Revolution
Revolution
Revolúcia
Režie:
Hugh HudsonScénář:
Robert DillonKamera:
Bernard LuticHudba:
John CoriglianoHrají:
Al Pacino, Donald Sutherland, Nastassja Kinski, Joan Plowright, Steven Berkoff, Annie Lennox, Dexter Fletcher, Richard O'Brien, Paul Brooke, Graham Greene (více)Obsahy(2)
V pohnuté době Americké revoluce připlouvá do New Yorku Tom Dobb se synem, aby prodali své úlovky. Poté, co se jeho syn nechá omylem naverbovat do armády, je také Tom přinucen k zápisu, aby ochránil svého syna. A tak se v boji za svobodu kolonistů stávají vojáky, zběhy, hrdiny, ale především svědky válečného běsnění. (Levné knihy)
Recenze (44)
Film natočili Briti a predsa si liali smolu do vlastných radov, keď bol príbeh spracovaný z pohľadu Američanov a ich hrdinského a nacionalistického boja proti anglickému kráľovi. Trochu divné. Príbeh mal viaceré nudné chvíle a bohužiaľ, režisér z takých hercov ako Pacino či Sutherland nevedel vytrieskať oveľa viac ako iba priemer. Aj keď film nemal zlú atmosféru a scénam nechýbala prirodzenosť, strácal viackrát tempo. Nepomohol mu ani záver, ktorý bol taký nemastný-neslaný. ()
Nastassja Kinski mi přišla jako nejslabší z celého hereckého ansáblu, opravdu se tam nehodila, navíc je neuvěřitelně ošklivá a protiví se mi. Scény s ní tento film vyloženě zabíjeli. Al Pacino již zahrál lepší role, ale až tak hrozné to nebylo. Vynikajicí výkon však předvedl Donald Sutherland, jehož Peasy byl opravdu pořádná svině. Stejně dobře hrál mladý David Fletcher. Jako historickému filmu tomu dost chybělo. ()
Raspberry Award (Maliny) : 1986 : NOMINÁCIE (4) : Najhorší film, Najhorší herec - Al Pacino, Najhoršia réžia - Hugh Hudson, Najhoršia hudba - John Corigliano. ()
První část filmu byla skvělá. Američané nechtěli budovat Spojené státy notabene krvavou cestou ale někdo rozhodl, že mají budovat spojené státy krvavou a velmi krvavou cestou. Něco mi to připomnělo...Potom následuje série režisérských chyb. Krátké scény by měli být delší a propracovanější, dlouhé scény jsou moc dlouhé a plné prázných keců. Leccos je přitaženo za vlasy a pak obvyklé hollywoodské melodrama jak Al lásku hledal, bál se, že nenajde a kurva ji našel. ()
Opravdu pro mě velmi vzdálené téma a je mi šum a fuk, že tam je můj oblíbenec Al. Já se prostě nudil a ještě to zhédl ve slovenské dabingu. ()
Tenhle válečný snímek mě moc neoslovil a to mám tenhle žánr v oblibě. Al Pacino nějak nemá co by předvedl, naopak Sutherland je výborný. Kdyby to nebylo tak dlouhé a roztahané, dal bych lepší hodnocení. ()
Všechno z filmu už jsem někde viděl a bylo to o hoodně lepší. Od Gangů New Yorku po Barryho Lyndona. Děj je poněkud nudný a žádná scéna není zapamatovatelná. Bitvy jsou nezajímavé. Film je přímočarý až hanba. Hudba je mizerná. Z herců stojí za zmínku snad pouze Sutherland. Pacino mi připadal, jako by ho snad ani nebavilo hrát. Pouze ve scéně, kde se dožaduje nároku na půdu jsem ho trochu poznal. Amerika si tento film za rámeček rozhodně nedá, nejen pro to, že režisér je z Velké Británie. Jistá realičnost je obsažena, ale.. Jeden z filmů, které bych si už v životě nepustil a to nejen kvůli stranovému ořezu obrazu. ()
Na rozdíl od ostatních hodnotím režisérskou verzi, uvedenou premierově na Febiofestu 2010. Jde o vynikající dobový snímek zobrazující historii přepisující události z pohledu obyčejného člověka. Tvůrci na svou dobu odvážně vsadili na ruční kameru, syrové prostředí a velmi tmavou barevnou stylizaci. Velmi poetickým jazykem je popisována krutost přírody, války i samotné společnosti v Severní Americe na konci 18. století. Al Pacino zde odvádí jeden ze svých nejlepších výkonů a Hudsonovi se podařilo asi natočit jeden z jeho nejkomplexnějších snímků. Scénář je jednoduchý, ale zároveň strašně silný a vnitřní monolog hlavního hrdiny (jedna z dodatečných úprav režisérské verze) je doslova básnické dílo. Snad ze začátku mohlo být tempo vyprávění trochu vyšší, ale po 30 minutách už sedí film pevně ve třmenech a dovede diváka přesně tam, kam chce! Tom Dobb přijel do New Yorku jen prodat pár kožešin a místo toho mu doba nakáže zúčastnit se spolu se svým synem zlomových událostí americké státnosti... 90% PS: Febiofest 2010 ()
20. 02. 2012 (54.); revoluce nikde a nikdy nebyla příjemná (pouze sametová ano) ()
