Zahraj to znovu, Same

I když Woody Allen tento film nerežíroval a poskytl scénář, je to prostě jeho film. A je to film, který položil základy k jeho následujícím filmům a tento vliv je vidět ještě i v jedné z posledních autorových komedií "Prokletí žlutozeleného škorpióna". Allen v této době potkal zajímavou mladou herečku, jakousi Diane Keaton a právě tento film poprvé nese typické woodyallenovské trademarky jako je porušování čtvrté stěny ve formě komentáře, (což je věc, která mě ve filmu vždy extrémně vadí a je to jediná moje zásadní výhrada k filmům WA) a totéž se děje i formou mluvení do kamery, kde mi to už vadí méně. Od tohoto filmu se Woodyho postava také stává věčným hypochondrem a autor tu poprvé poukazuje na střet filmové fikce a reality ve které žijeme. Krom toho je to jedna z nejlepších Allenových komedií - grotesek a je ideální na první setkání s géniem Allena Konigsberga. (12.01.2021)

Woody v netradiční pozici režírovaného herce, ale napsal scénář a jeho rukopis je tu patřičně znát. Allen v roli Allana Felixe pojídá tuby aspirinů po rozvodu s volnomyšlenkářskou Nancy a s pomocí svého nejlepšího přítele Dicka a jeho manželkou Lindou se snaží najít novou partnerku. S balením mu pomáhá i Humphrey Bogart z Casablancy, kterou Allan má jako svou bibli. Ale ani image Humphreyho mu nepomůže v jeho nešikovnosti a rande většinou končí katastrofou. Nebývalý zájem o něj ale má Linda... Oproti jiným je tenhle film svým humorem(eskapády při balení) přístupnější než jiné Allenovky. Je to také zajímavost pro příznivce Casablancy, taková vtipná pocta :).. Já se mnohdy smál nahlas.. (25.03.2008)

Ide síce o komédiu, ale Woody Allen týmto rozhodne prekonal Casablancu. Inteligentní humor, skvelo zahraná nesmelosť a trápne momenty, bavil som sa a to je dôležité. (04.07.2015)

Allen - takový Antizajda Munro 70. let. Zaséval by, jen nemá do čeho. Zborcené vázy, střepy, rozlitý nářek po Zemi. (21.01.2010)

..nápady, dialógy, scény, neurózy - trefné, situačne vtipné..ale skutočne mi nesadol woody osobne..sú jednoducho filmy, kde mi JEHO neurózy nesedia.. (30.01.2008)

Skvělá komedie o tom jak "ne"sbalit ženskou. Navíc skvělý inteligentní humor Woodyho Allena. Shlédnuto v rámci PROJEKTU100, 2010, v Opavě. (19.03.2010)

TY SE NA ŽIVOT JEN DIVÁŠ. Jako si hlavní hrdina při svém filmovém dívání na život nejvíce oblíbil Casablancu, oblíbil jsem si já nejvíce nejspíš  film Jsem nesmělý, ale léčím se. Samozřejmě než pro filmařské kvality spíše pro nostalgii, srandu a pochopení, které mi tento film dal. Netušil jsem, ale že ještě najdu takřka druhé Jsem nesmělý, ale léčím se, akorát na Allenovský způsob. Takže by se spíše hodil název ,,Jsem nežádaný, ale léčím se.´´ (protože Woody a jeho postavy nemají právě zrovna moc problémy s nesmělostí, maximálně s nervozitou.), ale zůstává struktura jednoduchého příběhu o získaní lásky, na který se nalepují různé skvělé  skeče s gagy. Tedy minimálně v první polovině. Líbila se mi dojemná snaha hlavního hrdiny udělat na dívku vždycky, co největší dojem,  a vždycky se před ni snažit. Snad jen na některé Woodyho sexistické narážky jsem  až moc nesmělý. Ale ve druhé polovině mi  Woody překvapivě dokázal občas odkrýt i nesmělejší část své postavy kdy jsem to s ním ještě více prožíval.  Taky jsem musel trochu posunout level svého běžného uvažování a připustit si, že na večeři dvou platonických přátel by mohlo být i něco víc. A co teprve, když si dva platoničtí přátelé sednou na gauč, že? Přesto: někdy jsou podobní Bogartové fakt na zabití.:D   Už v jednom ze svých prvních scénárů  navíc dokázal  nastínit melodramatičtější tón a vážnější témata jako, že kvůli lásce k jedné osobě, můžeme zradit jinou milovanou osobu. V tomhle byl Sam určitě dobrá příprava například pro pozdější slavnější filmy jako Annie Halová nebo Helena a její sestry.  A musím uznat, že v mých očích snad tyto filmy i kapánek překonal..I spojení s Dianem Keatonovou mi sedlo snad ještě více než v Annie. Dobré bylo i vyobrazení upracovaného kamaráda. Woody nakonec dokázal i přes některé sexistictější narážky, nakonec opět připravit velmi zabavný, lidský a příjemný film, kde jsem stejně jako ve zmiňovaném Nesmělém našel i kus pochopení, ještě teď ve mě doznívá, asi ještě chvíli bude, i ve mě vyvolat určité romantické pocity, i když ne takové, jako když jsem v sobotu ve Stardance viděl Martinu Viktorii Kopeckou nebo když Amélie rozbijí lžičkou karamel, ale i tak  docela velké....Možná to bude pro mě  bude společně s Mužem z Acapulca  film tohoto podzimu, kdoví. Snad   by mi tedy hlavní hrdina Allan odpustil, že jsem ještě neviděl Casablancu. Třeba si ji při vzpomínce na nadšeného Woodyho v kině a jeho porady s Bogardem ještě více užiji. A už se nám skoro blíží víkend, tak se třeba zase nebudu na život chvilku jenom dívat. A taky už se blíží podzimní prázdniny. (20.10.2021)

