Match Point - Hra osudu

Match Point je pro mě výborným dokladem toho, že ve filmu - tak jako všude - platí, že nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky. Filmový vkus se s léty mění, a snímek, který u mě ještě před pár lety vyvolal frenetické nadšení, nyní vnímám velmi střízlivě. Po druhém zhlédnutí jdu se svým hodnocením o jednu hvězdu dolů, přece jenom mě to už tak nebavilo, jako když jsem viděl Match Point poprvé. Jednak už víte dopředu jak to dopadne, jednak jsem od té doby nakoukal většinu Allenovy filmografie, a uvědomuji si, že má lepší filmy. Především onen hlavní motiv viny a trestu zpracovávaný v Match Pointu se objevuje již v režisérově starším snímku Zločiny a poklesky z r. 1989, kterého si cením o poznání výš. Stejně tak herecký výkon Scarlett Johansson už ve mně nevyvolával stejné vlny nekritického nadšení jako u prvního zhlédnutí, a totéž platí i o zbytku filmu. Samozřejmě stále tvrdím, že Match Point je dobře obsazený chytrý snímek, který je po kvalitativní stránce na míle vzdálen většině současné mainstreamové produkce, leč... viděl jsem již od mistra lepší filmy. Na Match Pointu mě tak nakonec nejvíc baví použitý hudební doprovod sestávající povětšinou ze známých operních árií a rafinovaný scénář, který inspiruje k mnoha podnětným myšlenkám. Jak bych se asi na místě hlavního hrdiny zachoval já? (16.01.2012)

Nu, co k tomu dodat ... Woody a řecké tragédie - to vždycky šlo dohromady (Mocná Afrodité je totiž dle mého názoru to nejlepší, co jsem od něj kdy viděla). Woody a Londýn - to mi samozřejmě vyrazilo dech. Herci v čele s hystericky-osudovou Scarlett Johansson a hříšným prospěchářem Jonathanem Rhysem Meyersem jsou téměř bezchybní. A co se týče -zde tolikrát přetřásaného- cynického konce, během sledování filmu mi vlastně přišlo, že takový závěr je v případě Woodyho Allena naprosto nevyhnutelný. (21.08.2006)

Zločiny a poklesky po 16 letech? Prave ta podobnost s predeslim filmem na podobnou notu je jedinou vytkou. Ze Scarlett Johansson zas tak odvareny nejsem ikdyz je samozrejne krasna a hraje celkem slusne. To Jonathan Rhys Meyers je pravou devizou tohoto filmu. (19.02.2007)

Irský profesionální tenista pověsí svou kariéru na hřebík a jako instruktor začne v londýnském exkluzivním klubu trénovat Toma Hewetta. Brzy je pozván do jeho rodiny patřící do britské vyšší společnosti, kde se zamiluje do Tommovi oficiální snoubenky a začínající herečky Noly. Ožení se však s její sestrou a začne vést dvojí soukromý život, ale nedopadne to tak, jak by s přál. Woody Allen děj filmu zasadil do anglické vyšší společnosti a jeho chladně odtažitý styl mě nechal chladným. Vůbec tohle drama na mě nezapůsobilo. (18.01.2009)

Evoluce Dostojevského nebo jen paličaté přesvědčení Allena, že oponentura ke klasikům je nutná? (29.04.2018)

JRM je herec nekolika tvari - dokaze lhat s klidnym vyrazem v ocich, lacine se usmivat, zcela prirozene zirat doblba, zoufale brecet. Z dalky s usmevem na rtech vypada jak Hugh Jackman, kdyz nakloni hlavu, pripomina Joaquina Phoenixe, kdyz emocionalne "vybuchne", na Ewana McGregora mu chybi snad jenom jeho typicke celo. Hraje skvele, celou dobu mu fandite, chapete ho a vsichni ostatni herci jako by neexistovali. A konec? Uzasny. Skoda, ze to na me bylo prilis dlouhy. (26.08.2008)

Jednu hviezdičku navyše dávam za ten namakano prihlúply koniec a fakt, že takmer všetci v tomto filme čaptali. Mortimerka to zrejme hrala, ale Meyers... ten bol jasný grambliak! A Bremmer, ten to má ešte z čias Trainspottingu. (10.02.2013)

Co tímhle filmem chtěl básník Woody Allen říci, je mi záhadou. Jedno je ale jisté, závěrečný akt hlavního protagonisty je mimo mísu. Celý film se chová jako docela rozumná osoba a pak jednoduše podle scénáře provede největší kravinu svého života. Což o to, lidé za život udělají spoustu blbostí, ale většinou v rámci nějakých mezí. Navíc ten chlapík, kterého velice dobře zahrál Jonathan Rhys Meyers, má neustále štěstí. Match Point je možná právě o tom štestí, ale kde je ta point(a) toho všeho? (23.10.2006)

