u Romerovy Temné poloviny - knižní předloze sice značně věrný, ale překvapivě bezkrevný film. V čemž je ale King nevinně, protože knižní předloha o posedlosti, dospívání, rozpadu přátelství a ztrátě rodičovské kontroly nad dospívajícím potomkem je vynikající a nepsal scénář. Dílem za to může scénář, který knihu zjednodušuje a emocionálně zplošťuje (odfláknutá postava dominantní matky, bleskový přerod Arnieho i odbytý Dennisův oblouk), dílem Carpenter, který umí vyčarovat výrazně silnější atmosféru a i s vraždami autem se dalo víc vyhrát. Pochválil bych casting Arnieho i herecký výkon jeho představitele, který fungoval v obou polohách. A fajn byla i přidaná scéna, kde Arnie chytí svého otce pod krkem nebo akce na benzince. Co mi naopak chybělo, byla scéna, v níž Arnie před Dennisem hystericky brečí a řve, že to všem těm hajzlům nandá. Carpenterovo mistrovské období holt vyvrcholilo Věcí. Pro zajímavost, King byl už počátkem 80. let tak populární, že Christina šla do produkce ještě před vydáním knihy. (26.11.2006)