poster

Goyovy přízraky

  • USA

    Goya's Ghosts

  • Španělsko

    Los fantasmas de Goya

  • Slovensko

    Goyove prízraky

Drama / Historický

USA / Španělsko, 2006, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ***

    „Nikdo nečeká španělskou inkvizici!“ Emocí, která u mne při sledování Přízraků převažovala, byl smutek. Smutek nad nezvládnutím ambiciózní historické látky režisérem Formanova formátu. Těžko říct, v čem tkví jádro problému, snad si tvůrci odkrojili příliš velké sousto, které následně nedokázali zpracovat do tvaru vhodného ke konzumaci. Tři titulní postavy nejsou moc, nefungují však jejich motivace, kvůli čemuž se stávají nezajímavými a v podstatě není možné s nimi soucítit. Něco podobného lze pochopit vzhledem k režisérově snaze nevyprávět osudy konkrétní hrdinů, nýbrž po vzoru malířů fresek zachytit určité období historie. Aranžmá, do nějž byl tento „příběh-nepříběh“ zasazen, však není dostatečně atraktivní a neokoukané, aby dokázalo strhnout. Vypravěčské neduhy vystupují do popředí především v druhé půli (po titulku „o 15 let později“), která působí zkratkovitě, často až zmatečně. Sledovat nejasné bloudění několika nepříliš sympatických postav záhy otráví i ty nejskalnější režisérovy příznivce. Hlavní potenciál tkví kompletně pod povrchem. Není to snaha hledat nové úhly pohledu, nýbrž zostřovat ty již známé, čím film vyniká. Podobně vyzrálý komentář k době minulé a současné zároveň naposledy přinesl George Clooney ve fascinující černobílé výpovědí o éře McCarthismu a nesmyslném honu na čarodějnice Dobrou noc a hodně štěstí. Nelze sledovat Goyovy přízraky a ignorovat paralely s komunismem. Rovněž charaktery všech tří klíčových postav jsou nadčasové. Vždy zde budou bezpáteřní hajzlíci, reprezentující směr, který je momentálně v kurzu. Vždy zde budou pasivní kronikáři své doby, zachovávající její jakž takž pravdivý portrét. A vždy zde budou obyčejní lidé, ovládáni těmi mocnějšími. Závěr krásně ukazuje věčnou zmatenost světa. Goyovy přízraky by byly polovičním filmem bez myšlenek, jež nese a jež nikomu nepodsouvá a bez výborného hereckého výkonu Javiera Bardema (Portmanová a Skarsgård jsou svými výkony dost mimo). Pravdou zůstává, že mi uzmuly tři hodiny subjektivního času výměnou za mnohdy útrpné sledování výpravy pochybných kvalit a unavené dramaturgie. Pouze jedna jediná scéna překračuje stín veskrze průměrné podívané: napjatá večeře, na jejímž konci zakusí otec Lorenzo chléb, jež chladnokrevně cpe do chřtánu svých neposlušných oveček. Netřeba doufám podotýkat, kolik scén o podobné síle obsahoval takový Amadeus. 65% Zajímavé komentáře: kleopatra, Cival, Renton, genetique, castor, meave, anais, Crocuta, dzej dzej, Jordan, tangerine1, , sportovec, Šandík, curunir, adams89, Petkon(24.1.2009)

