Noroi

Začátek mi dost připomněl "dokument" EL CHUPACABRA od Troma studios (viz. chlápek navlečený v alobalu), ale s přibývajíci stopáží atmosféra houstla jako omáčka, která se nechá přes noc v ledničce. Chtě nechtě jsem se do příběhu zažral a určitě se mi líbí, jakým způsobem Shiraishi předkládá divákovi jednotlivé záběry a indicie, které až v samotném závěru do sebe zapadnou. NOROI se hravě slavnějšímu THE BLAIR WITCH PROJECT vyrovná a leckdy ho i překonává (viz.noční scéna v lese). Není moc horrorově laděných snímků, které by dokázaly diváka bavit po celých 115 minut. NOROI se to podařilo skvělým způsobem. (06.10.2007)

Kombinace dokumentárního hororu s duchařským subžánrem nezní špatně. Obzvlášt v japonském provedení. Faktem ovšem zůstává, že režisér Koji Shiraishi klade důraz na umělé vyvolání autenticity, což je v polodokumentárním hororu pozitivní, ale už to není tolik efektivní, pokud to klade na diváka falešnými tv pořady, několikrát se opakující zprávou, že hlavní hrdina skutečně zmizel a podobnými věcmi. Kdyby Noroi vznikl před Záhadou BlairWitch, nejspíš bych se z toho posadil na zadek, takhle se jen škodolibě usmívám, ačkoliv přiznávám, že v pár momentech měl japonský film opravdu slušnou atmosféru. Navíc velkou neznámou mi je postava Horiho, jehož chování a především závěr filmu mi trochu unikl. Chápu, že v duchařském subžánru s mysteriozními prvky nemusí být divákovi vše jasné, ani to neočekávám, ale zrovna závěr filmu byl dost zásadní moment. Přesto je to lepší, než série Paranormal activity nebo spousta jiných pokusů o spojení duchařiny s blair witch konceptem, což zde relativně funguje, ale působí to spíš vtipně a nadsázku podobnou té z Lovců trollů jsem ve filmu také nezaregistroval. Mírný nadprůměr. (07.01.2012)

Hliníkový pomatený jasnovidec se chopil své role dokonale, to je plus. Taktéž i Masafumi se mi líbil, jeho zaujetí, výraz a pátraní po stopách démona KATAGUBA. Schválně jsem si večer to slovo zkoušel nahlas vyslovit a můžu říct že zní opravdu strašidelně. Snímek potěšil, ale že bych z něho měl extra strach.. to zas ne, i přesto že představa pojídaní embrií je značně drsná. (12.10.2012)

Škoda, že to nejlepší přijde až po titulkách :-((( ..... Není to vyložený propadák, ale jsem zklamaný, protože sem čekal víc. Především víc hrůzy a napětí mi scházelo. Je to podle mě zbytečně dlouhý a příběhově neucelený. Taky zjišťuju, že mě čím dál víc začíná vadit roztřesená kamera a její manipulace, která je mnohdy k smíchu. (viz. spadne kamera a vždy se otočí tím správným směrem, aby bylo vše podstatné vidět...nebo...chlapovi umírá manželka a on radši dojde pro kameru, než aby jí pomohl). No ale nechme kritiky. Pro fanoušky asijských hororů asi povinnost, fanouškům hororů obecně bych Noroi asi spíš nedoporučoval. I když konec je pětihvězdičkový, to nepopírám. 55% (31.10.2011)

Noroi je snad první japonský horor, který jsem měl to štěstí vidět. Film je zpracovaný velmi zajímavým způsobem - dokumentárním, tudíž tak trošku v podvědomí diváka získává na autentičnosti. Má velmi zajímavý průběh a tempo. Na začátku si moji pozornost určitě získal. To víte, člověk je v očekávání, co přijde a o co vůbec ve filmu jde. Poté tempo nějak pokleslo a tak nějak se mi zdálo, že se prvky ve filmu hrozně opakují a celkově nepřichází film s ničím novým. Sem tam někdo chytne záchvat, či to holub napere do okna. To je z toho, co mělo nejspíš děsit úplně vše. Zbytek byla spíše taková sranda. Z toho sympatického pána, který se trošku bál červů a miloval alobal, jsem si místy skutečně uchcával. Berte potom takový film vážně, že? A ten novinář, to byl taky super kokot. Naštěstí mnoho japonských hereček bylo koukatelných, když zrovna naměly záchvat. Takže celkově snad s přivřeným okem bych mohl dát i ty 3*. Vlastně spíše 2*. (02.09.2012)