Góóól!

Američané o fotbalu moc filmů netočí, tak na to šli chytře. Režii svěřili Angličanovi, do hlavních rolí obsadili Mexičana, Američana a Rumuna a poslali je natáčet do Anglie, kde doplnili i zbytek hráčské soupisky. Scénář hlavnímu hrdinovi hází pod nohy takové množství klacků (čti klišé), že jsem si chvílemi říkal, že to už přehánějí, ale natočené je to natolik dobře, že to všechny scénáristické, herecké i hráčské nedostatky zakryje. (26.11.2005)

Dovolil bych si upozornit, že následná poznámka jest spoilerová. Vrtá mi hlavou situace z finální scény. Kuno Becker celý film kopal do míče pravou nohou, a i u toho pokaždé vypadal, že upadne. No a pak přijde rozhodující přímý kop, který může spasit sezonu Newcastlu, a mladý pán zakroutí merunu do šibenice levačkou... Ale ono se to vlastně ztratí v záplavě chyb, kterých se tvůrci dopustili. Je s podivem, jaké základní souvislosti a pravidla jim unikly. Vše podstatné je poznamenáno v zajímavostech. (29.01.2011)

Spoilery - Fotbalové scény můžou být natočené sebelépe, ale scénář všechno zazdil. Už od chvíle, kdy byla prozrazena bodová ztráta na Ligu mistrů, mi bylo jasné, že můj milovaný Liverpool nakonec ostrouhá. Navíc scény typu "To je můj syn" nebo "Určitě se díval i teď" bych v takhle přepálené podobě nečekal v seriózně se tvářícím pokusu. (26.10.2006)

Já sem fakt hroznej cíťa, že sem brečel skoro i u tohohle. Jen aby bylo jasno, miluju fotbal, je to ta nejdokonalejší hra, jakou kdy člověk vymyslel, ale přesto, když se na něj aplikuje tisíckrát použitá Hollywoodská šablona, kde scény odhadujete s neochvějnou přesností tak pět minut dopředu, výsledný patvar plný klišé rozhodně nepotěší. A už vůbec mě nepotěšily očividné logické hrubky ve scénáři, nepotěšilo mě ani, že Newcastle vyhrál poslední zápas, tak moc sem to přál Barošovi. Je to předvítalená pohádka, která kdyby nebyla o fotbale, rozcupuju ji na kousky. Líbila se mi akorát roztomiloučká angličtina Anny Friel a definitivní zjištění, že mě rozbrečí fakt kdejaká cypovina. (08.12.2009)

Film, který jistě potěší fotbalové fanoušky. Já fotbal nesleduji. V tom případě však musím napsat, že Gól je od počátku do konce lehce předvídatelný, chvílemi ve své snaze poskytnout divákovi dojemné momenty spíš trapný. Je tu ukázkově chudá rodina hlavního rodiny, otec, který se snaží synovi zabránit v nejisté fotbalové kariéře (scéna kdy přijde do hospody a dojatě sleduje svého syna skórovat v tv působí uvěřitelně snad jen v Zoolanderovi), zdravotní problémy ve formě inhalátoru, nepřející spoluhráči, démon bulvární tisk, skutečná láska, manažer, kterému jde jen o peníze, manažer-kámošjsou tu desítky tak strašně profláknutých věcí, že se nedají ani všechny vyjmenovat. A jelikož se má jednat o celou trilogii, dovolím si, v duchu výše zmíněných klišé, odhadnout děj následujících dílů. Dvojka bude pojednávat a skutečném vzestupu a následném pádu, přičemž na konci se hrdina vyrovná se svými traumaty a narodí se mu syn (možná uvidíme i první kojencovo kopnutí do míče a dojatě slzícího tatínka). A třetí díl? No to už milý Santiago bude za zenitem svých hráčských možností a stane se z něj trenér! Bude bojovat s nějakým vzpurným, leč nadějným mladíkem, který mu připomene sebe samého v mladších letech (v prvním dílu). Abych byl spravedlivý, tak musím podotknout, že kdo má rád britské kytarovky, soundtrack mu přijde k duhu (Oasis, Kasabian). Za zmínku stojí i přepálené filtry, pomocí nichž se filmaři rozhodli odlišit britské (modrá) od latinskoamerického (žlutá) prostředí. Trochu jako Horem pádem, ale uděláno s rutinou reklamních mágů. Někomu to sedne, někomu ne, ale profesionalita je znát (15.10.2005)