Jmenuji se Sam

Nemůžu si pomoct: Lehce retardovaný není jen Sam, ale kompletně celý film - od první do poslední minuty. Velice prvoplánovým citovým vydíráním dosáhl jen toho, že jsem se vůči němu zatvrdila. Jistě, KAŽDÝ filmový příběh něco sděluje a chce vyvolat odpovídající emoce, ale musí na to jít od lesa a přitom v žádném případě nesmí přespříliš tlačit na pilu. Pokud bude se zmíněným dřevorubeckým nástrojem zacházet bez ohledu na ekosystém, vytvoří leda tak rozsáhlou vyprahlou mýtinu, na které jen stěží něco pořádného vyroste. (27.04.2012)

Poutavý příběh o uvědomění si pravých hodnot v životě člověka, o nutnosti nezanedbávat výchovu dětí, ve jménu čehokoli. (hlavně ne ve jménu neustálého kvaltu a honičky za čím vlastně?) O schopnostech a zjevných hodnotách handikapovaných, není zpravidla pochyb. Že bývají často příkladem pro všecky "normální" jedince, je důkazem nejen tento film. (10.10.2010)

Velmi solidní dílko. Sean Penn si sice při přípravě na roli popletl ústav, v němž okoukával grimasy, neboť spíše než mentálně ochuzený vypadá chvílemi buď jako aplikátor heroinu v absťáku, nebo jako vegan, snažící se rozehnat úpornou zácpu, ovšem snaha se počítá a nebylo jí málo! Mišelka je standartně k olíznutí a ta malá holka děsivá tak, jak to máme rádi. Jsem dojat natolik, až spouštím slzu, která se na mém převislém spodním rtu elegantně pojí s již dříve vyběhnuvším nudlanem. A za hospodské dýchánky lobotomiků, tolik připomínající kalbičky mé staré party, přihazuji čtvrtou Rudou hvězdu, ať nežeru. (09.11.2012)

Jedna hvězda za Beatles, druhá hvězda za Beatles a třetí hvězda... taky za Beatles. Oukej, ať nežeru, film to není špatný, ale tohle citový vydírání na úrovni čtenářů Řiťmusu života a diváků TV Nova mi je prostě proti srsti, o to spíš, že tu měl rejža k dispozici herce ražení Seana Penna a Michelle Pfeiffer, pak je docela blbý, když je tu všechny válcuje šestiletá Dakota. Do filmu jsem tak šel jen přes soundtrack, přezpívané Beatlovské songy (Pearljamský Eddie Wedder bestofní) mi teď hrajou furdokola :-) (Každopádně dabing Josefa Cardy Retardy retardovanému Samovi (Penn) dává novej rozměr :-)). (23.10.2014)

Vlezdoprdelková sračička plná archaických emocionálních gest a nevkusné mimiky, až jsem se lekl, že se jedná o tvorbu Rona Howarda na přelomu milénia. Nečekaně časový rámec sedí, jen tvůrce je jiný. Pořád ale platí to, že tak laciné a prvoplánovité ždímání emocí z diváka jentak někde neuvidíte a tak přehrávající Michelle Pfeiffer, neustále trhající hlavou a pohazující svým naducaným účesem, rovněž ne. I střihač si vzal dovču. Hrůza děs, zachraňuje to Sean Penn - tenhle typicky maskulinní herec v tak jemné a citlivé roli - klobouk dolů, jeho herecký rozptyl je úctyhodný. (23.10.2014)