Jednu chvíli se Meyers zahleděl do Dostojevského Zločinu a trestu, načež zakroutil hlavou a chopil se knihy Výklad Dostojevského díla. Kéž by to udělal i Woody Allen. Match Point je určitou parafrází právě tohohle literárního skvostu, ale spíše připomíná jeho přežvýkanou karikaturu pro průměrného Američana, na (nejen) jejichž kulturu film beztak na několika místech odkazuje. Kdyby tu nechyběl humor nebo ironie, byl bych snad i ochoten přistoupit na to, že jde o další Allenovu šaškárnu, když však na konci začaly postavy nevěrohodně deklamovat beze smyslu pro sebe naprosto nehodící se věty ze Zločinu a trestu, jala mě nefalšovaná hrůza. Z hereckých výkonů jsem měl místy hodně zvláštní pocit - většinou skvělé, ale pak přijde hláška jako vystřižená ze špatné komedie (např. policista na závěr); postavy se vůbec chovají místy dost podivně, protože si to dějová linka žádá. Obzvlášť první polovina filmu popisující vpád mladého krásného kariéristy do vyšší společnosti je každopádně výborná, pak se ale příliš upne ke svému hlavnímu motivu (klasický milostný trojúhelník a dilema láska x jistoty) a stává se poměrně schematickou; úvodní lehkost je pryč. Nebýt Meyerse a Johanssonové, asi bych byl mrzutější, takhle bylo alespoň nač koukat (dokud měla Scarlett na sobě dost oblečení). (27.11.2007)

Pri tomto sa mi nechce veriť, že to natočil Allen, nie že by to bolo lepšie alebo horšie ako jeho komédie, len je to príjemná zmena oproti vzorcu každý rok nová nenáročná komédia. Herci sú super, tá živočíšnosť medzi Meyersom a Johanssonkou je hmatatelná. Začiatok a koniec s tenisovým prasiatkom je pekná metafora, rovnako ako relatívnosť happy endu pre hlavného hrdinu. (07.07.2007)

Kdyby Woody Allen seděl na lavičce vedle Foresta, asi by místo slavné 'bomboniérové' věty přirovnal život k tenisové hře. V tomto filmu lítá míček na poli tenisovém, pingpongovém i metaforicky mezi hlavními hrdiny. Ti si ho přehazují s většími či menšími zaváháními, někteří se snaží o přesné údery, jiní věří, že bez štěstí a 'toho správného větru' stejně nic nedokážou. Chris si pohrává s míčkem na obou stranách a neřeší, která je jeho, a která soupeřova. V rozhodujícím momentu se ovšem míček zastaví nad sítí... V čích rukou je teď jeho osud...? Nezapomínejme, že v tomto případě stojí nad všemi zemskými silami ještě jedna osobnost...Woody Allen! (22.06.2011)

Fakt mě to zatraceně bavilo. Match Point se vůbec nedá srovnávat s ostatními filmy tohohle žánru (psychologickej thriller? sociální drama?), možná právě proto, že Woody je specialista na něco úplně jinýho. Myslím, že právě díky tomu má Hra osudu oproti podobným filmům něco navíc - lehkost, vtip, naprosto přirozený, vybroušený a brilantně zahraný dialogy, neohranou zápletku a hlavně přesnou dávku potřebný "trapnosti", která to všechno trošku shazuje, abyste si ani náhodou nemohli na konci říct, že to byla pěkná blbost a že takhle to přece nemůže skončit... A malá, ale klíčová rolička Spuda z Trainspottingu je moc pěkný zpestření, třešnička uprostřed tohohle extra chutnýho koláče. (17.11.2006)

Spoilery! Úvod byl vynikající a poutavý. Závěr byl poté naprosto nečekaný a opravdu luxusní. Vše mezi tím bylo maximálně průměrné. Dvouhodinová stopáž snímku absolutně nesluší. Jednalo se poměrně o atypický britský film, neboť si na první déšť musel divák počkat skoro 40 minut. Oko správně orientovaného diváka jistě potěšila účast Scarlett Johansson, které to v tomto snímku neskutečně seklo. Tedy minimálně do doby, než se proměnila v nezvladatelnou a neskutečně otravnou hysterku. S manželských dialogů se dá vypozorovat Allenovský rukopis, ale jinak snímek působí dosti svérázným dojmem. Soustředí se na vykreslení psychologických pohnutek, které pohánějí hlavní účastníky. Jen mám pocit, že jich bylo zbytečně moc. Zřejmě chtěl mít autor jistotu, že nic neunikne ani slabším divákům. Hlavní hrdina se svojí vinou dostal do zoufalé situace, že které nebylo návratu. Někdo musel z kola ven. Zoufalá situace si žádá zoufalé činy. Ten jeho stál za to a zcela setřepal z diváků dosavadní nudu. Měl bych nemalé výhrady k prapodivnému průběhu následného policejního vyšetřování, ale ve výsledku na něm až tolik nezáleželo, neboť jsou dle autora naše životy řízeny pod taktovkou štěstí. Dost se mi líbila paralela tenisového míčku narážejícího v úvodu do vršku sítě a snubního prstýnku narážejícího v závěru do vršku zábradlí u řeky. V autorově pojetí je poté dílem náhody, na kterou stranu se předmět rozhodne vydat. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka mat.ilda. (25.01.2017)

Při té auře, kterou je Woody Allen neprostupně obklopen, jsem tedy čekal něco sofistikovanějšího. Toto je má první zkušenost s ním. Zřejmě jsem jen narazil na slabší kousek, protože podobnými filmy by si takové jméno těžko udělal. V zásadě to špatné není , ale je to takové sterilní. Děj je relativně zajímavý, ale nedokáže vtáhnout, sledoval jsem jej zcela nezúčastněně. Závěr je vydařený a posouvá Hru osudu výše, na čtyři hvězdy však i tak nedosáhne... 70% (26.01.2011)

Ohraný příběh o tom, že se někdo zamiluje do toho nepravého a čeká ho hodně překážek, než dotyčného nebo dotyčnou získá a když už tu osobu má, tak ji nechce nebo z toho zmagoří a nakonec ji zabije, jako v tomto snímku. Nepřišlo mi to místy nudné, ale celkem často nudné. A herecké obsazení to vážně nezachránilo, jak by se mohlo zdát. Samí zbohatlíci, lži a nevěra, jednoduše nuda. Největší zápletka je milenka a její dítě, no to mě podrž, vážně z toho nejsem hotová, pardon. Není to zas až takový propadák, má to svoji úroveň, ale pro mě je to průměrný snímek. (28.04.2012)

Pro mě nejlepší film od Woodyho Allena, pokud se to dá brát jako pochvala. Člověka hned zaujme ústřední dvojice Jonathan Rhys Meyers a Scarlett Johansson, kteří film celou dobu táhnou. Po celý film si můžeme klást stejnou otázku jako hlavní hrdina, žít v přepychu se svou ženou, která mě až tak nevzrušuje, nebo žít chudý život se ženou, ke které cítím neskutečnou vášeň? Hlavní hrdina Chriss se jako tenisový trenér přižení do rodiny místní smetánky. Vše jde jako na drátkách, dokud si nenajde milenku. Pak se začne vše komplikovat a on neví, jak se má zachovat. Nakonec své dilema vyřeší dost netradičně. Pak už je na každém, jestli to schvaluje a co by udělal v jeho situaci. Dost mu pomůže malá dávka štěstí a o tom vlastně celý film je. "Ty máš dvojníka?" (25.06.2021)

"The man who said "I'd rather be lucky than good" saw deeply into life. People are often afraid to realize how much of an impact luck plays. There are moments in a tennis match where the ball hits the top of the net, and for a split second, remains in mid-air. With a litte luck, the ball goes over, and you win. Or maybe it doesn't, and you lose." Velmi..velmi neallenovský snímek. V první polovině jsem si dokonce říkal, že ho možná vypnu..ale vydržel jsem, za což se mi dostalo velké odměny. Odměny v podobě nepředvídatelného, dechberoucího a šokujícího konce. Woody Allen dokázal, že ještě nepatří do starého železa. (21.06.2006)

Woodyho "pokus" vyšel, a tak mi zbylo mnoho věcí k zamyšlení... Hodně zajímavé je přirovnání k match pointu - tedy chvíli, kdy se míček "rozhoduje", na kterou stranu spadne... Herecké výkony Johanssonové a Meyerse jsou pak pověstnou třešničkou na dortě. (17.11.2007)

Tak nebýt Scarlett Johansson, asi bych tento film ukončil po patnácti minutách. Dá se říct, že není ničím zajímavý, snad jen konec, ale ten je též divný. K tomu ta strašná operní hudba. Ale pokud ji oželíte, nebo dokonce máte rádi a nevadí Vám jenom žvachtlání, tak se na to mrkněte. Ale nemůžu hodnotit lépe než 40% (22.05.2007)

Filmy Woodyho Allena nemám rád. Ich nadprodukcia, v ktorých je hlavnou postavou so všetkými svojimi mindrákmi, vyvoláva u mňa obranný reflex už pri titulkoch. Oprávnene som sa tešil na film, ktorý nie je pre Allena typický a hlavne v ňom nehrá. A opakované zhliadnutie ma utvrdilo v tom, že ide o vydarený film, v ktorom treba Woodymu pár drobností prehliadnuť a o dobrý dojem je postarané. Ide o hru, z ktorej už po prvých pár ťahoch dobrý hráč zistí, ako bude pokračovať a ako pravdepodobne skončí. Za bežných okolností by som siahol po troch hviezdičkách, ale obrúčkové deus ex machina je za ďalšiu. (21.02.2011)