  • kinej
    ***

    Rozhodně se nejedná o tak špatný film, jak naznačovaly některé recenze. Ale pravdou je, že Forman umí točit mnohem lépe. Na jeho americké tvorbě se mi líbí jakási rebelská drzost, kterou vkládá nejen svým postavám, ale i filmu jako celku. A to v Goyovi chybí. Také si myslím, že měl Forman dát od scénáře v takové podobě ruce pryč, protože působí jako narychlo splácaný. Jednotlivé záběry působí celkem obyčejně, ty interiérové někdy až nepěkně kulisově, jako v každém jiném průměrném filmu. Chybí mi zde prošpikování různými formanovskými detailnímí záběry, vystihujícími skvěle pokrytectví dané doby, jako tomu bylo v Amadeovi. Výsledkem je standartní hollywoodská produkce, bez ambicí nést jakékoliv hlubší poselství. Film tak jen naznačuje cosi hlubšího, avšak jen v těch nejhrubších rysech, takže to co chtěl sdělit, je nečitelné. Mnohými chválená hudba není také v dnešní době nic víc, než prostě standartní. Postava Goyi mě fascinuje. Zhltnul jsem "životopis" od Feuchtwangera, a tak doufal jsem, že ve filmu se dozvím něco o dalším životě Goyi. To se však nekonalo, protože Goya zde není hlavní postavou. Vlastně se zde místo Goyi mohl vyskytovat jakýkoliv jiný řadový občan. Jeho postava není pro film, kromě toho, že jej dozdobuje krásnými malbami, vůbec důležitá. Pak ale název Goyovi přízraky není vůbec na místě. Charriére a Forman si měli dát záležet trošku víc, než to takhle vyplivli. Škoda.(26.11.2007)

  • Hrabka
    *****

    S pěti hvězdičkami docela šetřím, ale tady nemůžu jinak. Mně se ten film prostě líbil z mnoha různých úhlů pohledu. Je sice pravda, že název moc nekoresponduje s dějem, spíš vůbec ne. Čekal jsem něco jiného, ale dočkal jsem se dobré podívané. Film ocení ti, kdo se vyznají v historii. Tak jako já si pak můžete užít napínavý příběh na pozadí skutečných historických událostí, jako např. inkvizice ve Španělsku, vláda Bourbonů, Napoleonův vpád i následná revoluce... Super. A samotný příběh je taky více než dobrý a zajímavý. Mučení kněze, aby se nesmyslně doznal, že je opice, bylo skvělé. Natalie Portman je nejen krásná, ale i vynikající herečka a ostatní herci předvádí také skvělé výkony. Forman stále dokazuje, že je třída a že od "Přeletu" a dalších hitů mu to stále pálí. 90%(26.1.2009)

  • Djkoma
    ****

    Docela jsem se zasmál při letmém čtení několika "velkých" recenzí a zamyšlení nad novým filmem Miloše Formana. Nadpisy jako "Rozumí Češi svému Formanovi " apod. mě opravdu rozesmály a celkové pojetí myšlenek okolo Goyových přízraků mě mrzí. Kdy český lid pochopí, že Miloš Forman je celosvětová režisérská kapacita a polemizování nad jeho kvalitou po filmech jako byl Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeusem je zcestné. On prostě umí a není to tím, že je Čech, ale tím, že je to Forman. Formanovi myšlenky, jeho ideje a formou, kterou vypráví látku, aby vtáhl diváka do děje jsou často odlišné než u zbytku režisérů a možná pouze proto nemusí být milován všemi. Goyovy přízraky opět čerpají z trochu jiného rukávu velkého mistra než jeho předchozí filmy. Tentokrát se vydává příběh do Španělska v období inkvizice, která je někdy milována jindy nenáviděna a proti které stojí jeden malíř, který se stal velikánem. Ale tohle není příběh o něm. On je zde pouze jako vypravěč, člověk co nás provází a pomáhá nám pochopit ostatní postavy a nabízí svůj pohled na "tichý" svět, přestože od začátku filmu každou vteřinu ničí diváka svým dokonalým vzhledem a herectvím. K ději zde nebudu nic psát je dostatečně znám. Nosným pilířem je vedle Formanovy nádherné režie rozhodně trojúhelník hereckých klenotů dech beroucí otec Lorenzo hraný Bardemem, neskutečně krásná Ines zahraná Natalii Portman a nakonec Stellan Skarsgard jako Goya, který přesvědčuje o svých kvalitách i posledního svého odpůrce. Forman zariskoval v jediném a to v hudbě, kterou svěřil českému skladateli Varhanu Bauerovi a udělal dobře. Risk se vyplatil a hudba je skvostná, dobová a působivá. Práce s kamerou a střihem nemá chybu a např. dokonale sestříhaná scéna Goyovy malby jednoho obrazu ze série Rozmary. Dokonalá snaha o vystižení doby je ještě více podpořena výborným zapojení rozpracovaných děl Goya, např. Obra, tato detailní práce je jen ku prospěchu a pomáhá filmu naprosto uvěřit a nechat se jím pohltit. jen škoda, že se v závěru z Goyi stává pouze divák, který je obětí příběhu někoho jiného a sám mizí a jeho příběh je psán pouze v učebnicích dějepisu. Podobnost Církevní rady, výslechů apod. není náhodou podobná komunistické prací přes rokem 89 a to Forman ví moc dobře a jistě jen tiše doufá, jestli si všichni uvědomí, že inkvizice v různých podobách a s různými cíli bude existovat v jakékoliv době. Forman natočil velký působivý film, který se snaží vyprávět komorní příběh, který se mohl odehrát komukoliv kdykoliv.(23.3.2007)

