Režie:
Čeněk DubaKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Emil LudvíkHrají:
Otomar Korbelář, Přemysl Kočí, Irena Bernátová, Pavel Spálený, Libuše Havelková, Eva Klepáčová, Miroslav Homola, Vladimír Hlavatý, Jindřich Narenta (více)Obsahy(1)
Český barevný film o dětech a pro děti. Je to veselý sportovní příběh pražského dětského hokejového družstva Bezejmenné ulice. Zachycuje poutavým způsobem život, školní práci a zábavu dnešních pražských dětí. Dějová osnova příběhu je velmi jednoduchá: hokejové mužstvo Bezejmenné ulice, složené z pěti žáků páté třídy a náhradníka Pepíčka Slámy, který je o dva roky mladší, trenuje pensista pan Šácha. Hoši se však příliš upnuli na sport a následky toho se projevily ve špatném školním prospěchu. Pan Šácha správně poukazuje na to, že školní učení je důležitější než hokej a nechce pokračovat v treningu. Rovněž rodiče některých hráčů zasáhnou. Jednotu mužstva rozruší syn brankáře representačního čs. hokejového mužstva Honza Prokop, jehož vystupování vyvolá v ostatních hráčích odpor. Po mistrovském zápasu, který Bezejmeňáci Honzovou zásluhou těžce prohráli, se mužstvo rozpadlo. Po čase je však dal opět pan Šácha dohromady. Hoši se svědomitě učili, svědomitě trenovali a odvetný zápas vyhráli hlavně zásluhou malého Pepička Slámy. (Filmový přehled)
(více)Recenze (30)
Za tenhle dětský sportovní film by se nemusela stydět ani holywoodská produkce. ()
Československý film o dětském amatérském hokejové družstvu z Bezejmenné ulice. Před toužebně očekávaným zápasem s kluky z Čertovky musí mladí hokejoví nadšenci překonat krizi v mužstvu, zapříčiněnou špatnými školními výsledky a s tím související nevolí jejich rodičů je pouštět na tréninky. Taktéž týmu rozhodně neprospěje příchod nového hráče, syna hokejového reprezentanta Prokopa (P. Kočí), jenž svým neomaleným chováním téměř způsobí rozpad mužstva. Penzista Šácha (O. Korbelář), jenž se dobrovolně ujímá vedení a trénování mužstva a je pro kluky díky svému sympatickému vystupování morální autoritou, trvá na zlepšení školního prospěchu. V dětských rolích zaujal vnuk pana Šáchy, poněkud silnější postavy, jenž plní funkci jakéhosi jednatele neboli manažera týmu. Velmi vtipně na mě zapůsobil sen náhradníka Pepíčka Slámy, jenž se objevil na počátku snímku a v němž střílí gól za gólem nejdříve vrstevníkům, poté československému výběru a poté dokonce nepřemožitelné kanadské reprezentaci. Ze snímku režiséra Čeňka Duby je patrná radost a nadšení z hokeje u mladých kluků, bez níž by česká hokejová škola neměla nikdy tolik úspěchů. Současně Dubův povedený snímek vzdává hold všem neznámým mládežnickým hokejovým trenérům, jejichž práce a oddanost hokeji je nevyčíslitelná. ()
Atraktivní prostředí dětských hokejistů je jenom takové pozlátko. Hlavním posláním snímku není nic menšího než tolik důležité vzdělávání. Již v 17. minutě můžeme vidět v domácnosti malého hokejisty pěkný globus. V čase 34:44 lze obdivovat trochu větší globus ve třídě. Skalní komunisté 50. let neopomenou s láskou zmínit nejkrásnější křesťanské svátky Vánoce: „Už od Vánoc trénujeme.“ Trenér hokejistů je veliký sportovní odborník. Větší důraz ovšem klade na v praktickém každodenním životě tolik potřebné znalosti: „Napřed se musíte učit, aby z vás nebyli hlupáci.“, říká otcovsky a propaganda nabírá obrátky. Popadne jablko a vyučování může začít: „Tak tohle je zeměkoule.“ Malí sportovci mají plnou hlavu hokeje a tak zcela bez přemýšlení papouškují bláboly senilního důchodce. Není tedy divu, že i ten nejhloupější školák pak dokáže perfektně vysvětlit všechny pohyby Země a soudružka učitelka s posedlýma očima (na chvilku má zcela bílé oči) píše do žákajdy jedničku. Celá čtvrtina filmu se tak točí kolem toho, jak se točí, obíhá a naklání Země. Tak tohle je opravdu rekordní propaganda v historii dětského filmu. Drsné vymývání mozků. ()
Jako sportovní antitalent nemám rád filmy o jakémkoli sportu. Tento je sice jednoznačně agitka za lepší učení, ale je to podáno takovým milým způsobem, že jsem nezrychloval a ani se nenudil. Za což je dvacítka jasná. Ta druhá je jen tak, za to milé odpočinutí a monitoru. ()
Podobných dětských filmů je řada ačkoli 30., 40. a 50. léta jich přinesla jen minimum. To se teprve s kategorií dětský/rodinný film trhal pytel. Ostatně i pro Otu Hofmana, jednoho z pozdějších předních scénáristů tohoto typu snímků. Hokej byl zkrátka fenomén už v té době řadu let. Problém byl, že mimo zimu si kluci moc neměli kde zahrát. Mě ale nejvíc na filmu fascinovalo, jak se jako o největším soupeři počítalo výhradně s Kanadou. Na druhé straně první zlato získali až v roce 1956, takže tehdejší soudruzi nejspíš neměli moc možností, než souhlasit. ()
Příjemný dětský sportovní film,kde dospělé role v pohodě zahráli páni herci a paní herečky. Hezky se na to kouká i s dětmi. ()
Neskutečně půvabný barevný film, který mi až dosud unikal. Poznával jsem místa, která v podobě, jak byla ve filmu nepamatuji a přes dětsky naivní děj filmu se mi to prostě nějak tak líbilo, i přes ten předvídatelný hokej a legrační zápasy. A nemohu si pomoct - Eva Klepáčová (dej jí pánbůh nebe) byla nádherná ženská... ()
Je to příjemná a pohodová podívaná na kterou se dá. ()
Krásný dětský film. Otomar Korbelář jako moudrý mentor, snažící se kluky vést ke sportu a škole. ()
V dětství jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Není to sice moc "vysoké herectví", ale mě jako malého to dokázalo velice pobavit. Hold stará klasika. ()