Film ze všech nejallenovštější, přesto - nebo proto - že se tentokrát pan Neurotik necpal za kameru. Výborná pocta legendární Casablance, uvolněná atmosféra San Francisca, mňamózní gagy a slovní humor. Snad jen Woody se někdy trochu křečovitě šklebí, ale to mu jistě rádi odpustíme, že? Suma sumárum - film, který můžu vidět třikrát denně a stejně mě bude bavit. (03.03.2010)

Allenem nerežírovaný, přesto zcela Allenovský film, který má asi nejblíže k Annie Hallové. Nechybí zde roztěkaný neurotik, krásná Diane Keaton a především geniálně vtipné dialogy. V něčem se ale přesto film liší - obsahuje méně intelektuálských narážek a díky tomu je vhodný i pro většinové publikum. Gagy jsou občas lehce prvoplánové, ale neskutečně zábavné, a to všechno je orámováno citacemi z nestárnoucí Casablancy. Woody zabodoval! 10/10 (22.07.2009)

Veľmi zábavne, úsmevných momentov tu nájdeme požehnane. Milé prekvapenie ten Woody pred kamerou. Zahral to báječne. Zdatných 5* ! (26.08.2011)

Woody Allen je můj nejoblíbenější tvůrce a viděl jsem všechny jeho filmy (ty nejlepší několikrát), ale tenhle jeho raný scénáristický kousek mě tolik neoslovil. Našel jsem tu několik dialogových, "citováníhodných" perel, pár gagů - kdy jsem při Woodyho nešikovnosti před ženami vybuchl smíchy, ale většinu filmu to bylo takové divné, klasické, prázdné... Nevím, zda to bylo režií, zkrátka jako celek tak 69%, W. Allen sám napsal/natočil spousty lepších příběhů. (02.07.2013)

Skvělá allenovská komedie, Woody zde exceluje v plné neurotické síle, ale oproti jeho nejlepším filmům mi tady chybělo něco malinko navíc, něco, co přesahuje rámec veselé a inteligentní taškařice. Přesto báječná podívaná, i pro neznalce Casablanky. 80 %. (27.12.2005)

Podobně dojemně krásná pocta filmu jako Purpurová růže z Káhiry( můj Woodyho nejoblíbenější film), ale o mnoho vtipnější a komediálnější. Skvělé hlášky, Dick, který je vždy k zastižení na nějakém čísle, Woody, ze kterého ani Humprey neudělá lamače srdcí, a Diane, které to tady moc sluší. (25.07.2009)

Takže jsem se koukla na další film Woodyho Allena a i když nejsou jeho filmy u mě úplná špička, vždycky potěší a musím říct, že se mi Woody a jeho tvorba líbí čím dál tím více. Tady je patrná inspirace Casablancou (konečná scéna, počáteční v kině). Myslím, že je to docela fajn nápad, přidat do svého filmu nějaký další, nechat se tím inspirovat či ho dokonce jemně zaparodovat v jednom. To Woody umí. Opět se jedná o vztahy, ty jsou v jeho filmech všude. Drama a komedie v jednom. Film se mi celkově docela líbil, ale na čtyři hvězdy to není. (18.06.2013)

