poster

Věc

  • Česko

    Tvor

  • USA

    The Thing

  • Slovensko

    Vec

Horor / Mysteriózní / Sci-Fi / Thriller

USA, 1982, 109 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Karlos80
    *****

    Děsivá přehlídka nechutných speciálních efektů s rozpadajícími se těly mutujícími do odporně slizkých kreatur. Jeden z NEJ-legendárnějších filmů ve svém žánru, od ještě více legendárnějšího scifi režiséra Carpentera s depresivním hudebním doprovodem, co víc si může horor fanda přát, než shlédnout tuhle klasiku.(28.10.2011)

  • Galadriel
    ****

    Zpočátku docela banálně se tvářící zápletka získá na hororové zajímavosti v okamžiku, kdy se dozvíme, že ta věc se může proměnit v kohokoliv z vás. Ani obyvatelé polární stanice, ani diváci netuší, kdo je stále ještě "normální" a kdo už je replikou možná bažící po asimilování celého lidstva. Strašidelný dojem umocnil fakt, že jsem si tenhle film neprozřetelně pustila na notebooku v půl 12 večer, takže jsem měla k dispozici opravdu tu nejlepší atmosféru, jakou snad při sledování hororu člověk může mít. Přesto se mi chvílemi zdálo, že jsem se spíš často lekla, když něco odněkud nečekaně vyskočilo, než že bych se bála...(7.2.2007)

  • TheRaven
    *****

    Osamocená polární základna, mráz a něco, co by tu být nemělo. K tomu velice skličující atmosféra a výborná hudba. Když jsem asi v sedmi letech objevil tento film doma na videokazetě, sral jsem strachy. Od té doby si ho pravidelně pouštím tak jednou za rok a věřte nebo ne, líbí se mi pokaždé o trochu víc. Film, který udělal z Carpentra jednoho z mých nej režisérů.(11.11.2007)

  • genetique
    *****

    Aj napriek pokročilému veku tohto úchvatného horroru, keďže som ho videl v roku '06, som ho musel zaradiť medzi desivé špičky. Úžasná atmoška, veľmi vydarené kulisy, mierne stále ešte podarené efekty a o scenári ani nehovorím. Tvorcovia úplne vylúčili naivitu horrorových scén a všetko má teda ten správny spád. 90%.(30.8.2006)

  • Lavran
    *****

    Jak už víme ze zámořské produkce vzešlé během studenoválečných padesátých let, o společenské tísni se dá nepřímo vyprávět i na půdorysu psychologické sci-fi/hororu, tedy předně a nejsrozumitelněji tam. Věc je produktem podobně podezíravého období, které zasáhlo hollywoodskou tvorbu v osmdesátých letech (tentokrát však nikoli ve spojitosti s politikou, ale s hrozbou nových smrtelných virů typu AIDS). Jde o jeden z nejděsivějších, nejvíce znepokojujících a nejchytřejších hororů, s jakými se může běžný a nepříliš "sečtělý" divák setkat, a to nejen kvůli neopakovatelné atmosféře zmaru, tísně a nejistoty. Je možné namítnout, že Věc není filmem originálním. Ano, o tom nelze pochybovat. Imituje fabuli staršího a v jistém směru i kvalitnějšího Vetřelce, ale lišácké přenesení konfrontace se skrytým a nevypočitatelným nepřítelem z prostor klaustrofobické a temné těžařské lodi, plující nezměrnou kosmickou pustinou (dead space), kde "nikdo nemůže slyšet váš křik", do osamocené výzkumné stanice kdesi v odlidněné a neméně rozlehlé Antarktidě, kde "by mohl váš křik být i vyslyšen, ale dříve zanikne v kakofonii polární bouře", dělá učiněné divy. Oslovení prostředí jako oživlé kulisy, resp. další postavy příběhu, která zviditelňuje paranoický stav mysli a odříznutí postav od tepla civilizace, je mezi těmito dvěma díly nejvíce zřejmým, nejpříbuznějším prvkem, ale souběžně tím nejrozdílnějším, protože oba dva režiséři jej využívají za jiným účelem - Carpenter v budování nervozity, obav ze zjevného a všeprostupujícího parazitického nepřátelství; Scott jako symfonii mrtvého ticha, kosmické hrůzy, děsu z neskutečného a neviděného a lidské malosti (odtud také rozdílné chápání a využití monster). Své nezastupitelné místo v děsivé atmosféře "spiknutí" hraje i Morriconeho minimalistická hudba, která originálně využívá rytmu lidského organismu, totiž tepu srdce. I ten však zaniká v hluchotě a slepotě ledového království. Není úniku. Na rozdíl od plíživého Vetřelce je však ve Věci kladen větší důraz na hyperbolické a groteskní násilnosti. Ty i v dnešní době zůstávají neobyčejně naturalistické a zvrácené, což je deviza, které by moderní digitální morfing dosáhl jen s obtížemi. Monstra ke všemu vypadají jako ty nejabsurdnější a nejobludnější projekce lidského podvědomí, přičemž s psychoanalytickým modelem koresponduje i finální "sestup" do labyrintu sklepení. A na závěr, když nám Carpenter nepřímo dává pocítit naději ve zjištění, že přežije jen ten největší ochmelka z okolí (akcent na umisťování destilátů do záběru), si dovolil být i notně cynický. A nebo je to naopak a zaujme stanovisko hluboce lidské? Ta nejistota!(6.4.2007)

  • - V českém dabingu všichni oslovují doktora Coopera (Richard Dysart) jako „Doc“, což vede k domněnce, že se tak jmenuje. Ve skutečnosti ho v originále oslovují stejně, ale v angličtině je „Doc“ zkratka, a tedy i často používaná přezdívka pro doktora, nejde tedy o jeho jméno. (Furi)

  • - Se slovy: "Tady to vypadá na zcela normální vnitřnosti," doktor vytahuje z dutiny břišní jedné z mrtvých osob ledviny krávy, které lze rozpoznat dle jejich typických laloků, které člověk nemá. (Verka13)

  • - Nakladatelství Dark Horse vydalo v roce 1992 dvoudílný komiks, který se jmenuje stejně jako Hawksova verze (1951), jehož děj se odehrává den poté, co skončil tento film. (Martrix)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace