The Quartette
The Quartette
Režie:
Miroslav KrobotKamera:
Juraj ChlpíkHudba:
Matěj KroupaHrají:
Jaroslav Plesl, Barbora Poláková, Zdeněk Julina, Lukáš Melník, Pavlína Štorková, Lenka Krobotová, Jiří Schmitzer, Jana Štěpánková, Marek Cisovský (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Hráli jste někdy v kapele? Je to jako druhá rodina, s jejímiž příslušníky prahnete po štěstí a prožíváte nečekaná dobrodružství. Stejně jako usedá rodina zas a znovu u jednoho stolu, scházejí se členové kvarteta tzv. soudobé hudby vždy u dalšího koncertu. Poněkud nesourodá čtveřice v čele se solidně vyhlížejícím, avšak lehce sucharským Robertem (Lukáš Melník), jeho partnerkou atraktivní a rozháranou cellistkou Simonou (Barbora Poláková), extrovertním vtipálkem Tomášem (Jaroslav Plesl) a znalcem historie s přezdívkou Funés (Zdeněk Julina) spolu zažívá na cestě za svou nejsvobodnější skladbou řadu humorných situací, ale i nedorozumění. Čas tráví i v legendární hospodě Ponorka v historickém centru svého rodného města, kam chodí také odvázaná „Batrflaj" (Pavlína Štorková) a „dvorní" psychoterapeutka kvarteta Sylva (Lenka Krobotová). Mezi hlavními hrdiny dochází k neustálým zádrhelům a lehce bizarním situacím, až konečně jeden neplánovaný večírek přinese jistou katarzi i radost a s ní vytoužený pocit štěstí. (Falcon)
(více)Recenze (211)
Jak to jen přiblížit. Film rozehraje a rozebere příběh několika ústředních postav, dokonce i několika zcela nedůležitých, aby na konci prozradil jen to, že se průměrné smyčcové kvarteto nerozpadne. A není to lynchovsky otevřený konec, je to prostě jen nevysvětleno, jako by chybělo posledních deset minut. ()
Druhá hvězda je jen a pouze za exteriéry a interiéry, protože jsem Olomoučák a i v Ponorce jsem proseděl pár večerů. Film se celou dobu pokouší o jakousi psychologickou linku, atmosféru, strohost a zahloubání. Což bývá dost tenký led - pokud všechno sedne, je z toho skvělý film. Pokud nesedne, je malér, kdy je viditelná snaha o výše popsané, ale nefunguje to. A toto je bohužel druhý případ. ()
Bezduchý, nudný, slabý... ()
Čistá sračka, která velmi pravděpodobně vystihuje celkem trefně osobnost režiséra. Státní fond kinematografie na tohle dal 5 milionů korun?!? Státní fond kinematografie je předpokládám instituce, která čerpá veřejné peníze aka peníze daňového poplatníka.... ()
Film, o kterém stojí za to přemýšlet. Myslím, který je potřeba vidět minimálně dvakrát. Jeho základní myšlenka je vlastně svým způsobem prostá - je to o lidské blbosti, egoismu a schopnosti sebereflexe, zároveň o manipulaci. Rozhodně se dá říct na první zhlédnutí, že Kvarteto není tak vtipné jako Díra u Hanušovic, ta měla veliké množství osobitých figur a vtipných situací, zde dlužno vyzdvihnout barmana Šamana Jiřího Schmitzera (opravdu po otci zdědil výrazný minimalismus), jehož role rozsahem nevelká, ale vždy absolutně rozbije nastolenou situaci nějakou filosofickou myšlenkou. Díra ale byla jakási moderní zpráva o stavu českých zapadákovů, Kvarteto zase na druhou stranu má ono sdělení a je ještě více meditativní. Rozhodně stojí za nějakou hlubokou analýzu. Každopádně ten nenapodobitelný rukopis a humor Dejvického divadla tu rozhodně nechybí (trochu v menší míře), Krobotův režijní styl je stejný jako v Díře u Hanušovic, film se plíží a pomalu ubíhá, velice pravděpodobně slabší jedinci nebudou mít tu trpělivost u některých dlouhých a napohled zbytečných záběrů. 60% ()
Kvarteto nemůžete brát jako normální příběhový film. Je to spíše mozaika života (ne)obyčejných lidí, kteří jsou zároveň tak trochu magoři. Každopádně vtipy jsou zde povedené a herci taktéž. Je to jeden z těch lepších českých filmů z poslední doby. ()
Krobot zkusil vytvořit zřejmě něco ze života ale tolik machoňů pohromadě snad ani není možné potkat. ()
Miroslav Krobot, herec, režisér, tvůrce. Nechť nám ho Pán Bůh ráčí ještě dlouho při síle zachovat... ()
Výrazně lepší než Krobotův minulý film Díra u Hanušovic, dokonce je ta hromádka nudy o pár minut kratší, ale pořád je to totálně o ničem...Asi něco bude na tom tuctovém názoru, že by film měl mít děj. Nebo aspoň jeho náznak. ()
5% - komentář 20ti slovy: Ani kdyby mě mučili, nehty trhali a kosti lámali...tak nedovedu říct o čem to bylo. Nějaké kecy, nějaké "vernisáže", nějací lidi. ()
...a tak jsem porad cekal a cekal jestli jeste prece jen co kdyby..a nedockal se a nedockal...:-( ()
Nejsem si jisty, zda film stoji za odchod do kina. Ale udelal jsem to tak. Je to trosku jine kafe. Koneckoncu co bychom od pana Krobota mohli ocekavat jineho, nez sveraznou miru absurdity, patosu ci odlisnosti. Snad jen zkuseny hudebnik odhali drobne nedostatky. Jen v jedne scene jsem Bare tu hru na celo neuveril. Ale ta treti hvezda je prave kvuli ni. *** ()
"Druhý díl Šeptej". Podivné existence řeší své podivné problémy. Tohle mě nijak zvlášť nezasáhlo i když mám Plesla a Polákovou rád.. 50% ()
Jedna z nejlepších věci za poslední leta. Nedoslovny film o komunikaci, která je tou nejtěžší spoluprací. A která se nedaří, i když spolupráci ano. ()
Bezduchá slátanina ()
Pomalý, místy bohužel i nudný, nicméně Krobotův rukopis se nezapře, a pokud chcete hledat, najdete tam i hodně dobrého. 60% ()
Krobot není špatný, ale tady mu to nějak nejde a jak v případě Pout(2009) jsem i tento film po půl hodině vzdal, protože jsem vůbec nevěděl, co se tam děje, co postavy chtějí, o čem tu vůbec celé je a podobně. Jen kamera byla celkem dobrá. ()
Co to zase bylo za katastrofu? Škoda protočeného materiálu! ()
Vrátit peníze které jste dostali, vrátit peníze za vstupné, zkopat kameramana, respektive režiséra, který mu velel, tohle celé zahodit do škarpy a je vymalováno. Tato rádoby intelektuální blbina nestála za nic. Mimochodem to jelo odnikud nikam. A u té „hudby“ se mi málem zkroutily uši. Vcelku bych chtěl vědět, kolik diváků zajímalo zda „hrdinové“ kvarteto zruší nebo ne. Mi to tedy bylo úplně u ... ()
Ač sám nemuzikant, mám k muzikantský partám hodně blízko a nemálo jsem s nimi prožil... možná i to je důvodem, proč tento mě Kvarteto zasáhlo hlouběji a vlastně se mi hodně líbilo. Našel jsem v něm spoustu osobních paralel a několikrát za film jsem se přistihl, že zkrátka přitakávám nejen rytmu, ale i scénáři. Velmi mě překvapil Jaroslav Plesl... který tady zahrál jinou ligu (ty jeho mnohé role prostších postav mi zkrátka nesedí). A možná je to i tím, že jsem v jeho postavě neustále spatřoval záblesky ze života skutečného člověka, kamaráda - muzikanta... Nějak to nešlo oddělit, stejně tak vzpomínky na Olomouc... Kvarteto asi není pro každého, ale pro mě bylo skvělé <3 ()