Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historické drama natočené na motivy hry slavného Arthura Millera vychází ze skutečných událostí, ke kterým došlo v roce 1692 v americkém městečku Salem, obývaném komunitou puritánů. Jednoho rána se skupina dívek vydá do lesa, kde se účastní zaříkávání černošské otrokyně. Přistihne je však reverend Parris a dívky se rozutečou. Dvě z nich krátce po návratu domů upadnou do bezvědomí. Dívky to jen předstírají z obav před trestem, ale reverend se po dohodě s některými osadníky rozhodne povolat do Salemu známého lovce čarodějnic, reverenda Halea. Přestože zkušená vědma dívky probere a stejně jako rozumný farmář John Proctor, radí představeným obce, aby Halea poslali pryč. Reverend Parris však trvá na svém a brzy se městečko mění v peklo.
Hale vyslýchá dívky a jedna z nich označí za iniciátorku zaříkávání Parrisovu neteř Abigail. Ta v sebeobraně prozradí otrokyni Titubu, která během mučení označí za čarodějnice některé salemské ženy. Postupně se kní přidá také Abigail a další dívky, které v transu obvinují stále další a další ženy. V Salemu začne hromadné zatýkání. Lidé se začínají bát jeden druhého. Někteří si obviněním z čarodějnictví začínají vyřizovat osobní účty, malá dívka obviní starce, jehož pozemky chce získat její otec. John Proctor, který zná pravdu se sejde s Abigail a varuje ji. Dívka kdysi sloužila u něj na statku a do farmáře se zamilovala. Proctorova žena Elizabeth ji proto vyhnala. Nyní se chce dívka pomstít a obviní ji z čarodějnictví. Reverend Hale si uvedomuje, že se situace v městečku vymkla kontrole.
Společně s Proctorem a dalšími se ji pokusí zastavit, to se však ukáže nad jejich síly. Abigail dovedně manipuluje dívkami a v železech končí stále více lidí, začínají popravy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (146)

P/\/EL 

všechny recenze uživatele

haha, to je legrační, komunisté si také libovali v takových procesech, přitom náboženství zavrhli, bohužel světu vládne od příchodu člověka - hloupost :), nebo od tý chvíle, kdy si buďto ti hloupí nebo ti chytřejší vymysleli všelijaká náboženství, ideologie apod., asi plácám.....film o lidské hlouposti a zlobě a výborní herci, pěkná kamera, atmosféra, nechápu to průměrné hodnocení....možná za to může poněkud netradiční scénář, výstavba, film byl mohl mít několik konců - resp. vlastně by měl asi skončit.....prvníma popravama, jenže jede se dál a pak by to ještě šlo, jenže Proctor si příliš zakládá na jménu a....ano, je to velice inspirované skutečností......vlastně to všude bylo skoro stejné ... viz. Vávrovo: Kladivo na čarodějnice, taky, závist, msta, chamtivost, hloupost a zloba a strach.......no, hlavně ta msta a chamtivost a zbabělost....bohužel se mi zdá, většinu lidksé historie se spravedlnosti moc nedařilo....když si vezmu, že ti nejhorší z toho vždycky nějak vyváznou....film, co rozhodně vede k zamyšlení.........je to srdce ryvné dost.....ačkoli....já nevim......budeme-li vycházet z toho, že nesejde na pokroku a znalostech, většina lidí je pořád stejně.....no....hloupá..no.....teda....víc...a pak....je to relativní....hloupí sme vlastně svým způsobem všichni.....jednou tu a jindy tam.........film je holt poněkud náročnější......asi pro obyč diváka......ano, nejedná se o žádnou klasiku, ale..přesto....dobře dosvědčuje tu dobu, která taková byla.....lidé byli udržováni v nevědomosti a omezenosti.......a občas blyo potřeba ještě přitvrdit a postrašit...dělá to vlastně každý režim svým způsobem.......no, jen tak píšu..............film umí vyvolat emoce, víc než řada rádoby dojemnej filmů......................štve mi to nízký hodnocení...film je možná moc dlouhý.......řada věcí se opakuje....ale já to vidim, jako prostředek některé věci zdůraznit a......achjo.....nj...Kolja a Věznice Šošenk...já vím... ()

