Hodina prasete

Film o absurdní zabedněnosti lidí, ba víc než lidí - většinové společnosti - stupidně trvajících na dogmatech vrchností předepisované víry bez ohledu na to, že bije do očí, jak jsou poučky neslučitelné se zdravým rozumem. Známý jev vyhnaný do krajnosti. Jenže předobrazem jsou skutečné události, skuteční pitomci. (27.04.2014)

Obhajovaní svině u soudu. Neděje se to i teď..? Interesantní fraška z francouzského středověkého venkova, která s lehce detektivním nádechem přibližuje tehdejší nezvyklé justiční praktiky (něco jako Právo a pořádek ve chlívě). Vše klátící Firth se zmuchlanýma tesilkama na hlavě, kněží Holm se sympaticky pragmatickým přístupem, nahé vnadné ženy s depilačními anachronismy a spíše stylizovaný než nějak špinavě autentický pohled do doby, kdy bylo protiprávní lítat na koštěti a líbat ďáblovu řiť.. Je tu jeden zvláštní paradox. Říká se středověké tmářství, ale když nyní někoho svým útokem usmrtí zvíře, je většinou rychle zabito či utraceno. Tehdy alespoň dostalo právního zástupce a mohlo doufat v osvobození při soudním procesu. Třeba zrušit líčení, protože nebyl zajištěn překladatel, svalit to na nepříčetnost nebo podplatit soudce nabídkou sexu.. (26.05.2020)

Ve středověké Francii se na zvířata vztahoval stejný zákon jako na lidi včetně soudních procesů... A tak je nakonec oslice Virginie omilostněna, ale sedlák, co ji svedl a znásilnil, je po právu oběšen. Tenhle snímek by si zasloužil obšírný komentář, ale ono je mnohem lepší se na něj rovnou podívat. Ve středověkých kulisách se odehrává absurdní divadlo, které je palčivou alegorií naší doby. Právo je v rukou mocných, národnostní menšiny jsou podřadné a lež s přetvářkou slaví žně. Všudypřítomná nahota není vulgární, ale přirozená tak, jak jen v evropském filmu může být. Město a hrad jsou jako dvě věže stojící proti sobě, jen jedna však vládne všem. Jen jsem měl pocit, že právník Courtois by ve skutečnosti dopadl zle... V závěru se naplní proroctví čarodějnice, které si ale zřejmě většina vyložila úplně jinak. A dnes? Zatímco u nás tisíce dětí úpí v ústavech, společnost zajímá více gorilí mládě či vlastní pes...jen abychom se ještě nedočkali Hodiny prasete... (27.01.2014)

Mladý idealistický právník přijíždí na venkov, aby se oprostil od městské zkaženosti... jenže i kdyby se nepsal rok 1452, byl by to hodně naivní nápad, natož když jsou vám v rámci pracovní náplně servírovány vraždy, maleficia a požádání manželky bližního svého, smrtelné i stabilizované hříchy se mají čile k světu, padlé řády a odsouzení kacíři rozhodně nemají v úmyslu odpočívat v pokoji a španělskou inkvizici a černou smrt můžete čekat hned za nejbližším rohem. Richard Courtois rozhodně není prvním ani posledním právníkem, který obhajuje čuňata a na lavici svědků povolává krysy, ale je s přehledem nejsympatičtější a navíc má dost kuráže - anebo málo rozumu - na to, aby strkal nos tam, kam se andělé bojí šlápnout. Tím nejsou míněny sukně prakticky každé ženské členky ansámblu, které evidentně měly ve scénáři jedinou větu "kdykoli uvidíte hlavního hrdinu, servěte ze sebe šaty," ale vzhledem k tomu, že ho hraje tehdy kristovoletý Colin Firth, jsem měla rozhodně menší problém tomu uvěřit, než kdyby ho hrál takřka libovolný pánský uživatel ČSFD (výjimky se najdou, ale nebudu je uvádět, zpychli by), plus je navíc tohle civilní krimidrámo okořeněno takovou porcí ironie, že to krásně vykomenzovalo všudypřítomnou vůni išlských dortíčků, které jsem právě lepila krémem. (21.12.2010)

Středověk, jak ho neznáte. Žádné velkolepé bitvy, odvážní patrioti, monumentální hudební doprovod a dojímavý konec, pouze ponuře černo-humorná atmosféra, kde kněz žádá manželky bližních svých, kde na šibenici stojí oslice obviněná ze soulože s nadrženým vesničanem (na poslední chvíli zachráněna peticí služebníků božích), kde ke křesťanskému soudu mohou být jako svědci přizváni krysy, ne však židovský lékař a kde každá žena, která prohodí s hlavním hrdinou pár vět, pojme za svůj životní cíl dostat se mu do kalhot. (Vzhledem k tomu, že ho hraje Colin Firth, se ale zas není čemu divit.) Netradiční, nízkorozpočtové, ujeté, zábavné. A mé představě o skutečném středověku bližší než všechny stamilionové eposy dohromady. (17.01.2011)