Alice in Wonderland

Ve své době prý nejdelší britský snímek, který do té doby vznikl. Původní verze mohla mít 10-12 minut. Alenka následuje bílého králíka do díry, potom se zmenšuje a zase zvětšuje, setká se s královnou a nakonec se probudí. Z dnešního pohledu nekoukatelné pro své statické záběry, a hlavně snahu předvádět obrázky spíš než vyprávět (příběh je zprostředkovaný mezitituky). To samozřejmě nemůže být hodnotícím kritériem. S přihlédnutím k době vzniku se musí konstatovat, že nic moc dějovějšího a pro dnešního diváka srozumitelnějšího nevznikalo, a že se jedná o film v podstatě průkopnický, a na svou dobu tedy celkem významný. (27.12.2007)

Benefičná akcia na podporu Britského filmového inštitútu vyzbierala na youtube zatiaľ neuveriteľných 602 dolárov aby mohli naďalej zachovávať a ponúknuť širokej verejnosti aj takéto skvosty kinematografie akou prvé spracovanie Alenky v ríši zázrakov nepochybne je.Na druhej strane keď si človek uvedomí že podporujú iba afroamerických umelcov a LGBT komunita niet sa čomu čudovať. Ďalej odporúčam komentár užívateľa swamp ktorý film a jeho spracovanie vystihuje najlepšie. (08.08.2020)

Zajímavé hlavně jen z důvodu, jak se točily filmové efekty v roce 1903. Jestliže nevíte příliš o původní předloze, tak vám tohle dílo nic moc neřekne, co se děje vlastně není vůbec zjevné. Nejzajímavější je Alenčino zmenšování a zvětšování. Rozumím době vzniku a podmínkám, ale přesto to celé působí, jako kdyby si to natočila banda fandů doma, kde na dveře jednoduše rozhodily tmavou plachtu a v nějaké zámecké zahradě. Jen na průvod karetních dětí si půjčili asi osazenstvo nějakého sirotčince, nebo tehdejší obdoby mateřské školy. O hereckých výkonech toho moc nelze říct, neboť slyšet není nic a vidět kvůli nekvalitě taky téměř nic. Celé to působí toporně a i na dobu vzniku amatérsky. (11.08.2007)

Aby člověk vůbec pochopil tento krátkometrážní snímek, je důležité, aby četl, popř. alespoň znal děj knihy Lewise Carrolla - Alenka v kraji divů. Celá kniha se samozřejmě do osmi minut nevešla (to už by se opravdu jednalo o slušné dada), příběh je proto odvyprávěn jaksi zkratkovitě.. Dalším důležitým subjektem je hudba. Alice in Wonderland je němý film a existuje k němu mnoho hudebních podbarvení. V závislosti na hudbě také vyznívá výsledný snímek - já viděl Alice jak němou (opravdu nudná záležitost), tak se 3 různými hudebními doprovody (nejlépe pro mě vyzněla hudba Karla A. Brummera, jenž vytvořil něco dost psychedelického na to, aby v těch osmi minutách byla divákovi nabídnuta vskutku zajímavá atmosféra). Úroveň technického zpracování je otřesná, člověk by si mohl říct, že v roce 1903 by ani nemohl chtít nic více, ale třeba Le Voyage dans la Lune George Mélièse, které vzniklo dokonce o rok dříve, je na tom daleko lépe.. přesto tuto variaci na Alenku nedegraduji na něco špatného a všem doporučuji. (27.03.2009)

Vůbec první adaptace známé dětské knihy se soustředí zejména na vypíchnutí těch nejdůležitějších a nejzajímavějších scén, příběh samotný je pak dotvářen pomocí mezititulků. Pro dnešního diváka však může být toto dílko těžce skousnutelné, i když díky krátké délce přeci jen zhlédnutelné. Hlavním důvodem budiž těžká nevyváženost scén a statická kamera. Soudobý divák si mohl vychutnávat šokující scénu, kdy sleduje mizejícího Šklíbu, ten dnešní však v této přepálené scénce příliš smyslu neuvidí. (12.03.2010)