"Start dancing. You ready? Keep count. It´s one, two... right. Go ahead, say something to her." "One, two, one, two..." "Try something more meaningful." "Three, four, three, four..." Allan/Allen je blázen, fakt blázen, a ještě k tomu ošklivej. Ženské na něj ale evidentně letí :). Hlavně díky chytrému scénáři (provázání s "Casablancou" ocením víc až po jejím zhlédnutí) hodnotím první allenovku, kterou jsem viděla, hodně vysoko. (20.09.2016)

Love is such a strange phenomenon. Strange and exquisite. Před Alvym a Annie, před Borisem a Sonjou, byli zde Allan s Lindou, kteří žili v nepřirozeném světě, kde i jejich podivnost přirozeně vyčnívala. Něco nebo někdo jim do ucha šeptal, jak se mají chovat, a co mají dělat, a tak udělali přesný opak - zamilovali se, s láskou i bez ní, s city i bezcitností. Našli se ve své ztracenosti. Jenže svět nepřirozený podivnou přirozenost zabijí, a tak naši dva hrdinové po chvilkovém milostném zatemnění mysli a rozjasnění srdce vrátili se tam, kam rozum jejich chtěl. Na cestu vyšlapanou a bezpečnou, se vzpomínkou tak blízkou jako ve skutečnosti vzdálenou. Na ten život prožitý v jednom jediném dni. (23.03.2020)

Těžko mi komentovat Allenovi filmy,aniž bych nezklouzl do nějakého toho rádoby zainteresovaného pseudointelektuáního žvatlání.Tož mlčím,-ale ten Woody mi dělá radost.Už dlouho.-Sice byl tentokrát mimo režii,ale rukopis (jeho scénáře) je znát.A taky v tom hrál,a Bogart,a Keaton,a paní Bergmanová.Třeba. (18.05.2009)

Reziser Ross /Apartman v Kalifornii/ natocil vyborny film, ktory ale prakticky nema dej, ide len o spolocensku konzervacku. V hlavnej roli bol Wudy Allen, svetovo znamy neurotik, ktory dobre zvladal svoju ulohu. Allen konzervuje s Diane Keaton, ale aj s dalsimi ludmi - ako konzervacka celkom schopne. Co ma zaujalo ale najviac, bola genialna Diane Keaton /Kmotr 1 -3/ a odkazy na slavne diela ako Kasablanca 1942 s istym Hampry Bogartom, ktoreho tusim W. Allen Uznaval : 95 % (20.09.2016)

zábavná Allenovská jednohubka.To,že Allen tentokrát nerežíroval,ale jen napsal scénář není na filmu prakticky vůbec vidět,protože je to prostě klasický Allen se vším všudy.Allen opět hraje typického neurotika,který sází jednu hlášku za druhou a většina z nich je vtipná a Diane Keaton mu zdatně sekunduje.Jediné co mi tu nakonec nesedělo bylo vidět Woodyho mimo New York.To bylo skoro až do očí bijící,,,70% (11.04.2021)

(Dick povzbuzuje Allena aby usiloval o jistou dívku:) -"...Třeba ji dostaneš do postele". (Allen:) -"Při mém štěstí budu rád, když ji dostanu na židli." Bogart je fakt tvrdej, říká věci jako: "Promiň zlato, že jsem ti vrazil, ale byla jsi hysterická.", v puse má cigáro, kloubouk má nízko v čele, vlaje mu balóňák a s ničím se nemazlí. Allen je přizdisráč, kterej si sugeruje svou méněcenost a z rukou mu padají věci, zatímco do jiných věcí naráží. Dick je zamilovanej frajer a bussinesman, který je v době před seriovou výrobou mobilních telefonů neustále dostupný (Tonyho Robertse mám fakt docela rád). A Linda je poctivá ženská. Allen se s Lindou utkává o to, kdo bude nejcharakternější postavou po Bogartovi. Přesně o tom je film. Nechci nic říkat ale vztah Allen-Bogart mi připomíná vzat Jasseho Custera a Johna Wayna v komiksech Preacher. Nachytal jsem tě, Garthe Ennisi. (24.09.2009)