  • Cival
    **

    Asi bych se měl před nejúspěšnějším domácím exportem (s ohledem na jeho bezesporu výjimečné dílo) rozklepat a přidat se k rezervovanému potlesku. Ale nepřidám. Protože tohle se Formanovi skoro vůbec nepovedlo. Taková mrtvolná a nepříjemně rozplizlá vycházka do historie, kterou sráží v prvé řadě laciná vizáž (že by i podfinancovaná?). Nikde ani trocha špíny, z kostýmů dýchá, že byly právě ušity, ze záběrů na náměstí čouhá jejich "novost" a to že na ně byli před chvilkou nahnáni komparzisté a rozsypána troška písku. Doporučuju mrknout se na Parfém a pochopit, jak působivě může být vykreslen obraz doby (ostatně stačí připomenout i Amadea nebo Valmonta) - že nejde ani tak o historickou věrnost kulis a už vůbec ne o paruky na hlavách herců, kteří v tom čistém světle beztak nevypadají jako dějinné postavy, ale jako Stellan Skarsgard v divném kostýmu a Natalie Portman se zombie-nalíčením. Goyovy přízraky jsou po celou dobu vizuálně sotva tuctové a formálně většinou nudné (snad až na prostřihy na ústa a oči nebo projíždění Goyových obrazů). Forman může sice pracovat se spoustou zajímavých momentů, ať už s "děvkami", anebo s věčným převlékáním kabátů, kdy je prst pozvednut proti každé fanatické ideologii. Ale málo z toho. Přízraky se rozplynuly tak, jak se na přízraky sluší. Neustále se znovu střetávají, ale tak klopotně, že to demoluje veškeré myšlenkové podhoubí. Navíc, když postavám po šestnácti letech nepřibyde jediná vráska a když dcera vypadá (až na umělé zuby) úplně stejně jako matka, chápu to jako velké ztrapnění oscarového režiséra. Obsahově mnohdy zajímavé ("opice"), celkově bohužel slátanina. 50% PS: Snad si Varhana ve světě všimnou a nahradí Hanse Zimmera. Jeden z mála opravdových kladů.(12.1.2007)

  • - Miloš Forman obsadil Natalii Portman do hlavní ženské role poté, co si všiml její podoby s dívkou na Goyově malbě Dojička z Bordeau. (HappySmile)

  • - Goyovy přízraky debutovaly v režisérově rodném Česku a na druhé příčce s návštěvností 25 828 diváků během prvního prodlouženého víkendu promítání (1. – 4. 2. 2007). Po deseti týdnech promítání měl na kontě 147 058 diváků a tržby překročily 16,6 milionů českých korun. (imro)

  • - Javier Bardem přijal roli Lorenza jen díky tomu, že film režíroval Miloš Forman. Nezajímal se o to, kolikrát bude ve filmu vidět, ale chtěl spolupracovat s Milošem Formanem. (pufina)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace