Mikuláš a Alexandra

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. (25.09.2016)

Prakticky všetky historické filmy sa neúspešne snažia zachytiť udalosti, i keď by stačilo zachytiť atmosféru a ducha tej doby. Toto snaženie prináša nekonečne dlhé filmy, v ktorých sa divák bez prípravy nedokáže orientovať. A tak oceňuje kasting a maskérov, ktorí u niektorých postáv vytvorili naozaj vernú predstavu nimi zobrazovaných osôb, pokochá sa výpravou, kostýmami, rituálmi a to je asi tak všetko. Kto bol v Rusku, zistí, že mu v tomto anglickom filme chýba to, čo robí Rusko Ruskom. A keď postavy hovoria angličtinou tak je to, ako keby Mel Gibson nakrúcal svoje filmy v albánčine. A ešte mi nie je jasné, prečo predstaviteľ Mikuláša II. (podľa IMDb Michael Jayston) nie je uvedený medzi hercami. (20.02.2015)

Historický snímok, ktorý ma prekvapil svojou veľkolepou výpravou a kostýmami (na svoju dobu naozaj paráda). Po obsahovej stránke to tiež nebolo najhoršie, našlo by sa tu síce pár udalostí v rozpore s historickými faktami, ale išlo skôr len o také nepodstatné drobnosti - napr. Rasputin bol otrávený hlavne kyanidom v jeho obľúbenom koláčiku a nielen v nápoji a pod. (ale pravdou je, že to nevyšlo :D, museli ho ešte zastreliť a pre istotu ešte hodiť do rieky). Najväčší problém je v tom, že film prudko skáče medzi jednotlivými udalosťami s minimálnym vysvetlením dôležitých momentov a pohnútok jednotlivých postáv. Niektoré menej dôležité scény sú zbytočne naťahované na úkor tých dôležitejších, nudné dlhé zábery kamery a pod. Snímok je preto vhodný hlavne pre tých, ktorý toto obdobie ruských dejín dobre poznajú, ostatní sa v deji môžu "stratiť", prípadne sa môžu trochu nudiť. Pomohlo by film trocha skrátiť, prípadne tieto scény nahradiť doplňujúcimi informáciami tak, aby jednotlivé skoky v deji neboli tak prudké. 75/100 (29.12.2014)

Pěkně udělaný film, i když přiznávám, že jsem skoro celou promítací dobu myslel na to, zda je vhodné, správné, oprávněné, atd. točit takové filmy. Fassbinderovi stačilo na popis berlinského mužika Franze Biberkopfa 910 minut. Schaffner zvládl ruského cara za 162 minuty. A jak? Ploše, povrchně, zjednodušeně, a přitom vlezle, namlouvavě, manipulativně, indoktrinačně. A přitom všechno vypadá jako All Right, data a místa sedí! Nesedí však to, co se nedá zachytit daty! A tak si myslím, že než takhle, by se tento film neměl natočit vůbec. Angloameričani by asi vůbec neměli pojednávat ruské artefakty (Wikipedie: Artefakt ve výtvarném umění je smyslově konkrétní výtvor, u kterého je termínem zdůrazňován vedle záměrnosti prvek uměleckosti). Pozn.: Co si myslet o scéně, při níž si car s ministrem nalejí malou vodku a křičí přitom: "do dna" - No a postava Rasputina? To se autoři nejspíš inspirovali skupinou Boney M: "He ruled the Russian land and never mind the czar / But the cassock he danced really wunderbar / In all affairs of state he was the man to please/ But he was real great when he had a girl to squeeze... (25.09.2016)

Oceňuji, že film vládu Mikuláše II. nijak přehnaně neromantizuje. Což ovšem znamená, že ukazuje jak kupí chybu za chybou a nevynechá žádnou příležitost jak zhoršit situaci - a to si myslím, že mu scénář ještě fandil. Bohužel i když se snaží pojmout jen ty nejzásadnější okamžiky bouřlivých let ohraničených Rusko - Japonskou válkou a Říjnovou revolucí, tak se zdá, jako kdyby události plynuly ve zvláštním bezčasu. Vše se objevuje nahodile, bez jakéhokoliv upozornění a neuvedeno předchozím dějem, vypravěčem nebo titulky. Vývoj událostí působí zmateně a scény neukotveně. Excelentní výprava a slušní herci zaručili, že se dá osud posledního Gosudara imperátora sledovat jako kostýmní drama, ovšem jako historický film selhává. (04.08.2022)