2kocour 

všechny recenze uživatele

Jeden z řady filmů zachycující lidskou hloupost, která je historicky doložená. Film ukazuje lidské charaktery, kde ti kteří nepodlehli pudu sebezáchovy a dokázali si udržet svoji hrdost vůči nesmyslným lžím a výhrůžkám nejzkaženější z dívek, vyhráli i když skončili na oprátce. Těch lidí kteří však tohoto morálního vítězství dosáhli nebylo mnoho, nakonec mezi nimi však byl i John Proctor, kdy v něm nakonec zvítězila čestnost před sobectvím. ()

Profík 

všechny recenze uživatele

Nadprůměrný snímek povyšují výborné herecké výkony v čele s Day-Lewisem. České kladivo na čarodějnice je přeci jen o něco lepší, tady dávám za 80%. ()

lineker 

všechny recenze uživatele

Věřím, že se v brzké době dočkáme důstojnějšího zpracování této nezanedbatelné události amerických dějin, než této téměř televizní inscenace. ()

Jirkacek 

všechny recenze uživatele

Čarodějky ze Salemu se v roce 1996 staly jedním z mnoha snímků, které se věnovaly těmto tragickým událostem, jenž se udály v americkém městečku Salem roku 1692. Vše začalo jednou ráno, když se skupina mladých děvčat odebrala do lesa, kde s pomocí černošské kouzelnice přivolávaly lásku i smrt svých známých z městečka. Došlo i na svlékání a jelikož se cítím pohanem, vůbec mi porušení puritánské křesťanské víry založené na zastrašování nevzdělaných lidí nevadilo. Ano, takovou víru neuznávám a nikdy nebudu, pokud mne k k víře v boha bude někdo nutit a páchat násilí na takzvaných nevěřících. Ale vraťme se k událostem v tomto filmu, v němž nám režisér Nicholas Hytner přinesl takřka dokumentární vysvětlení proč k čarodějnickým procesům v USA vlastně došlo. Skupina dívek byla totiž v lese přistižena místním duchovním Parrisem, takže se děvčata s křikem rozutekla domů a dvě z nich ze šoku upadly do bezvědomí, které ale jen předstíraly kvůli trestu. Přestože je místní vědma nakonec uzdravila, reverend Parris se rozhodl do města povolat známého lovce čarodějnic Halea a ten dívky začal vyslýchat. Jedna z nich označila za původkyni všeho Abigail, kterou si zahrála miloučká WInona Ryder. Za krásným obličejem se však skrývala vypočítává potvora, která v sebeobraně prozradila otrokyni Titubu, že ona byla onou kouzelnicí u ohně v lese. Chudák černoška během bičování označila za čarodějnice některé salemské ženy, což si samozřejmě vymyslela. A pak už to jelo pěkně s kopce, byla obviňována jedna žena za druhou a tak byl přivolán Paul Scofield, hlavní soudce z řad církve, který poslal některé dokonce na šibenici. Na řadu přišly také osobní účty Abigail, která byla zamilovaná do Johna Proctora, který se s ná jednou vyspal, ale pak nechtěl opustit svou ženu, což nadržená Abigail těžce nesla. A tak přišlo další obvinění....No řeknu vám, bylo toho dost a vzhledem k tomu, jak skupina dívek své omámení ďáblem dobře hrála, nedivím se soudci, že vynesl takové rozsudky. Připadá mi to směšné ve světle dnešní doby, kdy zločincům a parchantům stačí malá dírka v důkazním materiálu a jsou propuštěni na svobodu. Spravedlnost dnes dostává na frak a i v Salemu tomu nebylo jinak, jenže to bylo přesně naopak. Jak vše dopadlo je všeobecně známo, přesto mne překvapilo, že ta hlavní osoba jménem Abigail, kvůli které celý proces vlastně vznikl, unikla potrestání, zatímco neviní lidé viseli na šibenici. A že jich bylo, ne však tolik, co během procesů ve Velkých Losinách na Šumpersku. O tom však již pojednává jiný film....Suma sumárum Čarodějky ze Salemu ode mne získávají tři salemské hvězdy ***. ()

Reklama

Reklama