Podle mého hodně neprávem opomíjený film. Je to tím, jak je špinavý a realistický? Řekl bych, že ano a to určitě není dobře. Al Pacino opět jako tradičně vynikající. Revoluce mi tak připomínala Gibsonova Patriota, dokonce musím přiznat, že Pacino mi i osobně hodně připomínal Gibsona. Nicméně kvalita obou snímků je někde jinde. Zdejších 64% nechápu, za mě 85%. ()
Průměrný film, který nenechal vyniknout ani Al Pacina, ani Donalda Sutherlanda. Škoda, uz jen tyhle dva slibovali zajimavy zazitek. Bohuzel. ()
Revoluce byla vážně nominovaná na nejhorší film a Al Pacino na nejhoršího herce? To nechápu proč. Amíci zřejmě nedokázali vydejchat syrovost, reálné ztvárnění doby, nejednoznačnost postav a hrdinu, který kašle na nějaký patriotismus. Ti, co tahají za nitky jsou svině na obou stranách. Hodně depresivní film. Jediné větší mínus vidím v přimíchaném love-story (a Nastassje Kinski), které zřejmě mělo nahradit ostatní chybějící holywoodské elementy. ()
Zajímavý pohled na americkou válku na nezávislost, který má vynikající atmosféru, ale bohužel zde chybí trochu propracovanější příběh (a Pacino se skutečně do podobných filmů asi moc nehodí)... ()
Dokonce i ve válečném, historickém a politickém filmu je potřeba najít prostor pro vesmírnou propagandu: „Měsíc je 200.000 mil daleko.“ „To se mi nezdá. Jak to víš?“ „Chodil jsem na Harvard.“ – tak už to chápu. „Všechny planety obíhají kolem slunce. Vidíš modýlek?“ Hned vzápětí záběr na vlajku s hadem. Hrozné násilí. Mrzačení dětí. Ne válečným filmům! ()
Popořadě: Hned první na začátku filmu mne zvedlo ze židle, když v roce 1776 platí dolarem (který byl kongresem spojených států ustanoven až 6.6.1785!) Další zajímavý prvek je ve stejném roce vstup do armády spojených států - spojené státy sice vznikly roce 1776 díky deklaraci nezávislosti, ale až do roku 1783 se armáda označovala jako kontinentální či revoluční, nikoli armáda spojených států..... V odívání se jim pletou civilní kostýmy v rozmezí 30 - 50 let. Al Pacino je dle vzoru Ramba pravděpodobně s nákrčníkem kolem hlavy (tenkrát neslušné) a na uniformy (ať už Britů nebo kontinentální armády) se koukat nedá, protože nějaké jsou povedené a odpovídají, a jiné jsou divadelní a téměř k smíchu, než k realitě. Indiánské kmeny, které filmaři uvádějí se v uváděném prostředí měli šanci potkat velmi zřídka, dle filmu spolu válčí již několik let... Film má ale také spoustu kladných bodů - jak je vykreslený New York po velkém požáru, zpracování přístaviště, odpovídající porcelán a černošky jsou jen jako služky a černoši převážně otroci, jak tomu tenkrát prostě bylo a ne, jak se dneska musí točit (proti historické zkušenosti). Film je dost syrový, přesto z toho kvete dojem rychlokvašky, aby se něco rádoby historického natočilo. Přesto na mne film nepůsobí dobře, spíše průměrně a výše uvedené k tomu přispívá. Hudson zřejmě po Tarzanovi hledal nějaké téma, které by vydělalo obdobně a kdyby věnoval více času podkladům (myšlenka děje není špatná, jen špatně naservírovaná), mohl by mít podobný úspěch jako Tarzan.... ()
A mně se tahle Revoluce zrovna líbila. O americkém boji za nezávislost moc filmů nevzniklo, kromě obrkýče Patriota vlastně nic, a tak jsem si tuhle historickou jízdu s neodolatelným Al Pacinem moc užil. I když těch voiceoverů bylo možná až příliš, konec nebyl z těch nejlépe uzavřených a místy došlo i na nudnější pasáže, avšak filmu jako celku není příliš co vytknout. Po herecké stránce je vše v naprostém pořádku, trojice Pacino - Sutherland - Kinski bych si dokázal představit v jakémkoliv filmu, zde však chemie fungovala opravdu moc dobře, dokonce i mladý Dexter si své odehrál. Správně syrové, drsné a hlavně neromantizované. ()
Vydržal som po prvú akčnú scénu. Fakt zaslúžený prepadák. ()
Film Revoluce figuruje v knize Nejlepší americké válečné filmy a to byl důvok jeho koupi. S autorem knihy ovšem nemohu souhlasit. Souhlasím ale s kolegou Pohrobkem, že obsazení Al Pacina do hlavní role byla chyba. Řekl bych to asi takto - hraje dobře, ale do filmu jakoby ani nepatřil. Další zápory jsou - podivný chaos v ději, nedotažené bitevní scény, souboj Al Pacino vs Sutherland vyznívá do prázdna.......... . Velkou, ale opravdu velkou devizou je realičnost (např. odvody, chudina, zákulisí....). ()
Trochu podhodnotený filmik, ano mal nejaké svoje chybky (neviem načo mali v tej dobe repkové pole, prečo platia doláčmi a podobne), ale v konečným výsledku celkom príjemná podívaná. Trochu dobrodružstva, romantiky, akcie... taká odpočinková záležitosť. ()
Americká revolúcia bez pátosu. ()