The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Vizuálně působivý experiment (kombinace kreslených a hraných sekvencí), který však selhává jako knižní adaptace. Ale i zde jde vidět, že se Jackson mnoha scénami více než inspiroval a identicky je použil do své trilogie. Po jejím zhlédnutí je sledování verze z roku 1978 určitě obohacujícím a zajímavým zpestřením. ()
možné spoilery: Film je strašně zkrácený(kdo nečetl předlohu nebo neviděl filmy od PJe se asi občas musel ztrácet, místy se mezi záběry podivně mění barvy vlasů, Pipin(nebo Smíšek?) a Frodo jsou místy nerozeznatelní(Aneb světlovlasý hobit seděl na kládě vedle tmavovlasého hobita a za nic na světě jsem nemohl přijít na to, kdo je ten tmavovlasý hobit. Naštěstí po útoku pozorovatelem ve vodě, který chňapl chapadlem tmavovlasého hobita bylo řečeno, že pozorovatel zaútočil nejdříve na Froda, takže se to vyjasnilo) a Gandalfova hůl byla asi dvakrát šedá místo hnědé. Proč gandalf nosí tu hůl na koni, jako by jel pokaždé do boje? Proč žihadlo ani jednou nesvítilo, když bylo řečeno, že v přítomnosti skřetů svítí? Jaký je podle pana Bakshiho rozdíl mezi elfy a lidmi, protože mně připadali úplně stejní? Proč vypadá Boromir jako přerostlý trpaslík s krátkým vousem? Proč na sobě v bitvě nikdo nemá zbroj? Jak je možné, že Glamdringu upadla čepel po jedné ráně balrogovou zbraní? A kde potom při boji s balrogem vzal Gandalf nový meč? Proč se Nazgûlové pohybují, jako by měli chromou půlku těla? Proč má Saruman v ruce strom? Proč se skřeti v bitvě u Helmova žlebu dali na útěk před Gandalfem a asi dvaceti rohiry(jako by si nemohli přianimovat další)? Na druhou stranu se na to krásně dívá, hranimované scény jsou opravdu hezké, stejně jako rudočerný prolog. Ve filmu jde vidět pár scén(třeba schování se před Nazgûlem ke kořenům stromu pod cestou) a změn oproti předloze(vyměnění Erkenbranda Éomérem), kterými se zřejmě inspiroval PJ. ()
Rozhodně to není horší než Jacksonova obscénost. Tato verze lépe vystihuje podstatu Tolkienových knih. Bohužel, zejména na obarvené hrané záběry se nekouká příliš hezky. Škoda, že to prostě není jen animované. Ale aspoň měl Jackson co okopírovat, jinak by jeho počítačová obscénnost dopadla ještě mnohem hůř. ()
Pán prstenů je rozhodně látka, která, kdyby se všechno povedlo jak má, je pro animovaný film jako stvořená. Bohužel v tomhle filmu se to nepovedlo. Podivná kombinace hraného a animovaného filmu, navíc s dost nesympaticky nakreslenými hrdiny. Navíc v porovnání s Jacksonovou trilogií je prostředí tohoto filmu nudnéa bez nápadu. Tomuhle by se dala říkat promarněná šance ()
Kultovní dílo J. R. R. Tolkiena zůstávalo velmi dlouho mimo zorné pole filmařů - v zásadě ze dvou důvodů. Za prvné jako typický konzervativec byl Tolkien nedůvěřivý k jiným médiím než těm, které důvěrně poznal a pracoval s nimi. Jednoduše si nepřál zvulgarizovat a zmasovět svou práci, svěřit ji filmovému studiu, aby s příběhem nakládali dle své vůle a bez ohledu na záměry autora. Za druhé, a to především, velkolepé epické fantasy bylo dlouhou dobu pokládáno za nezfilmovatelné. Jak víme, moderní technologie tento předsudek dávno pohřbily. Dnes představuje limit "pouze" výše rozpočtu a lidská tvořivost. I hluboko v minulosti ale existovala úniková cesta animovaného filmu, který dokázal většinu úskalí obejít. Jenže když už někdo konečně rukavici zvedl, vzniklo z toho jen otrocky převyprávěné torzo, které se ani nemůže pochlubit mimořádnou výtvarnou stránkou (zvlášť hobiti mě místo sympatií spíš odpuzovali). Tenhle Pán prstenů zkrátka a dobře díru do světa neudělal a z druhého dílu nakonec sešlo. Po velkoryse natočené Jacksonově filmové trilogii neexistuje snad s výjimkou fanoušků filmové historie se k Bakshiho snímku vracet. Celkový dojem: 40 %. ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama