Atentat u Sarajevu
The Assassination at Sarajevo
The Assassination at Sarajevo
Režie:
Veljko BulajičKamera:
Jan ČuříkHrají:
Christopher Plummer, Florinda Bolkan, Maximilian Schell, Irfan Mensur, Radoš Bajič, Jan Hrušínský, Branko Đurić, Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil (více)Obsahy(1)
Historická filmová freska popisuje události, které bezprostředně předcházely první světové válce a staly se záminkou k jejímu vyvolání. V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti. Jenže situace mezi evropskými mocnostmi je už několik let napjatá právě kvůli jejich územním nárokům na Balkánu. Čin, který se nakonec podaří dokonat Gavrilu Principovi na Appelově nábřeží v Sarajevu 28. června 1914, se tak stane záminkou pro rozpoutání první světové války, největšího válečného konfliktu v dosavadních dějinách. (TV JOJ)
(více)Recenze (47)
Viděl jsem celkem 3 filmy na toto téma. Tohle zpracování je asi historicky nejvěrnější a nejakčnější. Hrušinský ani Vyskočil ani Šafránková vám film neskazej. Je ale naivní si myslet, že atentát sám o sobě válku nastartoval. Byla by tak jako tak. Lidi jsou tak pitomá a hnusná hovada, že se zabíjeli, zabíjej nyní na Ukrajině a zabíjet se budou! ()
Historický film, do ktorého tvorcovia získali výborných a aj svetových hercov. Pamätám sa na veľký ohlas tohto filmu najmä v časopise KINO. 60%. ()
Velice romantická verze, kde obtloustého postaršího Ferdinanda hraje mladý, štíhlý Plummer. Sice je to historicky docela věrné, ale dokumentární rekonstrukci nečekejme. Spíš starší film s pár českými herci na nedělní odpoledne u kterého 2 hodiny uplinou jak voda. ()
Opravdu vynikající a možná i trochu (ač neprávem) zapadlý snímek. Díky hudbě Luboše Fišera je jeho závěrečné emotivní vyznění navýsost skvostné a uhrančivé... ()
Radyo to vystihl naprosto přesně. Jde o malou skupinku, která pohnula dějinami určitým směrem a uvedla do pohybu něco, o čem před tím neměla ani tušení a nedokázala si to představit ani v těch nejčernějších snech. ()
Samozřejmě notně překroucený film proti Rakousko-Uhersku, tak jak to doba vyžadovala, zaměřující se hlavně na atentátníky, což moc zajímavé není a jeden vedle druhého jsou ztvárnění nepřesvědčivými herci, bohužel film pomíjí daleko zajímavější pár Ferdinand Žofie, velmi dobře obsazený i ztvárněný. Celý film je natočen v takovém uspávacím stylu, chtělo by to schopnějšího režiséra a scénáristu. ()
Poměrně věrná rekonstrukce atentátu na následníka Rakouko-Uherského trůnu. Událost, která akcelerovala situaci v Evropě a zapsala se do dějin. Gavrilo Princip je dodnes uzáván ve své vlasti jako hrdina...jinde spíš jako vrah a Ferdinand D'Este je možná zase ne úplně právem označován za člověka bez jehož smrti by válka nebyla. Herecké obsazení sedlo poměrně věrně, jenom česká účast je zde opravdu na vedlejší koleji. Jako snímek pro výuku dějepisu naprosto ideální. ()
Mezinárodní zfilmování událostí, které předcházely vypuknutí I.světové války-celkem věrohodná rekonstrukce. ()
Mnoho známých a dobrých herců ve filmu ilustrujícím okolnosti sarajevského atentátu, výsledek je spíše sporný. (Soukromě mne potěšilo objevení Otomara Korbeláře v roli císaře). ()
Průměrné. Zajímavé, všeobecně vzdělávací, ale průměrné. Ovšem částečně skvěle obsazené. ()
Ti kluci byli blbečci, aspoň teď vim jako moc vyjebaný kreténi s vyjebanejma názorama to byli a fakt, že půlka z nich byla umučena ve vězení mě jen těší. Neumim psát o filmech, ale to že to byli zkurvený blbečci film ukazuje naprosto perfektně. ()
Dobrý film o dvoch strelách ktoré zabili milióny ľudí. Síce je to trošku pomalšie a atentát je friško friško a finito spravený ale inak som spokojný. Mladý Plummer skvelý. ()
Kanadsko-ameriská star Christopher Plummer v Jugoslávsko-Československém filmu, no to mi řekni. Takže tady jak jinak než jako František Ferdinand de Este. ()
Ne historický pravdivé, ale na dobu totalitní dobře udělaný film! Ivoshek:Ještě před zavražděním Františka Ferdinanda britské loďstvo seskupovalo své síly a i ostatní země se připravily na válku. Nebýt atentátu, najdou si jinou záminku.Stačí číst tisk před rokem 1914.. A stejně jak u útoku fundamentalistů na USA to vedlo....., tak i u tohoto atentátu kroky pak vedly rovnou do Srbska, Srbsko chtělo Bosnu a velkosrbskou myšlenku mohl na vlastní kůži poznat každý občan Chorvatska a Bosny o pár let později. František Ferdinand d'Este měl s manželkou Žofií Chotkovou čtyři děti.Synové Maxmilián a Arnošt, se postavili proti Hitlerovi, proto byli v roce 1938 po připojení Rakouska k nacistické třetí říši zatčeni a odvezeni do koncentračního tábora Dachau, odkud se vrátili v roce 1945. Hitleruv vztah k Habsburkům byl velmi odmítavý až nepřátelský a jeho soudy o Františku Ferdinandu d'Este jako podpůrci čechizace střední Evropy náleží mezi výplody chorého mozku . ()
Solidní film, leč ne moc přesný historicky, podle historických archivů to bylo trochu jinak. To nic na tom nemění, že je to dobře koukatelné a doplněné kvalitní hudbou. Hodnocení: 65 % ()
Vcelku obsáhlý a osvětlujíci film o atentátu v Sarajevu! Dobré obsazení a dobrá kamera!! ()
Pokus o vylíčení tragické události, které vedla k 72 mil. obětí. Částečně se film natáčel v tehdejším Československu. Významná česká stopa za i před kamerou(Korbelář, J. Hrušinský, Z. Srstka atd). Evropské hvězdy Plummer(František Ferdinand) a Maxmillian Schell(Šarac) a Brazilka Florinda Bolkan(Žofie). Film se sice opírá o historické skutečnosti, ale některé jsou zde vylíčeny nepravdivě(chybí odpovědnost Srbska, zvláště armády, která atentátníky vycvičila a vyzbrojila a nese tak hlavní vinu na atentátu, obyvatelstvo, které čin odsoudilo a dokonce lynčovalo atentátníky), Princip, Čabrinovič a Grabež nebyli umučeni, ale zemřeli ve věznici na turberkulózu nebo nedostatečná bezpečnostní opatření(žádná armáda v ulicích, ale sotva 120 policistů a šestimístné nikoliv čtyřmístné vozidlo arcivévody. Celkově tedy film je lehkým nadprůměrem, který má zbavit Srbska odpovědnosti z podpory atentátníků, oslavou hrdinství mladých Bosňanů, kteří svým činem rozpoutali krvavé peklo a odlehčením zde jsou pěkné Balkánské písně a účast Jany Švandové a Libušky Šafránkové. ()
I přes více než dvouhodinovou délku příjemný a zajímavý film se slušným hereckým obsazením. Kromě hlavních rolí zaujme O. Korbelář jako Franz Josef I., naopak role L. Šafránkové je dost zbytečná. Hudbu složil L. Fišer, mj. autor hudby k Arabele a já si nemůžu pomoci, ale hlavní motiv atentátu mi připomíná hudební podkres jakékoliv scény, kdy se v Arabele na obrazovce objevila ta čarodějnice spolu s Rumburakem. Inu, invence. ()
Osudy atentátníků ve dnech předcházejících sarajevskému atentátu, jejich cesta do Sarajeva a detailní popis průběhu osudného dne. Vše sledováno jakoby z výšky, bez ponoření se do podstaty věci, nezúčastněnýma očima. Není to tak špatné, ale na dobrý tříhvězdičkový film to prostě nestačí. 2+ ()
Žádný zázrak, prostě shlédnout a nic víc. Když si to porovnám s jinou a podstatně mladší koprodukcí (kde je hlavním hrdinou vyšetřující soudce Leo Pffeifer), tak tady je sice vidět víc výprava, masové scény, ale nějak tak to celé vyšumí do ztracena a navíc zde ani není nijak zachycena osobní motivace jednotlivých hlavních hrdinů a všechno se to drží klišé a v kolejích, daných v té době v obou zemích (byť v Titově Jugoslávii poněkud jinak) marxisticko - leninskou ideologií. Na straně oněch teroristů je otázkou, jak dalece jim šlo o nacionalistické problémy a v jakém hávu (jihoslovanském, tehdy menšinovém a nebo velkosrbském) a nebo dokonce (v tom autoři poněkud přehánějí) sociálním, ve smyslu sociálně revolučním. Tvrzení, že partička amatérských mládežnických atentátníků, logisticky zajištěných nacionalistickou skupinou Černá ruka, která rozhodně nejednala v souladu a už vůbec ne se souhlasem srbské vlády, a po právě skončených balkánských válkách už vůbec se zdravým selským rozumem (její šéf - plukovník Dmitrijevič Apis byl zastřelen na Korfu na příkaz pozdějšího jugoslávského krále Alexandra) je naprosto mimo. Žádný Princip a ani jeho kolegové, ani jejich podporovatelé v Srbsku nikam dějiny nenasměrovali. Poskytli pouze relativně výraznou záminku a kdyby se byl Princip netrefil, přišla by záminka jiná a jinde, o něco později, ale válka by stejně vypukla. A nejhorší je, že onen František Ferdinand d´Este přes svoje deklarované přátelství s císařem Vilémem II nebyl absolutně žádný válečný štváč a už vůbec nebyl žádnou hlavou "válečné strany". Naopak, osobně nesnášel onoho Conrada s Hoetzndorfu, což byl naopak řádný jestřáb, dokonce ještě dříve před událostmi v Sarajevu chtěl vést "preventivní úder proti spojenci v Trojspolku - Itálii...František Ferdinand v podání Ch. Plummera je zahraný dobře, ale vizuálně svému historickému vzoru hodně "fandí", nicméně by bylo dobré si konečně uvědomit, že tento osobně nesympatický pán (ten tlustej z Konopiště, co honil po lesích báby, když si přišly pro dříví - jak píše klasik Hašek) si byl díky vrozené inteligenci a celkovému rozhledu vědom slabosti a rozháranosti Rakouska a údajně i hledal cesty, jak utlumit nebo dokonce eliminovat třeštící nacionalismus a přetvořit monarchii v životaschopný státní útvar, třeba cestou větší fragmentace, přičemž určitým příkladem pro něj bylo jak Švýcarsko v Evropě, tak Spojené Státy. V alternativní historii by bylo nesporně zajímavé tuto problematiku rozebrat, nicméně k válce měli našlápnuto Němci, ale i Francouzi a Rusové a ti se nedali zviklat a do války nakonec zavlekli své spojence i další státy a je otázka, jestli by bylo Rakousko pod vedením již nového císaře dost silné, aby dokázalo zůstat stranou. Pod vedením Františka Josefa by to asi bylo neklaplo (ani on ovšem nebyl nacionalistický Němec) a bohužel (píšu to jako anglofil) svůj dost zásadní podíl na celoevropské válce a jejím rozšíření na de facto celý svět měla Velká Británie, jejíž pošetilí politici chtěli na jednu stranu působit jako rozhodčí a na druhou stranu se nechali neuvěřitelně naivně zatáhnout Francouzi do krvavého konfliktu, který jim nemohl nic přinést. Nakonec, tohle je dobře možné vysledovat v třídílném dokumentu 37 dní od atentátu k válce a ještě víc ve skvělé knize anglického historika Paula Johnsona Dějiny anglického národa. Možná sem tenhle historický "výklad" nepatří, ale to je přesně to, co ve filmu (třeba jenom něco z toho) chybí a co z něj dělá pouze barevnou, i když bezbarvou podívanou. () (méně) (více)