Nová noční můra

Každá sranda jednou končí. Dokud se však z úspěšné série dají mačkat nějaké peníze, často se konec stále posunuje. A tak ani díly Noční můra 5: Dítě snu (z roku 1989), Freddyho smrt: Poslední noční můra (1991) a Nová noční můra Wese Cravena (1994) nejsou, navzdory třeba názvu prostředního z nich, posledními. Po Nové noční můře se Freddy objevil na filmových plátnech po nějaké chvilce znovu, a to ve snímku Freddy vs. Jason (2003), a v rok nato v kompletním rekmaku prvního z filmů, moderním a akčnějším. Nová noční můra možná chtěla být tributem, poctou, prvnímu dílu, také ji režíroval opět sám Wes Craven, ale nepovedlo se. Na příběhu filmového štábu, který točí Noční můry (takže se zde znovu objeví herci z prvních filmů), se měl kopírovat příběh samotného filmu, kdy se Freddy stane reálnou postavou, zasahující svými vraždenými snovými výpady do průběhu natáčení. Jenže - kdo zhlédl všechny dosavadní filmy, asi bude podobným ozvláštněním na druhou trochu zklamán, protože v podstatě až o takové překvápko nejde. (10.04.2012)

"S Freddym sme skončili, nie?" - "My áno. Ale diváci nie." Zaujímavý scenár. Prišiel ale až príliš neskoro. Inovatívny nápad o "príbehu v príbehu" Wes Craven lepšie použil až v nasledujúcich VRESKOTOCH, takže jeho NOVÚ NOČNÚ MORU možno odporúčať snáď len zarytým fanúšikom psychopata Freddyho Kruegera. Tí sa budú baviť na citáciách v citáciách a čudne sa chechtať na scéne, v ktorej John Saxon ako John Saxon cituje scénu z jednotky, kde hral šerifa Thompsona. Na môj vkus príliš prekombinované a komplikované, ale atmosféra je sympaticky vážna, čo je oproti odľahčenejšie ladeným predchádzajúcim dielom posun dopredu. Napriek Wesovej slušnej réžii snímka odsýpa slabšie a nie je audiovizuálne zaujímavá (takmer vôbec v nej nie sú klasické snové scény, ktorými sa séria preslávila). Bavilo ma, ako herci hrali samých seba (alebo skôr predstavu, akú o ich súkromnom živote majú ich fanúšikovia), ale to bolo asi tak všetko. Za snahu 3*. (01.11.2004)

Tahle série dostala už po druhé v krátké době tvrdý úder na solar a přesto mě i tento díl dokázal zaujmout. Wes Craven už déle nedokázal jen přihlížet zpovzdálí, jak řada režisérů pomalu ale jistě začíná prznit jeho výtvor a rozhodl se pro razantní krok. Ještě jednou se k Freddymu vrátil, ovšem tentokrát se rozhodl svůj nejnovější výtvor pojmout hodně netradičně a popravdě dost zariskoval. Scénář měl napsaný už dlouho dopředu, ale k jeho realizaci se nakonec rozhodl až o mnoho let později. No a bylo to dobře? Tentokrát jde skutečně o hodně zvláštní film, který hodně fanoušků této série doslova zadupalo do země, ale já myslím, že je to docela škoda. Samotná myšlenka totiž není vůbec špatná, ba já v ní nic špatného nebylo. Bylo potřeba tuhle sérii něčím okořenit a to si myslím Craven dokázal. To že zde většina herců hraje sebe samotné mi, vůbec nevadilo, o něco horší už to však bylo se samotným scénářem. V některých chvílích to dost skřípalo, stejně jako Freddyho pařáty, občas zahaprovala logika, samotný Freddy se tu moc často neobjevoval (ale tento problém byl i u ostatních dílů), ale hlavně mě tu neskutečně sral ten malý spratek - Miko Hughes mi asi neodpustí, ale já bych toho zmrda rozkuchal od hlavy až k řitnímu otvoru už po prvních minutách. Víc uječeného haranta jsem už dlouho neviděl. Hlavně kvůli němu jsem si tento díl nedokázal bohužel užít víc, protože mě neskutečně vytáčel po celou dobu. Docela by mě i zajímalo, jak dokázal přesvědčit Craven Heather Langenkamp, aby mu zde hrála, když ta musela být v době natáčení již těhotná. V tom samém roce co byla premiéra, totiž porodila dceru. Za její účast jsem byl však neskutečně vděčný. Radost mi samozřejmě udělal i John Saxon a „odmaskovaný“ Robert Englund. No a v neposlední řadě ani samotná atmosféra nebyla zas až tak hrozná. Několika úmrtí se dočkáme, nechybělo ani napětí (zvláště u scény v nemocnici) a závěr taky nebyl nejhorší. Takže přejdu-li k finálnímu ohodnocení, tak jde o průměrnou podívanou, která však dopadla lépe než druhý díl a šestý díl. Takže dám 60%. (20.12.2017)

Vrátil se Wes Craven a je to poznat, občasná amaterská filmařina předešlých dílů je pryč. Sympatický nápad nepokračovat dál v pohřbené sérii, ale natočit "film o filmu" buď odmítnete hned na začátku, nebo si ho náramně užijete (jako já). Více i méně očividné odkazy ("- Máte propustku? - Seru vám na ní!" Jasně vede) jsou milé zpestření. Bohužel ale, ani sám Freddyho "otec" se neubránil momentům, které vás nechají pochybovat o příčetnosti autora. Především myslím scénu, kdy se nám Craven pokouší vnutit blbost, díky které se opět opravdu zlý Freddy dostává do reality. Ono těch much by se našlo poměrně dost, ale očividný vztah k látce (ehm... Talalay - shoř v pekle) a návrat několika herců z toho dělají povedenou poctu sérii, která není sice dokonalá, ale lásku si zaslouží. _____ Mé pořadí série: E1, E5, E7, E3, E4, E2, E6 Sudé části jsou téměř nekoukatelné (06.12.2008)

Tohle je jeden z nejméně vydařených filmů Wese Cravena a smutné je, že je to zrovna horor s hororovou ikonou, kterou kdysi přivedl do hororového světa. V tomto filmu skoro nic nefunguje. Freddy už nevraždí ve snu a prezentace, že jde jen o filmovou postavu ztvárněnou Robertem Englundem, je až téměř zoufalá. Ani režijně to Craven příliš nespasil. Není se čeho leknout a o nějaké hororové atmosféře si může film nechat jenom zdát. Jediné, co bych viděl jako pozitivum, je snaha příběh nějakým způsobem inovovat a neopakovat již x krát viděné. Jenže na Wese Cravena to byl pokus velmi chabý. 40% (27.01.2011)